Mazáre Šeríf

Mazáre Šeríf[1] (persky مزار شريف‎) je čtvrté největší město Afghánistánu, největší sídlo v severní části země a hlavní město provincie Balch. Od hlavního města země Kábulu je vzdáleno zhruba 450 km. žije zde přibližně 500 tisíc obyvatel. Největší národnostní skupinu tvoří Tádžikové, následováni Paštúny, Uzbeky a Hazáry. Nejužívanějším jazykem je darí (afghánská perština) následována paštštinou (paštó) a uzbečtinou.

Mazáre Šeríf
مزار شریف
Mešita v Mazár-e Šarífu
Mešita v Mazár-e Šarífu
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška380 m n. m.
Časové pásmo4:30
StátAfghánistánAfghánistán Afghánistán
ProvincieBalch
OkresMazáre Šeríf
Mazáre Šeríf
Mazáre Šeríf
Mazáre Šeríf, Afghánistán
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel500 207 (2021)
Etnické složeníTádžikové, Uzbeci, Hazárové
Náboženské složenísunnité
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moderní historie

V roce 1964 byla postavena s pomocí Sovětského svazu průsmyková silnice, která spojuje Mazáre Šeríf s hlavním městem Kábulem. Během sovětské války v Afghánistánu zde byla zřízena základna, odkud sovětská armáda bojovala proti povstalcům.

V 90. letech bylo město řízeno organizací v čele s Abdulem Rašídem Dostúmem a ve srovnání se zbytkem Afghánistánu zde vládl relativní klid. V letech 1997 a 1998 však bylo město dvakrát dobyto povstaleckým hnutím Tálibán, přičemž po druhém dobytí zde proběhl masakr 8000 civilních obyvatel.[2] Teprve v listopadu 2001 Tálibán nad městem ztratil kontrolu, poté co byl v bitvě o Mazár-e Šaríf poražen vojsky Severní aliance podporované USA.

Mazáre Šeríf se stalo se prvním městem v Afghánistánu propojeným po železnici se sousední zemí; železniční doprava do Uzbekistánu byla zahájena v prosinci 2011. Nákladní vlaky přijíždí do stanice nedaleko místního letiště,[3] kde se zboží překládá na nákladní automobily nebo letadla.

V srpnu 2021, krátce po stažení většiny amerických vojáků v souvislosti s ukončením spojenecké mise, město znovu ovládlo hnutí Tálibán; stalo se tak během jediného dne po ofenzivě z několika směrů.[4][5]

Počet obyvatel v roce 1979 činil 103 372, v roce 2006 byl odhadován na 300 600 a roce 2021 zde žilo už přes 500 tisíc obyvatel.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Chládek, Milan: Země bílých holubic. Afghánistán na vlastní kůži. Praha, NZB 2009. ISBN 978-80-904272-0-4

Externí odkazy