Pevnost v tahu

Pevnost v tahu nebo konečná pevnost je za daných podmínek největší možné napětí v materiálu při natahování, kterému materiál jako celek odolává, aniž by se porušil.

Dvě svěrací čelisti napínají vzorek materiálu, dokud se neroztrhne. Nejvyšší napětí, jehož bylo před roztržením dosaženo, udává jeho pevnost v tahu.

Hodnota této veličiny může být výrazně odlišná od pevnosti v tlaku. Experimentální údaje ukazují, že u hornin je pevnost v tahu 30x nižší než pevnost v tlaku.[1]

Hodnoty pevnosti v tahu:

MateriálPevnost v tahu v

N / mm2

Hliník
45[2]
Titan235[3]
Hořčík116[4]
Nikl370[5]
Chrom370[5]
Měď200[5]
Ocel St52520
Uhlíkové nanotrubice63 000[6][7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pevnosť v ťahu na slovenské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy