Robert Kopal
Robert Kopal (německy Robert von Kopal, 1842 Bolzano – 24. června 1866 Oliosi, Provincie Verona)[1] byl český šlechtic, příslušník rodu Kopalů, syn Karla von Kopala a Marie Terezie von Spiegel[2] (25. prosince 1797 Kostelní Bříza – 5. září 1846 Kostelní Bříza).[3] Byl bratrem c. k. generálmajora Karla Kopala, c. k. plukovníka Viktora Kopala, Viktoríny Brand a Arnoštky Henn. Užíval šlechtický titul baron.
| c. k. npor. Robert von Kopal | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1842 Bolzano |
| Úmrtí | 24. června 1866 Oliosi |
| Titul |  Baron |
| Ocenění |  Vojenský záslužný kříž |
| Rodiče | Karel Kopal Marie Terezie von Kopal (von Spiegel) |
| Rod | Kopalové |
| Příbuzní | Karel Kopal (bratr) Viktor Kopal (bratr) Viktorína Brand (sestra) Arnoštka Henn (sestra) Gottlieb Henn (švagr) Ludvík Brand (švagr) Karel Brand (synovec) Marie Kopalová (švagrová) Františka Kopalová (neteř) Viktor Brand-Kopal Bohumil Brand-Kopal Josef Kopal Wilhelm Kopal Františka Auerspergová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Mládí
Císař Ferdinand I. Dobrotivý pověřil v březnu 1836 jeho otce Karla velením 7. mysliveckého praporu, který byl dislokován jako posádka v chorvatské Rijece a Bakaru. V dubnu 1840 byl 7. myslivecký prapor převelen do štýrského Celje. Na jaře 1841 povýšil císař Ferdinand I. Karla Kopala na podplukovníka a svěřil mu velení nad tyrolským mysliveckým plukem v Bolzanu. V jižním Tyrolsku Karel Kopal s rodinou pobýval následujících pět let. V roce 1842 se zde narodil i jeho třetí syn Robert.
Dne 24. dubna 1846 byl jeho otec Karel Kopal jmenován plukovníkem a velitelem 10. praporu polních myslivců se základnou v Miláně. Začátkem roku 1846 se Robertova matka musela ze zdravotních důvodů vrátit do rodného města, Kostelní Břízy. Spolu s ní cestovali Robert a jeho sestry Viktorína a Arnoštka. Zde v rodinném sídle na zámku v Kostelní Bříze Marie Terezie v průběhu roku 1846 zemřela. Starší bratr Karel vstoupil v této době na Vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Druhý bratr Viktor zůstal se svým otcem v Itálii, později následoval bratra Karla na vojenskou akademii[4] Robert na tutéž vojenskou akademii nastoupil v roce 1857.[5]
Povýšení do šlechtického stavu
Dne 27. listopadu 1848 byl Robertův otec za rozhodující podíl na vítězství u Vicenzy[6] jmenován in memoriam rytířem Řádu Marie Terezie. Na základě císařského diplomu z 11. ledna 1852 byl Robert spolu s dalšími členy rodiny povýšen do stavu svobodných pánů (baronů).[7]
Slavnostní odhalení Kopalova památníku ve Znojmě
Spolu s významnými osobnostmi Znojma a celé Moravy, s přáteli a spolubojovníky Karla von Kopala, se 16. října 1853 účastnil slavnostního odhalení empírového památníku vztyčeného na počest otce. Památník a posléze i celé náměstí byly pojmenovány po Karlu von Kopalovi.[8][9]
Vojenská kariéra
Robert byl přiřazen k tyrolskému pluku myslivců císaře Františka Josefa I.,[10] dne 30. dubna 1866 byl povýšen na poručíka s vyšším platem (Leut. h. G.).[11] Účastnil se tažení v Itálii v roce 1866, padl ve vítězné bitvě u Custozy v červnu 1866.[4][5]
Osobní život
Zůstal svobodný a bezdětný. Z knoflíku jeho válečného kabátu byl vytvořen medailon Karla von Kopala, který byl součástí expozice muzea ve Stockerau připomínajícího jeho otce Karla Kopala a Kopalův 10. prapor polních myslivců.[12][13]
Vyznamenání
Vojenský záslužný kříž – udělen 16. července 1866 in memoriam, za statečnost v bitvě u Custozy[5]
Odkazy
Reference
Literatura
- KOTĚŠOVEC, Václav. Za císaře pána… aneb o rodu Kopalů z Hartenberka. S. 10. Sokolovský deník [online]. Sokolovský deník, 1994-12-01. Roč. 1, čís. 183, s. 10.
- MAŠEK, Petr. Zámecká knihovna Hřebeny. České památky. Roč. 2003, čís. 2, s. 8–9.
- STRACK, Josef. Das Kopal-Denkmal in Znaim und das k.k. 10. Feld-Jäger-Bataillon von der Errichtung bis zur fünfzigjährigen Jubelfeier [online]. Wien: Kaiserlich königliche Hof und Staatsdruckerei - Braumüller Wien, 1864 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (německy)
- ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 452 s. ISBN 80-86781-08-9, s. 389.