Seznam jüanských císařů

Jüanští císaři stáli v čele říše Jüan, státu existujícího v letech 1271–1368 na území dnešní Číny, Mongolska a přilehlých oblastí Sibiře. Vznikla transformací říše velikého chána, to jest východní části mongolské říše. Zakladatelem říše Jüan byl Chubilaj, který se roku 1260 se na mongolsko-čínském pomezí prohlásil velikým chánem. Svůj stát spravoval do značné míry s využitím tradičních čínských postupů, už roku 1260 vyhlásil podle vzoru čínských vládců éru vlády (Čung-tchung, 中統, „sjednocení Číny“), od roku 1371 nesla říše název „Velká Jüan“ (Ta Jüan, 元朝, „Velký počátek“). Za konec říše Jüan je tradičně pokládán rok 1368, kdy armády čínské říše Ming vyhnaly jüanského císaře Togon Temüra z Číny. Togon Temür ani jeho nástupci se nevzdali císařského titulu ani nároku na vládu nad Čínou, nicméně od roku 1368 jsou označováni za vládce dynastie severní Jüan.

Jüanští císaři sídlili v Chánbalyku (čínsky Ta-tu, dnešní Peking), letním hlavním městem říše bylo Šang-tu, necelých 300 km severně od Pekingu.

Chubilaj ustavil říši Jüan jako absolutní monarchii, ale jeho nástupci neudrželi moc ve svých rukou. Často se střídající císaři podléhali vlivu dvorských frakcí a rozhodující moc přešla do rukou vysokých úředníků mongolského původu, především kancléřů ústředního sekretariátu.

Po přijetí císařského titulu a vyhlášení říše Jüan Chubilaj udělil zpětně císařské tituly předešlým vládcům mongolské říše. Obdařeni byli zakladatel mongolské říše Čingischán, správce říše po Čingischánově smrti a Chubilajův otec Toluj a tři následující velicí chánové – Ögedej, Güjük a Möngke.