Seznam vládců Slovenska

Seznam vládců Slovenska přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Slovenska. Uvedena jsou nitranská knížata, uherští králové, prezidenti Československé republiky (včetně Slovenského štátu) a prezidenti Slovenské republiky.

Do tohoto seznamu jsou zahrnuti i uvádění vládci Sámovy říše, kmenového svazu Slovanů zahrnujícího i dnešní území Slovenské republiky. Panovníci z dob stěhování národů a starších zde zahrnuti nejsou, jsou uvedeni na stránce Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska.

Sámova říše (623?–658/9)

Jméno	Portrét	Život	Vláda	Poznámky
Sámo		605? – 659?	623/4–658/9	Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše.

Nitranské knížectví (825?–1108/1110)

Samostatný stát (825?–833)

Jméno	Portrét	Život	Vláda	Poznámky
Pribina		800? – 861?	825?–833	První historicky známý nitranský kníže. Byl posledním knížetem nezávislého Nitranského knížectví a asi od roku 840 prvním knížetem Blatenského knížectví

Velkomoravská říše (833–906)

Jméno	Život	Vláda	Poznámky
Mojmírovci (833–906)
Mojmír I.	795? – 846?	833–846	První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. Roku 833 uskutečnil Mojmír I. výpravu proti Nitranskému knížectví. Pribina musel uprchnout, tak Velkomoravská říše získala Nitranské knížectví.
Rostislav	813? – po 870	846–870	Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. Na Moravu přišli na jeho žádost misionáři Cyril a Metoděj.
Svatopluk I.	830 – 894	870–894	Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále).
Mojmír II.	871 – 906?	894–906	Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
Svatopluk II.	884 – 906	???–906	Údělník v Nitře. Na krátku dobu se stal spoluvládcem říše svého bratra.
Predslav	??? – ???	???–???	Bratislavský kníže, diskutabilní osobnost z dějin.

Maďarské velkoknížectví (920–1000/1)

Jméno	Život	Vláda	Poznámky
Arpádovci (920–1000/1)
Zoltán	896 – 949/50	920 – 949/50	Byl nejmladším synem Arpáda. Zmínka o jeho životě je zapsána v kronice z 12. století s názvem Gesta Hungarorum, jejíž autor je neznámý.^[1]
Fajsz	počátek 10. století – 955	949/50–955	Byl jediným synem Jutotzase, třetího syna Arpáda. Jediná zmínka o Fajszovi pochází z listu Konstantina VII. Porfyrogenneta. O jeho vládě se neví nic.
Takšoň	931? – 972?	955–970/2	Takšoň se narodil jako syn Zoltána.^[2] Kronika Gesta Hungarorum Takšoňovo narození datuje do roku 931.^[3]^[4] Na velkoknížecí stolec dle ní nastoupil po otcově abdikaci v roce 947,^[5]^[6] tedy tři roky před jeho smrtí. Autor Gesta Hungarorum uvádí, že se za Takšoňova panování v Uhersku usadili muslimové z Volžského Bulharska.^[7]^[8]^[9]
Michal Uherský	960? – 977/95	971–977/97

Polské království (1001–1030)

Jméno	Život	Vláda	Poznámky
Piastovci (1001–1030)
Boleslav Chrabrý	967 – 17. června 1025	1001–1025	Byl synem prvního historicky doloženého polského knížete Měška I. Asi v roce 1001 přepadl Nitranské knížectví.
Měšek II. Lambert	990? – 10. května 1034	1025 – 1030^{[pozn. 1]}	Za jeho vlády Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři Bezprym a Ota využili jeho několikaletých sporů s císařem Svaté říše římské Konrádem II. Sálským a zorganizovali proti němu koalici Svaté říše římské a Kyjevské Rusi.

Moravské knížectví (1030–1044)

Jméno	Život	Vláda	Poznámky
Přemyslovci (1030–1044)
Břetislav I.	1002/5? – 10. ledna 1055	1030–1033	V roce dobytí Moravy mu jeho otec Oldřich svěřil její správu. Roku 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra. V roce 1030 dobyl většinu území Nitranského knížectví.
Oldřich I.	970/91? – 9. listopadu 1034	1033–1034	Přímá vláda českého knížete.
Břetislav I.	1002/5? – 10. ledna 1055	1034–1044^{[pozn. 2]}	Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci. Na konci svého života určil, že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě. Morava tak byla rozdělena na brněnský a olomoucký úděl; z brněnského se později vydělil úděl znojemský.

Uherské království (1030–1108/1110)

Jméno	Život	Vláda	Poznámky
Arpádovci (1030–1031)
Vazul	10. století – 1037	1030–1031	Aby se nemohl stát uherským králem, byl v roce 1031 oslepen.
Svatý Emerich	1000/7? – 2. září 1031	1031	Imrich byl údělným knížetem v Nitře. Štěpán I. měl v úmyslu předat mu vládu v Uhersku ještě za svého života.
Abovci (1038–1041)
Samuel Aba	990? – 5. červenec 1044	1038–1041	Pocházel z kmene Chazarů, patřících k turkické jazykové rodině.
nedynastický, dle některých zdrojů Arpádovec (1042–1044)
Zubur	??? – ???	1042–1044	Zubura ustanovil údělným knížetem Břetislav I., když Nitransko znovu připojil k Moravě.
Arpádovci (1042)
Domoslav	11. století – 1048	1042	Nitranský kníže během dynastických bojů. Uprchl do Čech.
Dynastické boje (1038–1046)
Arpádovci (1046–1108/10)
Domoslav	11. století – 1048	1046–1048	V roce 1046 se Domoslav vrátil do Nitranska. Které se nepřidalo k pohanskému povstání v Uhrách, až v roce 1046. Zde vládl jako nitranské kníže až do své smrti roku 1048.
Béla I.	1016? – 11. září 1063	1048–1060	Když v roce 1048 kníže Domoslav zemřel, povolal Ondřej Bélu z Polska.^[10] Béla dostal knížecí úděl, který se skládal z Nitranska a Biharska. (Nitranský úděl byl považován za předstupeň k získání svatoštěpánské koruny) Ondřej zároveň určil Bélu svým nástupce, protože v tom čase neměl žádného zákonného dědice.^[11] Béla se nechtěl vzdát nároku na korunu a roku 1059 vyjel hledat pomoc v Polsku, u svého švagra Boleslava Smělého. Na jaře 1060 vpadl s polským vojskem do Uher. Ondřejovi přišlo na pomoc početné vojsko z Německa. Obě vojska se střetla v bitvě u řeky Tisy, ze které Béla odešel jako vítěz. Ondřej se snažil utéct do Německa, ale Bélovi vojáci je chytili u Mošenského hradu. Krátce nato Ondřej zemřel.
Ladislav I. (Svatý)	27. června 1046? – 29. července 1095	1074–1077	Narodil se jako prvorozený syn krále Bély I. Po Bélově smrti v roce 1063 vtrhl do Uherska německý císař Jindřich IV., který Ladislava a jeho bratry Gejzu a Lamperta vyhnal do Polska, kde princové požádali o pomoc polského knížete Boleslava II., které se také dočkali. V letech 1074–1077 byl Ladislav nitranským knížetem.
Almoš Arpádovec	1074/1075? – 1127/1129?	???–1108/10	Narodil se z manželství uherského krále Gejzy I. s řeckou princeznou Synadene.^[12] Byl poslední nitranský kníže.

V letech 1108/10–1918

Slovenská národní rada (1848–1849)

Slovenská národní rada
15.-16. září 1848–podzim 1849
Portrét
Jméno	Ľudovít Štúr	Jozef Miloslav Hurban	Michal Miloslav Hodža
Život	28. října 1815 – 12. ledna 1856	19. března 1817 – 21. února 1888	22. září 1811 – 26. března 1870
Poznámky
Slovenská národní rada v letech 1848-1849 byla vrcholným národním orgánem a historicky první slovenskou národní radou. Byla vytvořena ve Vídni 15.–16. září 1848 pod vedením Ľudovíta Štúra, Jozefa Miloslava Hurbana a Michala Miloslava Hodžy. Byla organizátorem slovenského povstání v rámci revolucí 1848-1849 (přesněji revolucí v Rakouském císařství). Představovala výkonnou moc na územích Slovenska obsazených slovensko-rakouskými jednotkami v boji proti Maďarům. Jednalo se o historicky první slovenský národní reprezentační politický orgán. Jeho pamětní deska je dnes u Karlskirche ve Vídni. První setkání rady se konalo v domě Anny Koléniové v Myjavě. 19. září 1848 se zde, v rámci první dobrovolnické výpravy z Vídně přes Moravu na Slovensko, konalo první národní shromáždění Slováků. Byla zde ústy Ľudovíta Štúra vyhlášena nezávislost slovenského národa na Uhersku. Toto nezávisle spravované území bylo však omezené jen na okolí Myjavy a po několika dnech byli dobrovolníci poraženi a po potlačení revolucí orgán na podzim 1849 zanikl.

Československá republika (1918–1939)

První republika (1918–1938)

Jméno	Portrét	Život	Vláda	Poznámky
Tomáš Garrigue Masaryk		7. března 1850 – 14. září 1937	1918–1935	První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát.
Edvard Beneš		28. května 1884 – 3. září 1948	1935–1938	Po Mnichovské dohodě abdikoval.

Druhá republika (1938–1939)

Jméno	Portrét	Život	Vláda	Poznámky
Emil Hácha		12. července 1872 – 27. června 1945	1938–1939	zvolen 30. listopadu 1938 oběma komorami Národního shromáždění. Dne 15. března 1939 byla zahájena německá okupace českých zemí.

Slovenská republika (1939–1945)

Jméno	Portrét	Život	Vláda	Poznámky
Jozef Tiso		13. října 1887 – 18. dubna 1947	1939–1945	zvolen 26. října 1939 Sněmem Slovenské republiky.^[13] Od 3. dubna 1945 v exilu; ke dni 8. května 1945 podepsalo Slovensko kapitulaci^[14]

Československá republika (1945–1992)

Třetí republika (1945–1948)

Jméno	Portrét	Život	Vláda	Poznámky
Edvard Beneš		28. května 1884 – 3. září 1948	1945–1948	V době války vedl exilovou vládu.

Československá republika a Socialistická republika (1948–1990)

Jméno	Život	Vláda	Poznámky
Klement Gottwald	23. listopadu 1896 – 14. března 1953	1948–1953	Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem.
Antonín Zápotocký	19. prosince 1884 – 13. listopadu 1957	1953–1957	Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy.
Antonín Novotný	10. prosince 1904 – 28. ledna 1975	1957–1968	V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech.
Ludvík Svoboda	25. listopadu 1895 – 20. září 1979	1968–1975	Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů.
Gustáv Husák	10. ledna 1913 – 18. listopadu 1991	1975–1989	Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ.
Václav Havel	5. října 1936 – 18. prosince 2011	1989–1990	Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce.

Federativní republika (1990–1992)

Jméno	Portrét	Život	Vláda	Poznámky
Václav Havel		5. října 1936 – 18. prosince 2011	1990–1992	Dne 17. července přijala Slovenská národní rada Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky, čímž fakticky došlo k zániku československé federace, o jejíž zachování Havel usiloval. Prezident Václav Havel následně abdikoval dne 20. července 1992.^[15] V čtyřikrát opakovaných volbách na prezidenta Československa v roce 1992 nebyl nikdo zvolen.

Slovenská republika (od 1993)

Jméno	Život	Vláda	Poznámky
Michal Kováč	5. srpna 1930 – 5. října 2016	1993–1998	Bývalý ministr financí Slovenské republiky a předseda Federálního shromáždění (v rámci federace). Kandidoval za stranu Lidová strana – Hnutí za demokratické Slovensko.
Rudolf Schuster	4. ledna 1934 –	1998–2004	Kandidoval za stranu Strana občianskeho porozumenia.
Ivan Gašparovič	27. března 1941 –	2004–2014	V prezidentských volbách 2004 kandidoval za stranu Hnutie za demokraciu, ale v prezidentských volbách 2009 kandidoval jako nezávislý. Stal se prvním prezidentem v historii Slovenské republiky, který nastoupil druhé funkční období.
Andrej Kiska	2. února 1963 –	2014–2019	Kandidoval jako nezávislý.
Zuzana Čaputová	21. června 1973 –	2019–	První žena v úřadu. Kandidovala za stranu Progresívne Slovensko.

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoznam vládcov Slovenska na slovenské Wikipedii.

Související články

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

Search