Smrž
Smrž (Morchella) je rod jedlých vřeckovýtrusých hub z čeledi smržovitých. Výrazným znakem smržů je zvláštní klobouk se sítí žeber připomínající včelí plástev.
 Smrž | |
|---|---|
 Smrž obecný (Morchella esculenta) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
| Třída | vřeckovýtrusé (Ascomycetes) |
| Podtřída | Pezizomycetidae |
| Řád | kustřebkotvaré (Pezizales) |
| Čeleď | smržovité (Morchellaceae) |
| Rod | smrž (Morchella) |
| Druhy | |
Není jasné, viz text | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klasifikace
Taxonomie
Plodnice smržů nabývají různých tvarů, barev i velikostí, což značně stěžuje jejich klasifikaci. Jejich taxonomické zařazení je navíc ztíženo nejasnostmi ohledně toho, které druhy jsou skutečně biologicky odlišné. V anglofonním prostředí houbaři nazývají smrže jednoduše podle jejich barev, případně tvaru. Rozlišují hlavně „žlutého smrže“ (yellow morel; Morchella esculenta, smrž obecný), „bílého smrže“ (white morel; Morchella deliciosa) a „černého smrže“ (black morel; Morchella elata).
Fylogeneze
Podle některých autorů rod smrž zahrnuje pouze 3–6 druhů.[1][2] Jiní autoři však umisťují do rodu smrž až 50 jednotlivých druhů.[3][4] Fylogenetické analýzy založené na polymorfismu délky restrikčních fragmentů[5] a analýzách 28S rRNA pomocí restrikčních enzymů[6] podporují původní hypotézu o tom, že rod smrž zahrnuje jen několik druhů s množstvím fenotypových variací. Z jiné analýzy DNA rodu vyplynulo, že jen v Severní Americe je více než 12 geneticky odlišných smržů.[7]
Použití
Všechny druhy smržů jsou vynikajícími jedlými houbami, velmi oblíbenými a vyhledávanými pro široké kuchyňské využití. V mnoha státech, např. ve Francii, USA, Itálii aj. jde o houby vysoce ceněné na trzích. Díky stejné upotřebitelnosti všech smržů není nutno v případě praktického sběru rozlišovat jednotlivé druhy.
Možné nežádoucí účinky
Stejně jako v případě dalších jedlých ascomycetů i mnoha jiných jedlých hub není radno požívat smrže syrové, je žádoucí tepelně je upravit.U smrže úzkohlavého (Morchella angusticeps Peck), z příbuzenstva smrže špičatého, byl v 60. letech podle J. W. Grovese zaznamenán případ mírné inkompatibility s alkoholem, projevivší se zvracením, průjmem a zrychleným tepem.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morchella na anglické Wikipedii.
Literatura
- SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha: Academia, 1986. 180 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu smrž na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo smrž ve Wikislovníku
.jpg){kind=link}