Sup krahujový

druh ptáka rodu Gyps

Sup krahujový (Gyps rueppellii), také nazývaný sup nádherný nebo sup Rueppellův, je dravec z čeledi jestřábovitých, který žije v oblasti afrického Sahelu (v pásu od Senegalu po Somálsko a Tanzanii). V Menších počtech se vyskytuje také v severní Africe a několik jedinců přelétá také do Španělska. Živí se mršinami a potravu lokalizuje výhradně pomocí zraku. V současnosti (2016) jeho populace čítá zhruba 22 000 jedinců a z různých důvodů, zejména ztráty přirozeného prostředí a lovu pro obchod, rapidně ubývá (97% ztráta během tří generací). Proto jej Mezinárodní svaz ochrany přírody od roku 2015 vyhodnocuje jako kriticky ohrožený druh.[2]

Jak číst taxoboxSup krahujový
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddravci (Accipitriformes)
Čeleďjestřábovití (Accipitridae)
Rodsup (Gyps)
Binomické jméno
Gyps rueppellii
Alfred Brehm, 1852
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gyps rueppellii
Gyps rueppellii

Popis

Jedná se o velkého supa. Dospělí dorůstají délky 85 až 97 cm a rozpětí dosahuje 2,2 až 2,6 metru. Hmotnost se pohybuje mezi 6 a 9 kg.[3] Obě pohlaví vypadají podobně jak zbarvením, tak velikostí (samice jsou v průměru nepatrně větší).[3] Zbarvení horní části těla je tmavé, břicho je hnědobílé, chmýří na krku špinavě bílé. Hlava je neopeřená. Krev tohoto ptáka obsahuje zvláštní variantu hemoglobinu alfa D se silnou afinitou ke kyslíku, díky čemuž může sup krahujový dýchat i ve velkých nadmořských výškách.[4]

Ekologie

Jako habitat preferuje suchou, otevřenou krajinu. Dokáže využívat stoupavých proudů a dlouhé hodiny plachtit vzduchem vysoko nad krajinou. Zrakem vyhledává mršiny.[5] Živí se masem a vnitřnostmi uhynulých zvířat, především velkých savců, najednou může pozřít až 1,5 kg.[3]

Jedná se o sociálního ptáka. Hřaduje a hnízdí na skalních útesech, většinou ve velkých skupinách (desítky, stovky a výjimečně i tisíce jedinců).[5] Hnízda bývají zpočátku poměrně malá (cca 60 cm v průměru), ale jsou-li používána několik let po sobě a postupně rozšiřována, mohou mít v průměru až 1,5 metru.[3] Samice snáší jedno vejce, inkubace trvá asi 55 dnů, mládě začne létat po zhruba 150 dnech od vylíhnutí.[3] Může se dožít 40 až 50 let,[5] nicméně průměrný věk jedné generace činí cca 19 let.[2]

Vysoký let

U jednoho exempláře tohoto druhu ptáka byla zaznamenána vůbec nejvyšší nadmořská výška letu ze všech opeřenců. Činila 11 300 metrů a dosáhl ji sup, který v roce 1973 zahynul při vletu do motoru letadla nad územím Pobřeží slonoviny.[6][7]

Reference

Externí odkazy