Tetčice

První písemná zmínka o obci (v podobě Tuchssici) se nalézá v latinsky psané Kosmově kronice. Není však jasné, zda se jedná o Tetčice, neboť mohlo jít taktéž o Čučice. Za zmínku však stojí skutečnost, že uvedenému Tuchssici v dotyčném výčtu Kosmovy kroniky bezprostředně předchází název Omic, které oproti Čučicím s Tetčicemi i zeměpisně sousedí.

Na vesnici bylo přeneseno původní označení jejích obyvatel Tetčici odvozené od osobního jména Tetek nebo Tetka a znamenající "Tetkovi lidé". V některých písemných dokladech se objevuje i hovorové Tečice vzniklé z předchozího hláskovým zjednodušením.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104, první ověřená historická zmínka pochází až z roku 1240.

Na začátku 17. století měla obec 20 domů, po třicetileté válce z nich bylo obydlených pouze 13. Roku 1790 zde bylo již 32 domů a 211 obyvatel.^[5]

Do roku 1852 se v obci nacházel velký rybník, který zanikl při výstavbě železnice. Jeho hráz byla v místech silnice vedoucí od železniční stanice ke Křibům. Za jeho vznik vděčí obec majitelům rosického panství. Tetčice jsou dodnes s ním spjaty, jak je patrno i ze znaku a vlajky obce.

O rozvoj obce se nepřímo postaraly nedaleké černouhelné doly Rosicko-oslavanského revíru. V letech 1852–1855 se totiž do dolů postavila železnice z Brna a přinesla obci nejen několik pracovních příležitostí a pohodlné spojení až do středu Brna, ale i podstatné změny ve vzhledu obce. Postavení nádraží také umožnilo v jeho blízkosti postavit pilu, která je tam dodnes, ačkoli se obec mezitím rozrostla a pila je dnes vlastně centrem obce.

V roce 2011 byla provedena menší změna hranice mezi Tetčicemi a Rosicemi.

V roce 1987 se zhroutily dva místní vrty poté, co z nich bylo čerpáno více než 15 litrů vody za sekundu. Následkem narušení geologického podloží lidem začaly praskat domy v Tyršově ulici včetně sokolovny a hrozila i ztráta pramenů. Proto bylo množství čerpané vody omezeno. V roce 2012 však Rosice z důvodu nové výstavby usilovaly o zdvojnásobení čerpaného množství vody a zároveň vypustily ze svého územního plánu závazek zajistit pro novou výstavbu nový zdroj pitné vody z vírského vodovodu. Žalobu proti rosickému územnímu plánu podalo (ve shodě s tehdejší samosprávou) tetčické občanské sdružení Voda pro Tetčice vedené místostarostou Josefem Dvořákem. Nejvyšší správní soud však tomuto občanskému sdružení upřel legitimaci návrh podat a konstatoval, že soudu nepřísluší posuzovat využití vody, že soud může posoudit pouze právoplatnost zásobování vodou a že námitky sdružení jsou nepřezkoumatelné.^[6] V roce 2014 bylo zapsáno nové občanské sdružení s podobným názvem Voda z Tetčic, vedené opět Josefem Dvořákem, které celostátně proslulo procesním blokováním významných železničních a silničních staveb na Brněnsku a Přerovsku.

Vývoj počtu obyvatel

Firmy a instituce sídlící nebo mající v obci výrobní závod vytvářejí cca 350–400 pracovních míst. Průměrná míra nezaměstnanosti za leden 2011 v obci činila 10,9 %, což představuje 50 nezaměstnaných s trvalým pobytem v obci dle údajů MPSV. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v obci patří Pila Tetčice, ALU Progres, stavební společnost Rusín a spol. a Hotel Crlík.

Od 50. let 20. století do 30. června 1980 Vohančice byly obcí, zpočátku v okrese Brno, posléze v okrese Brno-venkov, poté v letech 1949–1960 v okrese Rosice a od roku 1960 znovu v okrese Brno-venkov. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 patřily jako část města k Rosicím a od 1. ledna 1992 jsou znovu obcí.^[9]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2003.^[10]

Znakem obce je nezdobený štít půlený bílou vlnovkou znázorňující vodní hladinu. Pod hladinou pluje v modrém poli doleva bílá štika – symbol dřívější příslušnosti k rosickému panství. Nad hladinou je v zeleném poli bílý květ lakušníku.

Středem obce vede silnice II. třídy č. 394 spojující dálnici D1 a region Ivančicka s velmi vysokou intenzitou provozu přesahující 10 000 aut za den. Dále obcí prochází silnice III. třídy č. 3945 spojující obce Rosice a Střelice. Obě silnice jsou v majetku a ve správě Jihomoravského kraje.

Tetčice jsou obsluhovány Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje (IDS JMK) a to vlakovou linkou S4 Brno – Náměšť nad Oslavou (na trati Brno – Jihlava) a autobusovými linkami č. 406 Brno–Rosice–Tetčice–Oslavany–Ivančice a č. 423 Rosice–Tetčice–Ivančice–Mohelno. Vlaky do Brna a Zastávky jezdí ve špičce v půlhodinovém taktu a mimo špičku a o víkendech v hodinovém intervalu.

Před tetčickým nádražím je umístěn malý přestupní terminál pro navazující autobusy IDS JMK, mimoto je v obci ještě jedna autobusová zastávka Tetčice, Neslovická, kterou je možné využít při cestě na vlak do Brna nebo Zastávky v rámci tarifu IDS JMK.

Přes obec vede cyklistická stezka č. 5171 z Rosic přes Bučín a Hlínu do Židlochovic. Většina její trasy na území obce se nachází na komunikacích s omezeným provozem aut, pouze pár desítek metrů vede po vysoce frekventovaném průtahu obce.

Nejstarší památkou je barokní kaple sv. Floriána, která byla postavena v roce 1764, další památkou je socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století stojící na skále. Pod touto sochou se nachází neobvyklá skupina kříže s dvěma pylony pocházející z roku 1850. Na pylonech jsou zobrazeny sv. Jan Evangelista a Panna Marie.

• Hubert Svoboda (1891–1969), architekt a stavitel

• 
  Kaple svatého Floriána
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého
• 
  Kříž s dvěma pylony
• 
  Nádraží

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Rosice u Brna

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tetčice na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Tetčice ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• Tetčice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.