Turín FC

Turín FC
	Logo do roku 2005
Název	Torino Football Club
Přezdívka	„Toro (Býci), Granata“
Země	Itálie
Město	Turín
Založen	3. prosinec 1906 (Foot Ball Club Torino)
Asociace	FIGC
Soutěž	1. italská fotbalová liga
2022/23	10. místo
Stadion	Stadio Olimpico Grande Torino; Turín
Kapacita	28 177 diváků
Vedení
Vlastník	Urbano Cairo
Předseda	Urbano Cairo
Trenér	Ivan Jurić
	Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly	7× Serie A; 3× Serie B
Domácí trofeje	5× Italský Pohár
Mezinárodní trofeje	1× Středoevropský pohár
	Serie A 2023/2024
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Torino Football Club, zkráceně Česky jen Turín je italský fotbalový klub hrající v sezóně 2023/24 v 1. italské fotbalové lize sídlící ve městě Turín v regionu Piemont.

Dnešní klub byl znovu založený v roce 2005, je pokračovatelem historického sdružení, které vzniklo v roce 1906 spojením klubu Football Club Torinese a s pár členů klubu Juventus FC. Ti daly název Foot Ball Club Torino.

Toro (býci), jak se klubu přezdívá, je jedním z nejznámějších klubů v Itálii. Může se chlubit sedmi vítězství v nejvyšší lize včetně pěti po sobě jdoucích titulů v době velkého Turína, které bylo uznáno jako jeden z nejsilnějších týmů čtyřicátých let. Vyhráli i Italský pohár (5×), Středoevropský pohár (1991), klub si zahrál i finále v poháru UEFA (1992/93).

Změny názvu klubu

1906/07 – 1935/36 – FBC Turín (Foot Ball Club Torino)
1936/37 – 1942/43 – AC Turín (Associazione Calcio Torino)
1943/44 – Turín FIAT (Torino FIAT)
1944/45 – 1957/58 – AC Turín (Associazione Calcio Torino)
1958/59 – AC Talmone Turín (Associazione Calcio Talmone Torino)
1959/60 – 1976/77 – AC Turín (Associazione Calcio Torino)
1977/78 – 2004/05 – Turín Calcio (Torino Calcio)
2005/06 – Turín FC (Torino Football Club)

Získané trofeje

Vyhrané domácí soutěže

1. italská liga (7×)

(~~1926/27~~, 1927/28, 1942/43, 1945/46, 1946/47, 1947/48, 1948/49, 1975/76)

Titul z roku 1926/27 byl Turínu v následující sezoně odebrán kvůli dohodě na výsledku derby s Juventusem.

2. italská liga (3×)

1959/60, 1989/90, 2000/01

Italský pohár (5×)

1935/36, 1942/43, 1967/68, 1970/71, 1992/93

Vyhrané mezinárodní soutěže

Středoevropský pohár (1×)

1991

Medailové umístění

Medaile umístění	Sezona
Serie A	1927/28, 1942/43, 1945/46, 1946/47, 1947/48, 1948/49, 1975/76
Serie A	1907, 1928/29, 1945/46, 1946/47, 1971/72, 1976/77, 1984/85
Serie A	1935/36, 1936/37, 1964/65, 1971/72, 1977/78, 1991/92
Italský pohár	1935/36, 1942/43, 1967/68, 1970/71, 1992/93
Italský pohár	1937/38, 1962/63, 1963/64, 1969/70, 1979/80, 1980/81, 1981/82, 1987/88
Italský superpohár	1993
Pohár UEFA	1991/92

Soupiska

Aktuální k 1. 2. 2024

Číslo	Pozice	Hráč
1	B	Luca Gemello
3	O	Perr Schuurs
4	O	Alessandro Buongiorno
5	O	Adam Masina
6	O	Matteo Lovato
8	Z	Ivan Ilić
9	Ú	Antonio Sanabria
11	Ú	Pietro Pellegri
13	O	Ricardo Rodríguez (kapitán)
15	O	Saba Sazonov
16	Z	Nikola Vlasic
17	Ú	Uroš Kabić

Číslo	Pozice	Hráč
19	O	Raoul Bellanova
20	Z	Valentino Lazaro
21	Ú	David Okereke
26	O	Koffi Djidji
27	O	Mërgim Vojvoda
28	Z	Samuele Ricci
32	B	Vanja Milinković-Savić
61	Z	Adrien Tameze
66	Z	Gvidas Gineitis
71	B	Mihai Popa
77	Z	Karol Linetty
91	Ú	Duván Zapata

Historie klubu

Zrod a začátek

Klub byl založen 3. prosince roku 1906 v pivovaru Voigt ve Via Pietro Micca lidmi kteří již nechtěli být v klubu Juventus FC vedené švýcarským podnikatelem Alfredem Dickem a klubem Football Club Torinese. Zrodil se klub Foot Ball Club Torino s přezdívkou býci.

První oficiální utkání se odehrálo 16. prosince 1906, proti hostitelům SG Pro Vercelli, utkání skončilo 3:1 pro býky. V roce 1912 nastoupil do trenérského křesla budoucí trenér reprezentace Vittorio Pozzo, ten zastával svou funkci do roku 1922.

Tým zažil první šťastné období ve své historii za předsednictví Enrica Marone Cinzana, který nechal postavit první tribuny stadionu Filadelfia. První fotbalové hvězdy se klub pyšnil triem zázraků složených Julio Libonatti, Adolfo Baloncieri a Gino Rossetti. Pod vedením Cinzana byl klub mistrem Itálie již v sezoně 1926/27, jenže za podplácení jim byla trofej odebrána a předseda klubu Enrico Marone Cinzano musel klub opustit. Příští sezoně 1927/28 se jim to povedlo poctivě a získali tak první oficiálně mistrovský titul.

Po opuštění předsedy klubu Enrica Marone Cinzana, začal pro klub pomalý pokles, který na začátku třicátých let vedl jej k umístění ve středu tabulky. V sezoně Serie A 1935/36|1935/36 se začalo klubu opět dařit. Umístili se v tabulce na 3. místě a položí základy zlatého věku, který se později představoval jako Grande Torino (velký Turín).

Velký Turín

V létě roku 1939 převzal předsednictví klubu průmyslník Ferruccio Novo, bývalý juniorský fotbalista býků. Byla provedena reorganizace, která byla inspirována sportovní a obchodní politiky zavedené se značným úspěchem od klubu Juventus FC. Na návrh Pozza aby se klub řídil jako se řídili anglické kluby. Obklopili se kompetentními spolupracovníky, jako byli bývalí hráči Antonio Janni, Mario Sperone a Giacinto Ellena. Technickým ředitelem se stal maďar Ernő Erbstein a trenérem mládeže angličan Leslie Lievesley.

Nejzářivější momenty pro Grande Torino byly od sezony 1942/43 do 1948/49, reprezentovaný, nepřekonatelný tým, který vyhrál pět národních titulů po sobě (kromě let 1943 až 1944) a Italský pohár 1942/43, tím se tak stal prvním klubem co dosáhl double. Za reprezentaci nastupovalo mnoho hráčů nosící dres býků. Při jednom zápase reprezentace nastoupilo až deset hráčů Grande Torino.

Kapitánem a nesporným vůdcem této formace byl Valentino Mazzola, sestava byla vždy složena takto: brankář Valerio Bacigalupo, Aldo Ballarin, Virgilio Maroso, Giuseppe Grezar, Mario Rigamonti, Eusebio Castigliano, Romeo Menti, Ezio Loik, Guglielmo Gabetto, Valentino Mazzola a Franco Ossola. Cyklus vítězství byl náhle přerušen 4. května 1949 v 17:05, když letadlo Fiat G.212 nesoucí celý tým, které se vracelo z přátelského zápasu s Benfikou hrálo se v Lisabonu, narazilo na zadní stěnu Baziliky Superga. Náraz způsobil okamžitou smrt všech třicet jedna lidí na palubě, včetně hráčů, technického personálu, novinářů a posádky. Pro slávu týmu měla tragédie velkou rezonanci ve světovém tisku i v Itálii. V den pohřbu vyšel téměř jeden milion lidí do ulic v Turíně, aby týmu vzdali úctu. Býci museli ještě dohrát čtyři zápasy v lize a tak zařadili do A týmu juniory. Sestavu juniorů sestavili všechny čtyři kluby se kterými měli hrát (Janov CFC, US Palermo, UC Sampdoria a AC Fiorentina). Býci byli úspěšní a vyhráli svůj šestý titul a Páty v řadě. Na vzpomínku tohoto neštěstí byl roku 2005 natočen film Velký Turín, režiséra Claudio Bonivento.^[1]

Nový majitel

Po této vážné tragédii následovaly těžké roky pro klub. Pozvolný pokles v roce 1958/59 vedla k prvnímu sestupu do druhé ligy, naštěstí pro klub pobyt ve druhé lize trval pouze jednu sezónu. V roce1963 se novým vlastníkem stal Orfeo Pianelli. Na trenérské křeslo usedl na sezonu 1964/65 slavný Nereo Rocco. V sezoně klub skončil v tabulce na třetím místě, to bylo nejlepší umístění od tragédie. V Poháru PVP dokráčeli až do semifinále. Na příští sezonu klub angažuje nejlepšího střelce sezony 1964/65 Alberta Orlanda. Střelecky nepomohl a klub skončil na desátém místě. Po sezoně 1966/67 v klubu končí po neshodách trenér Nereo Rocco.

Přichází nový trenér Edmondo Fabbri, bývalý trenér reprezentace a také budoucí miláček tribun Aldo Agroppi. Klub musel ale smutnit nad ztrátou hráče Luigi Meroni. Ten 15. října 1967 zahynul při srážce s autem. Auto řídil teprve 19letý Attilio Romero, velký fanoušek býků a budoucí prezident klubu v letech 2000 až 2005. Klub zakončil soutěž na sedmém místě a vyhrál italský pohár. Italský pohár získal v sezoně 1970/71.

Nezapomenutelný ročník byl 1975/76. Trenér Edmondo Fabbri (vedl klub 1974 a 1974/75) po sezoně rezignoval a namísto něj je angažován Luigi Radice. Přicházejí hráči: Patrizio Sala (Monza), Eraldo Pecci a Vittorio Caporale (Bologna), v útoku stříleli branky Paolo Pulici (přišel v roce 1967) a Francesco Graziani (přišel v roce 1973) na jejich branky nahrával Claudio Sala (přišel v roce 1969) a Renato Zaccarelli (přišel v roce 1974) v obraně hráli Roberto Salvadori (přišel v roce 1973) s Roberto Mozzini (odchovanec) a v brance chytal Luciano Castellini (přišel v roce 1970). Klub hrál s rivalem Juventus FC o titul do posledního kola. Juventus FC zápas prohrál 0:1 a býci remizovali 1:1 na hřišti klubu AC Cesena. Jedinou branku vstřelil Paolo Pulici, který se stal s 21 branky nejlepší střelec (již po třetí). A tak se po 27 letech stal klub mistrem ligy. Obhajoba titulu se nepodařila, protože rival Juventus FC byl o bod lepší. V poháru PMEZ neprošli přes druhé kolo, když prohráli pozdějším finalistou poháru Borussia Mönchengladbach.

Finále a pád

V následujících letech začal pomalý pokles výsledků s výjimkou druhého místa v sezoně 1984/85. V sezoně 1988/89 spadli býci opět do druhé ligy, podruhé ve své historii.

Po rychlém postupu v sezoně 1989/90 a pod novým trenérem který přišel na sezonu 1990/91 (Emiliano Mondonico) přišli první úspěchy. Přišli posily jako byli hráči Martín Vázquez (Real Madrid), Luca Fusi (SSC Neapol) a Pasquale Bruno (Juventus FC. Býci se stěhovali do nového stadionu Stadio delle Alpi kde dva roky nepoznali porážku. V lize skončili na pátém místě, ale velký úspěch zaznamenali na středoevropském poháru když porazili ve finále Pisu 2:1 v prodloužení.

Velmi podařený ročník byl 1991/92. Klub koupil belgického hráče Enza Scifa, Brazilce Waltera Casagrandeho a zahrál si i odchovanec Christian Vieri. Býkům se podařilo umístit na třetím místě a v poháru UEFA dokráčeli až do finále kde prohráli z Ajaxem jen díky obdrženým brankám na vlastním hřišti (doma 2:2 a venku 0:0).

Býci se představili v sezóně 1992/93 s úmyslem znovu hrát na vyšších příček. Jenže klub musel kvůli vážným finančním problémům prodat některé nejlepší hráče: Roberto Cravero (SS Lazio), Martín Vázquez (Olympique de Marseille) a Gianluigi Lentini za rekordních 18,5 miliard lir do AC Milán. Místo nich se koupili: Uruguayec Carlos Alberto Aguilera a Andrea Silenzi. V únoru v roce 1993 se prezidentem stal po rezignaci Borsana Roberto Goveani. V lize skončil klub na devátém místě, ale vyhrál italský pohár když ve finále porazil AS Řím (3:0 a 2:5) a po 21 letech získal klub trofej. V poháru UEFA dokráčel do 2. kola.

Po vítězství v italském poháru zažil klub období vážných ekonomických problémů. Prezidenti a trenéři se měnili velmi často, a výsledky se nadále zhoršovaly: po sezoně 1994/95 se tým přesunul zpět do druhé ligy. Klub často postupoval a sestupoval. Návraty do nejvyšší ligy se uskutečnil v sezonách: 1998/99 a 2000/01. Sestupy byly v sezonách: 1999/00 a 2002/03. Pod vedením trenéra Renato Zaccarelli získal klub postup za 2. místo v tabulce v sezoně 2004/05 do nejvyšší ligy. jenže kvůli finančním problémům špatně spravovaným majitelem Cimminellim nebyly býci s následným bankrotem klubu přijati do nové sezóny 2005/06. Díky sponzorství městské vodárenské dceřiné společnosti SMAT (povýšené starostou a fanouškem býků Sergio Chiamparino), byla částka požadovaná federací uhrazena za záchranu sportovního klubu a registraci do druhé ligy. Dne 19. srpna bylo oznámeno, že klub bude prodán podnikateli jménem Urbano Cairo. Klub sezonu 2005/06 zvládl a obsadil druhé místo v tabulce zaručující postup do nejvyšší ligy. Po třech sezónách v nejvyšší lize se tým přesunul zpět do druhé ligy.

Návrat do Serie A i do Evropy

Nový trenér v nové sezoně 2011/12 se stal Gian Piero Ventura. Býci obsadili druhé místo v tabulce a přes play off získaly postup do nejvyšší ligy. V sezoně 2013/14 zaznamenal klub úspěch v podobě sedmého místa v tabulce a získal postup do evropské ligy. Velké dík bylo přisouzeno dvěma hráčům: Ciro Immobile a Alessio Cerci oba skvělí střelci a autoři 13 a 22 branek. V následné sezoně 2014/15 skončily na devátém místě a vyhráli po 20 letech derby s rivalem Juventus FC. V evropské lize dosáhli osmifinále když je vyřadil ruský klub Zenit Petrohrad.

Na sezonu 2016/17 byl představen trenér nový: Siniša Mihajlović, který vyznával útočný fotbal. Klub vstřelil za sezonu 71 branek z toho 26 bylo připsáno hráči: Andrea Belotti. Sezona 2017/18, začala vyhlášením útok na přední místa tabulky, se ukázali jako kolísavé. Přišlo střídání trenérů (nový trenér Walter Mazzarri) a nakonec to bylo deváté místo v tabulce. V následující sezóně 2018/19 skončil klub na sedmém místě se 63 získanými body (rekord klubu od zavedení 3 bodů za vítězství a kvalifikovali se do evropské ligy. Tam bohužel se nedostali přes 4. předkolo, když jej vyřadil anglický klub Wolverhampton Wanderers FC.

Kronika

Kronika klubu

1906 • 3. prosinec: založení klubu Foot Ball Club Torino.
1907 • v 1. lize.
1908 • Nezúčastnil se v 1. lize.
1909 • 2. kolo ve skupině Piemont v 1. lize.
1909/10 • 4. místo v 1. lize.

1910/11 • 3. místo v Severozápadní skupině v 1. lize.
1911/12 • 5. místo v Severozápadní skupině v 1. lize.
1912/13 • 3. místo ve skupině Piemont v 1. lize.
1913/14 • 4. místo ve skupině Piemont-Ligurie v 1. lize.
1914/15 • 1. lize.

1915–1919 • Národní soutěže jsou přerušeny kvůli první světově válce.

1919/20 • 4. místo v Semifinálové skupiny C Lega Nord v 1. lize.

1920/21 • 1. místo v Semifinálové skupině C Lega Nord v 1. lize.
1921/22 • 8. místo ve skupině B Lega Nord v 1. lize.
1922/23 • 2. místo ve skupině A Lega Nord v 1. lize.
1923/24 • 2. místo ve skupině B Lega Nord v 1. lize.
1924/25 • 6. místo ve skupině A Lega Nord v 1. lize.
1925/26 • 2. místo ve skupině A Lega Nord v 1. lize.
1926/27 • 1. místo v 1. lize. Titul byl odebrán za podplácení.
4. kolo v Italském poháru
1927/28 • Mistr Italské ligy (1. titul).
1928/29 • v 1. lize.
1929 • Změna v herním systému, založena Serie A.
1929/30 · 4. místo v Serii A.

1930/31 • 7. místo v Serii A.
1931/32 • 8. místo v Serii A.
1932/33 • 7. místo v Serii A.
1933/34 • 12. místo v Serii A.
1934/35 • 13. místo v Serii A.
1935/36 • v Serii A.
Vítěz Italského poháru (1. titul).
Osmifinále ve Středoevropském poháru.
1936 • Klub mění název na Associazione Calcio Torino.
1936/37 • v Serii A.
Osmifinále v Italském poháru.
1937/38 • 9. místo v Serii A.
v Italském poháru.
1938/39 • v Serii A.
Osmifinále v Italském poháru.
1939/40 • 6. místo v Serii A.
Osmifinále v Italském poháru.

1940/41 • 7. místo v Serii A.
Semifinále v Italském poháru.
1941/42 • v Serii A.
2. kolo v Italském poháru.
1942/43 • Mistr Italské ligy (2. titul).
Vítěz Italského poháru (2. titul).
1943 • Klub mění název na Torino FIAT.
1943–1945 • Národní soutěže jsou přerušeny kvůli druhé světové válce.
1945 • Klub mění název na Associazione Calcio Torino.
1945/46 • Mistr Italské ligy (3. titul).
1946/47 • Mistr Italské ligy (4. titul).
1947/48 • Mistr Italské ligy (5. titul).
1948/49 • Mistr Italské ligy (6. titul).
1949/50 • 6. místo v Serii A.

1950/51 • 17. místo v Serii A.
1951/52 • 15. místo v Serii A.
1952/53 • 10. místo v Serii A.
1953/54 • 9. místo v Serii A.
1954/55 • 10. místo v Serii A.
1955/56 • 11. místo v Serii A.
1956/57 • 7. místo v Serii A.
1957/58 • 8. místo v Serii A.
1. kolo v Italském poháru.
1958 • Klub mění název na Associazione Calcio Talmone Torino.
1958/59 • 18. místo v Serii A. Sestup do Serie B
Čtvrtfinále v Italském poháru.
1959 • Klub mění název na Associazione Calcio Torino.
1959/60 • 1. místo v Serii B. Postup do Serie A
4. místo v Italském poháru.

1960/61 • 12. místo v Serii A.
4. místo v Italském poháru.
1. kolo ve Středoevropském poháru.
1961/62 • 7. místo v Serii A.
Osmifinále v Italském poháru.
1962/63 • 10. místo v Serii A.
v Italském poháru.
Semifinále ve Středoevropském poháru.

1963/64 • 7. místo v Serii A.
v Italském poháru.
1964/65 • v Serii A.
Semifinále v Italském poháru.
Semifinále v Poháru PVP.
1965/66 • 10. místo v Serii A.
4. kolo v Italském poháru.
1. kolo ve Veletržním poháru.
1966/67 • 7. místo v Serii A.
3. kolo v Italském poháru.
1967/68 • 7. místo v Serii A.
Vítěz Italského poháru (3. titul).
1968/69 • 6. místo v Serii A.
4. místo v Italském poháru.
Čtvrtfinále v Poháru PVP.
1969/70 • 7. místo v Serii A.
v Italském poháru.

1970/71 • 8. místo v Serii A.
Vítěz Italského poháru (4. titul).
Osmifinále ve Středoevropském poháru.
1971/72 • v Serii A.
2. místo v semifinálové skupině A v Italském poháru.
Čtvrtfinále v Poháru PVP.
1972/73 • 6. místo v Serii A.
1. kolo v Italském poháru.
1. kolo v Poháru UEFA.
1973/74 • 5. místo v Serii A.
1. kolo v Italském poháru.
1. kolo v Poháru UEFA.
1974/75 • 6. místo v Serii A.
2. místo v semifinálové skupině A v Italském poháru.
1. kolo v Poháru UEFA.
1975/76 • Mistr Italské ligy (7. titul).
1. kolo v Italském poháru.
1976/77 • v Serii A.
1. kolo v Italském poháru.
Osmifinále v Poháru PMEZ.
1977 • Klub mění název na Torino calcio.
1977/78 • v Serii A.
3. místo v semifinálové skupině A v Italském poháru.
Osmifinále v Poháru UEFA.
1978/79 • 4. místo v Serii A.
1. kolo v Italském poháru.
1. kolo v Poháru UEFA.
1979/80 • v Serii A
v Italského poháru.
1. kolo v Poháru UEFA.

1980/81 • 9. místo v Serii A.
v Italského poháru.
Osmifinále v Poháru UEFA.
1981/82 • 9. místo v Serii A.
v Italského poháru.
1982/83 • 8. místo v Serii A.
Semifinále v Italském poháru.
1983/84 • 5. místo v Serii A.
Semifinále v Italského poháru.
1984/85 • v Serii A.
Čtvrtfinále v Italského poháru.
1985/86 • 4. místo v Serii A.
Čtvrtfinále v Italského poháru.
1. kolo v Poháru UEFA.
1986/87 • 9. místo v Serii A.
Osmifinále v Italského poháru.
Čtvrtfinále v Poháru UEFA.
1987/88 • 7. místo v Serii A.
v Italském poháru.
1988/89 • 15. místo v Serii A. Sestup do Serie B
2. kolo v Italském poháru.
1989/90 • 1. místo v Serii B. Postup do Serie A
1. kolo v Italském poháru.

1990/91 • 5. místo v Serii A.
Čtvrtfinále v Italském poháru.
Vítěz Středoevropského poháru (1. titul).
1991/92 • v Serii A.
Čtvrtfinále v Italském poháru.
v Poháru UEFA.

1992/93 • 9. místo v Serii A.
Vítěz Italského poháru (5. titul).
2. kolo v Poháru UEFA.
1993/94 • 8. místo v Serii A.
Semifinále v Italském poháru.
v Italském superpoháru.
Čtvrtfinále v Poháru PVP.
1994/95 • 11. místo v Serii A.
3. kolo v Italském poháru.
1995/96 • 16. místo v Serii A. Sestup do Serie B
2. kolo v Italském poháru.
1996/97 • 9. místo v Serii B.
2. kolo v Italském poháru.
1997/98 • 5. místo v Serii B. Prohra v play off.
2. kolo v Italském poháru.
1998/99 • 2. místo v Serii B. Postup do Serie A
2. kolo v Italském poháru.
1999/00 • 15. místo v Serii A. Sestup do Serie B
2. kolo v Italském poháru.

2000/01 • 1. místo v Serii B. Postup do Serie A
2. kolo v Italském poháru.
2001/02 • 11. místo v Serii A.
2. kolo v Italském poháru.
2002/03 • 18. místo v Serii A. Sestup do Serie B
2. kolo v Italském poháru.
3. kolo v Poháru Intertoto.
2003/04 • 12. místo v Serii B.
V Italském poháru odešel ze skupinové fáze na protest proti rozšíření soutěže Serie B na 24 klubů.
2004/05 • 2. místo v Serii B. Výhra v play off. Jenže kvůli finančnímu problému byl vyloučen ze Serie A.
Osmifinále v Italském poháru.
2005 • Klub se dostává do dluhů a ohlašuje bankrot. 1. srpna vzniká nový klub Torino Football Club .
2005/06 • 3. místo v Serii B. Výhra v Play off. Postup do Serie A
2. kolo v Italském poháru.
2006/07 • 16. místo v Serii A.
2. kolo v Italském poháru.
2007/08 • 15. místo v Serii A.
Osmifinále v Italském poháru.
2008/09 • 18. místo v Serii A. Sestup do Serie B
Čtvrtfinále v Italském poháru.
2009/10 • 5. místo v Serii B. Prohra ve finále play off.
3. kolo v Italském poháru.

2010/11 • 8. místo v Serii B.
3. kolo v Italském poháru.
2011/12 • 2. místo v Serii B. Postup do Serie A
3. kolo v Italském poháru.
2012/13 • 16. místo v Serii A.
Čtvrtfinále v Italském poháru.
2013/14 • 7. místo v Serii A.
3. kolo v Italském poháru.
2014/15 • 9. místo v Serii A.
Osmifinále v Italském poháru.
Osmifinále v Evropské lize.
2015/16 • 12. místo v Serii A.
Osmifinále v Italském poháru.
2016/17 • 9. místo v Serii A.
Osmifinále v Italském poháru.
2017/18 • 9. místo v Serii A.
Čtvrtfinále v Italském poháru.
2018/19 • 7. místo v Serii A.
Osmifinále v Italském poháru.
2019/20 • 16. místo v Serii A.
Čtvrtfinále v Italském poháru.
4 předkolo v Evropské lize UEFA.

2020/21 • 17. místo v Serii A.
Osmifinále v Italském poháru.
2021/22 • 10. místo v Serii A.
2. kolo v Italském poháru.
2022/23 • 10. místo v Serii A.
Čtvrtfinále v Italském poháru.
2023/24 • ?. místo v Serii A.
? v Italském poháru.

Účast v ligách

Úroveň soutěže	Název soutěže (nynější název)	První hraná sezona	Poslední hraná sezona	celkem odehraných sezon
1	Serie A	1907	2023/24	99
2	Serie B	1959/60	2011/12	12

Historická tabulka Serie A od sezony 1929/30 do 2022/23.

Celkové místo	Odehraných sezon	Celkem bodů	Celkem zápasů	Celkem výher	Celkem remíz	Celkem proher	Celkové skore
8	79	2980	2648	958	863	827	3479:3143

Trenéři

Chronologický seznam trenérů

Níže je uveden seznam trenérů od založení klubu a vítězství uvedených trofejích.

Trenéři klubu Turín FC
1912-21 Vittorio Pozzo 1921-22 Vittorio Pozzo, Francesco Mosso 1922-24 Karl Stürmer 1924-26 Peter Farmer 1926-27 Imre Schoffer 1927-29 Tony Cargnelli 1929-30 Tony Cargnelli, Karl Stürmer 1930-31 Vittorio Morelli di Popolo 1931-32 Adolfo Baloncieri a Giuseppe Aliberti 1932-33 Franz Hänsel, Augusto Rangone 1933-34 Augusto Rangone, Eugen Payer 1934-36 Tony Cargnelli 1936-38 Gyula Feldmann, Mario Sperone 1938-39 Egri Erbstein, Ignác Molnár 1939-40 András Kuttik a Angelo Mattea 1940-42 Tony Cargnelli 1942-43 András Kuttik, Antonio Janni 1945-47 Luigi Ferrero 1947-48 Mario Sperone 1948-49 Leslie Lievesley 1949-50 Giuseppe Bigogno 1950-51 Felice Borel 1951-52 Mario Sperone, Oberdan Ussello 1952-53 Oberdan Ussello		1953-54 Oberdan Ussello, Luigi Miconi 1954-56 Annibale Frossi 1956-57 Fioravante Baldi, Blagoje Marjanović 1957-58 Blagoje Marjanović, Fioravante Baldi 1958-59 Federico Allasio, Quinto Bertoloni, Imre Senkey 1959-60 Imre Senkey, Giacinto Ellena 1960-62 Beniamino Santos 1962-63 Beniamino Santos, Giacinto Ellena 1963-66 Nereo Rocco 1966-67 Marino Bergamasco 1967-69 Edmondo Fabbri 1969-71 Giancarlo Cadè 1971-73 Gustavo Giagnoni 1973-74 Gustavo Giagnoni, Edmondo Fabbri 1974-75 Edmondo Fabbri 1975-79 Luigi Radice 1979-80 Luigi Radice, Ercole Rabitti 1980-81 Ercole Rabitti, Romano Cazzaniga 1981-82 Massimo Giacomini 1982-84 Eugenio Bersellini 1984-88 Luigi Radice 1988-89 Luigi Radice, Claudio Sala, Sergio Vatta 1989-90 Eugenio Fascetti 1990-94 Emiliano Mondonico		1994-95 Rosario Rampanti, Nedo Sonetti 1995-96 Nedo Sonetti, Franco Scoglio, Lido Vieri 1996-97 Mauro Sandreani, Lido Vieri 1997-98 Graeme Souness, Edoardo Reja 1998-00 Emiliano Mondonico 2000-01 Luigi Simoni, Giancarlo Camolese 2001-02 Giancarlo Camolese 2002-03 Giancarlo Camolese, Renzo Ulivieri, Renato Zaccarelli 2003-05 Ezio Rossi 2005-06 Daniele Arrigoni, Paolo Stringara, Gianni De Biasi 2006-07 Alberto Zaccheroni, Gianni De Biasi 2007-08 Walter Novellino, Gianni De Biasi 2008-09 Gianni De Biasi, Walter Novellino, Giancarlo Camolese 2009-10 Stefano Colantuono, Mario Beretta, Stefano Colantuono 2010-11 Franco Lerda, Giuseppe Papadopulo, Franco Lerda 2011-16 Gian Piero Ventura 2016-17 Siniša Mihajlović 2017-18 Siniša Mihajlović, Walter Mazzarri 2018-19 Walter Mazzarri 2019-20 Walter Mazzarri, Moreno Longo 2020-21 Marco Giampaolo, Davide Nicola 2021- Ivan Jurić

Fotbalisté

Tabulky

Podle oficiálních zápasů

Ke dni 15. 8. 2022

Pořadí	Jméno	Počet	Pořadí	Jméno	Počet	Pořadí	Jméno	Počet	Pořadí	Jméno	Počet
Celkový počet zápasů			V 1. lize			V domácím poháru			V Evropských pohárech
1.	Giorgio Ferrini	566	1.	Giorgio Ferrini	404	1.	Giorgio Ferrini	80	1.	Giorgio Ferrini	45
2.	Paolo Pulici	437	2.	Paolo Pulici	335	2.	Luigi Danova	75	2.	Lido Vieri	37
3.	Renato Zaccarelli	413	3.	Renato Zaccarelli	317	3.	Renato Zaccarelli	72	3.	Natalino Fossati	32
4.	Claudio Sala	360	4.	Claudio Sala	286	4.	Paolo Pulici	71	4.	Angelo Cereser	31
5.	Lido Vieri	357	5.	Lido Vieri	269	5.	Giacomo Ferri	62	5.	Paolo Pulici	29
6.	Cesare Martin	355	6.	Giorgio Puia	250	6.	Claudio Sala	61	6.	Giorgio Puia	27
7.	Luigi Danova	340	7.	Osvaldo Ferrini	246	7.	Giuliano Terraneo	61	7.	Fabrizio Poletti	25
8.	Natalino Fossati	336	8.	Natalino Fossati	246	8.	Natalino Fossati	59	8.	Giorgio Venturin	25
9.	Antonio Janni	330	9.	Luigi Danova	244	9.	Angelo Cereser	56	9.	Claudio Sala	24
10.	Giorgio Puia	326	10.	Andrea Belotti	232	10.	Giancarlo Corradini	53	10.	Luciano Castellini	24

Poznámka

Zahrnuje mistrovství jedné skupiny (Campionato Federale, Prima Categoria, Prima Divisione e Divisione Nazionale), Serie A a všech play-off.

Podle vstřelených branek

Ke dni 15. 8. 2022

Pořadí	Jméno	Počet	Pořadí	Jméno	Počet	Pořadí	Jméno	Počet	Pořadí	Jméno	Počet
Celkový počet zápasů			V 1. lize			V domácím poháru			V Evropských pohárech
1.	Paolo Pulici	172	1.	Paolo Pulici	134	1.	Paolo Pulici	29	1.	Francesco Graziani	8
2.	Julio Libonatti	150	2.	Andrea Belotti	100	2.	Francesco Graziani	17	2.	Walter Casagrande	7
3.	Gino Rossetti	144	3.	Francesco Graziani	97	3.	Antonio Comi	13	3.	Paolo Pulici	7
4.	Guglielmo Gabetto	127	4.	Valentino Mazzola	81	4.	Walter Schachner	13	4.	Andrea Belotti	6
5.	Marco Ferrante	125	5.	Guglielmo Gabetto	80	5.	Giorgio Ferrini	11	5.	Antonio Comi	6
6.	Valentino Mazzola	123	6.	Franco Ossola	60	6.	Gino Rossetti	10	6.	Gerry Hitchens	6
7.	Francesco Graziani	122	7.	Onesto Silano	60	7.	Pietro Buscaglia	9	7.	Willem Kieft	5
8.	Andrea Belotti	113	8.	Gino Rossetti	57	8.	Marco Ferrante	9	8.	Marcos Locatelli	5
9.	Adolfo Baloncieri	100	9.	Romeo Menti	54	9.	Carlo Facchin	8	9.	Giovanni Toschi	5
10.	Franco Ossola	85	10.	Julio Libonatti	52	10.	Gianfranco Petris Stefan Schwoch	8	10.	5 hráčů	4

Rekordní přestupy

Pořadí	Jméno	sezona	klub	částka	Pořadí	Jméno	sezona	klub	částka
Nákup					Prodej
1.	Simone Verdi	2020/2021	Neapol	22 mil. Euro	1.	Bremer	2022/2023	Juventus	41 mil. Euro
2.	Ivan Ilić	2023/2024	Hellas	15,7 mil. Euro	2.	Davide Zappacosta	2017/2018	Chelsea	25 mil. Euro
3.	Ciro Immobile	2013/2014	Juventus	13,5 mil. Euro	3.	Nikola Maksimovic	2017/2018	Neapol	21 mil. Euro
4.	Nikola Vlasic	2023/2024	West Ham	12,8 mil. Euro	4.	Ciro Immobile	2020/2021	Dortmund	18,5 mil. Euro
5.	Simone Zaza	2019/2020	Valencia	12 mil. Euro	5.	Matteo Darmian	2015/2016	Manchester United	18 mil. Euro
6.	M'Baye Niang	2018/2019	Milán	12 mil. Euro	6.	M'Baye Niang	2019/2020	Rennes	15 mil. Euro
7.	Soualiho Meïté	2018/2019	Monako	11,5 mil. Euro	7.	Angelo Ogbonna	2013/2014	Juventus	15 mil. Euro
8.	Armando Izzo	2018/2019	Janov	10,7 mil. Euro	8.	Alessio Cerci	2014/2015	Atlético Madrid	14 mil. Euro
9.	Ola Aina	2019/2020	Chelsea	9,8 mil. Euro	9.	Bruno Peres	2017/2018	Řím	12,5 mil. Euro
10.	Perr Schuurs	2022/2023	Ajax	9 mil. Euro	10.	Marco Benassi	2017/2018	Fiorentina	12 mil. Euro

Nejlepší střelci v soutěžích

Nejlepší střelci v 1. lize (10 prvenství)	Nejlepší střelci v pohárech (6)	Nejlepší střelci v 2. lize (2)	Nejlepší střelci v poháru UEFA (1)
Heinrich Schönfeld (1923/24) 22 branek	Valentino Mazzola (1942/43) 5 branek	Giuseppe Virgili (1959/60) 20	Wim Kieft (1986/87) 5 branek
Julio Libonatti (1927/28) 35 branek	Franco Ossola (1942/43) 5 branek	Marco Ferrante (1998/99) 26 branek
Gino Rossetti (1928/29) 36 branek	Joaquín Peiró (1963/64) 4 branky
Eusebio Castigliano (1945/46) 13 branek	Francesco Graziani (1980/81) 5 branek
Valentino Mazzola (1946/47) 29 branek	Walter Schachner (1983/84) 8 branek
Paolo Pulici (1972/73) 17 branek	Stefan Schwoch (2000/01) 8 branky
Paolo Pulici (1974/75) 18 branek
Paolo Pulici (1975/76) 21 branek
Francesco Graziani (1976/77) 21 branek
Ciro Immobile (2013/14) 22 branek