Výtrusovci

Výtrusovci (Apicomplexa) je skupina jednobuněčných alveolátních organismů. Dříve byla řazena do říše prvoků (Protozoa), později mezi Chromista či Chromalveolata. Dnes jsou klasifikováni v rámci kladu Alveolata jako součást superskupiny Sar. Výtrusovci dosahují velikosti 0,004–0,04mm. Jsou to výhradně parazité, nitrobuněční (intracelulární) nebo mimobuněční (extracelulární). Tělo je tvořeno jedinou buňkou se systémem organel apikálního komplexu, kryje ho pelikula, která se skládá z vnější a vnitřní membrány. Potrava je přijímána pasivně – pomocí osmózy, nebo pinocytózou. Vylučování probíhá povrchem těla, dýchání má formu anaerobní. Pohyb obstarává buď posuv podélných lišt na povrchu těla, nebo soustava myofibril umožňující kontrakci buňky a její klouzavý pohyb.

Jak číst taxoboxVýtrusovci
alternativní popis obrázku chybí
plasmodium – sporozoit
alternativní popis obrázku chybí
kokcidie – oocysty
Vědecká klasifikace
Doménaeukaryota (Eukaryota)
ŘíšeSAR
PodříšeAlveolata
KmenMyzozoa
Podkmenvýtrusovci (Apicomplexa)
Levine, 1970
Třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zástupci

Rozmnožování

Výtrusovci mají složité vývojové cykly, střídá se u nich pohlavní a nepohlavní rozmnožování. Nejprve u nich dochází k rozdělení jedince - sporozoita, na množství dceřiných jedinců (tento jev se nazývá schizogonie, nebo také merogonie). Toto se opakuje 2–3krát, následuje zrací dělení buněk (meióza), tvorba gamet, jejich splynutím vznikne oocysta (tento jev se nazývá gametogonie), cyklus uzavírá nepohlavní namnožení uvnitř oocysty (sporogonie). U třídy výtrusovců - hromadinek (Gregarinia) sporozoit roste v tzv. trofozoit.

Systém a fylogeneze

Systém kmene Apicomplexa je neustálený a liší se zdroj od zdroje, přičemž často obsahuje mnohé parafyletické taxony (viz např. Klasifikace eukaryot).

Fylogenetickým základem systematiky potvrzeným analýzami z 20. let 21. století jsou 4 klady:[1][2][3]

Analýza s nově získanými genomickými informacemi v r. 2024 vyčlenila některé kokcidie do samostatné linie Adeleorina, odvětvující se bazálněji, ještě před krvinkovkami, případně i marosporidy. Není však dosud jasné, zda je většinově totožná s dříve zavedeným stejnojmenným podřádem Adeleorina Léger, 1911, tedy zda obsahuje kromě prokázaných čeledí Adeleidae a Legerellidae i tzv. hemogregariny (čeledi Dactylosomatidae, Haemogregarinidae, Hepatozoidae a Karyolysidae).[4]

Vnější a vnitřní příbuzenské vztahy jednotlivých vyšších taxonů je proto vhodnější vyjádřit aktuálními (r. 2023) fylogenetickými stromy, ve kterých jsou jednotlivé větve identifikovány kromě názvů i příklady zahrnutých rodů:[1][2][3]

Vnější vztahy

Alveolata

nálevníci

Myzozoa
[5]

Acavomonadia

Myzozoa
Dinozoa

obrněnky

Perkinsozoa/Protalveolata

„Apicomplexa v širším smyslu“

Squirmida (Digyalum, Filipodium, Platyproteum)

Chrompodellida/Apicomonadea[pozn. 4]

Chromerida (Chromera, Piridium, Vitrella)

Colpodellida (Colpodella)

Voromonadida (Alphamonas, Voromonas)

Apicomplexa

Vnitřní vztahy

Apicomplexa 
[pozn. 5]

Cryptosporidium

Gregarinasina

blastogregariny (Siedleckia)                                                                Conoidasida

archigregariny (Selenidium)

eugregariny

Urosporoidea (Ancora, Lankesteria, Lecudina, Polyplicarium, Polyrhabdina, Pterospora, Trichotokara)

Actinocephaloidea (Actinocephaloid, Monocystis, Stenophora)

Porosporoidea (Cephaloidophora, Heliospora)

Gregarinoidea (Blabericola, Gregarina, Protomagalhaensis)

‘Core Apicomplexa‘
?

Adeleorina (Klossia, Legerella)

Coccidiomorphea
Coccidia

Protococcidiorida (Eleutheroschizon)

Eucoccidiorida (Eimeria, Hammondia, Neospora, Sarcocystis, Toxoplasma)

Aconoidasida/Hematozoa

Nephromycida (Cardiosporidium, Nephromyces)

Haemosporidia (Haemoproteus, Plasmodium)

Piroplasmorida (Babesia, Theileria)

Marosporida

Aggregatidae (Aggregata, Merocystis)

Margolisiella

Rhytidocystidae (Rhytidocystis)

Poznámky

Reference

Literatura

  • Pracovní sešit ze zoologie - česká zemědělská univerzita v Praze - agronomická fakulta - katedra zoologie - Praha 2003

Externí odkazy