Vilém I. Nizozemský

Vilém I. Nizozemský, (Willem Frederik Prins van Oranje-Nassau), z dynastie Oranžsko-Nassavských (24. srpen 1772 Haag – 12. prosinec 1843 Berlín) byl mezi léty 1815–1840 král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, v letech 1806–1815 to byl nizozemský místodržící v exilu. Král Vilém I. byl synem nizozemského místodržícího Viléma V. Oranžského. Jako oranžský kníže a nizozemský místodržící byl nazýván Vilém VI. Oranžský.

Vilém I.
nizozemský král lucemburský velkovévoda suverénní kníže spojeného Nizozemí limburský vévoda oranžský kníže
král Vilém I.
Doba vlády	1813–1840
Úplné jméno	Willem Frederik Prins van Oranje-Nassau
Narození	24. srpna 1772 Haag
Úmrtí	12. prosince 1843 Berlín
Pohřben	Nizozemsko
Předchůdce	Napoleon Ludvík Bonaparte
Nástupce	Vilém II. Nizozemský
Manželka	Vilemína Pruská
Potomci	Vilém II. Nizozemský Marianna Oranžská
Rod	Oranžsko-nassavská
Otec	Vilém V. Oranžský
Matka	Vilemína Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Když se v roce 1795 nizozemských provincií zmocnila francouzská vojska, tak se spolu se svým otcem místodržícím Vilémem V. Oranžským postavil na stranu protinapoleonské koalice. Francouzi na tomto území vyhlásili Batávskou republiku a později Holandské království, které bylo v letech 1810 až 1814 připojeno přímo k Francii. Na Vídeňském kongresu v roce 1815 bylo vyhlášeno Spojené království Nizozemské, ke kterému patřila do roku 1830 také Belgie (resp. do 1839, kdy Nizozemí její nezávislost definitivně uznalo) a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo Nizozemské království spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburským velkovévodstvím.

Vilém se pokoušel Belgii znovu získat, ale bez úspěchu a tak v roce 1839 Nizozemí její nezávislost definitivně uznalo. V roce 1840 abdikoval ve prospěch svého syna Viléma II. a zbytek života strávil v Berlíně, kde také v roce 1843 zemřel.