Teorie plánovaného chování (Theory of planned behavior - TPB) je teoretický model, který umožňuje předpovídat, jak se jednotlivci budou chovat.

TPB se zakládá na 5 faktorech: postoj (attitudes), subjektivní norma (subjective norm), vnímaná kontrola (percieved behavioral control), záměr (intention) a skutečné chování (actual behavior).^[1] Postoje, subjektivní normy a vnímaná kontrola chování společně ovlivňují záměry a záměry ovlivňují jednání.

Tato teorie je založena na tom, že podstata lidského chování je ve smysluplném jednání, kdy lidé berou v úvahu dostupné informace a zvažují důsledky své činnosti. Říká tedy, že aby si jedinec vytvořil určitý postoj, musí do hry vstoupit nějaké znalosti které mu pomůžou zformovat si důsledky jednání i nečinnosti a přesvědčení o tom, že dané jednání zvládne. Současně jsou pro něj důležité i názory, postoje a jednání osob blízkých.

Teorie plánovaného chování se v roce 1985 vyvinula z teorie odůvodněného jednání (Theory of reasoned action - TRA).^[2] Podle ní lidé mají tendenci chovat se tak, aby získali pozitivní reakce od osob jim blízkých jako jsou přátelé, vrstevníci a rodina. TPB přidáním faktoru vnímané kontroly chování představuje rozšíření modelu i pro typy chování nařízeného nebo vynuceného.

Vnímaná kontrola chování se vyvinula z teorie Self Efficacy, která se zabývá motivací jednotlivce.^[3]

Chování = pozorovatelná reakce jedince v dané situaci s ohledem na daný cíl

Postoj = názor jedince na chování, jeho posouzení a vnímaní konkrétního chování jako žádoucí nebo nežádoucí

Subjektivní norma = individuální vnímání konkrétního chování, které je ovlivněno úsudkem blízkých osob (např. rodičů, přátel, učitelů)^[4]

Vnímaná kontrola = jak snadné/obtížné je cíle dosáhnout

Záměr = úmysl; konkrétní vyjádření toho, co chcete, aby se stalo; čím příznivější je názor jedince (postoj) a ostatních v jeho okolí (subjektivní norma) na dané chování a čím vyšší nad ním má kontrolu (vnímaná kontrola), tím je větší záměr toto chování uskutečnit ^[5]

Studie aplikující teorii plánovaného chování se nejdříve zabývaly především pozitivními aspekty chování zahrnující například hubnutí^[6], návštěvnost bohoslužeb^[7] nebo docházku na univerzitní přednášky^[8], později i negativním chováním.

Výsledky studií ukazují, že TPB je model schopný předpovídat budoucí chování, a to jak z pozitivního, tak i negativního aspektu.^[1] Tuto predikci je možné uskutečnit na základě měření postojů, subjektivní normy a vnímané kontroly, které společně vyústí v sílu záměru se dané činnosti účastnit nebo neúčastnit.^[5]

TPB se používá ve zdravotních vzdělávacích kampaních. Protidrogové kampaně často poskytují údaje o procentu lidí, kteří se zapojují do rizikového chování, jako je kouření nebo užívání drog, aby změnili jejich subjektivní normu.^[3]

Příkladem může být výzkum reakce kuřáků na zprávu, že Light cigarety jsou stejně nebezpečné jako běžné cigarety. Účelem této studie bylo zkoumat reakce kuřáků na vědecky správné informace o rizicích kouření light cigaret. Analýza za použití TPB ukázala, že zpráva vedla ke zvýšení záměru přestat kouřit.^[9]

Další studie aplikující TPB zkoumala např. motivaci konzumace alkoholu a celkové množství vypitých alkoholických nápojů u vysokoškolských studentů v den fotbalového zápasu.^[10]

V rámci studie Předvídání nečestného jednání^[1], byl vyšetřen soubor univerzitních studentů a jejich tendence podvádět při testu, krást a lhát za účelem vyhnout se úkolu. Analýza ukázala, že TPB předpovídala záměry s vysokou mírou přesnosti, ale v predikci skutečného chování byla středně úspěšná.^[5]

TPB může být v environmentální výchově aplikována například formou projektu nebo zaměřením na důležitost porozumění a výběru referenčních osob pro danou cílovou skupinu, to může být zajištěno třeba prací s rodiči nebo uplatněním komunitního přístupu. Výuka tak neprobíhá pouze předáváním informací, ale zahrnuje i akční část, aby podporovala získávání akčních kompetencí. Tím dojde k požadované změně chování.^[11]

Výsledky studie týkající se názorů českých spotřebitelů na organické potraviny a jejich záměr takové zboží kupovat^[12] ukázaly na to, že TPB je schopna předvídat míru záměru českých spotřebitelů nakupovat biopotraviny.^[5]

Silnou stránkou TPB je, že bere v úvahu vliv vrstevníků a rodiny (subjektivní normy), který je významný jak na začátku chování, tak na jeho udržování.^[3]

Naopak mezi slabé stránky patří to, že nezohledňuje roli emocí, jako je smutek, frustrace… které mohou hrát důležitou roli při ovlivňování chování.^[3]