Alkoholický nápoj
Alkoholické nápoje jsou nápoje obsahující alkohol etanol. Legislativně je alkoholický nápoj definován jako „nápoj obsahující více než 0,5 % objemových ethanolu“.[1] Jejich požití způsobuje opilost: v menších dávkách (v závislosti na metabolismu jedince) uvolnění a euforické stavy, nebo pocity napětí, ve větších dávkách útlum, nevolnost až otravu alkoholem.
Alkohol ethanol je omamná látka, obsažená v některých nápojích. Savci jsou schopni díky enzymu ADH4 trávit alkohol již milióny let.[2] Metabolizuje na acetaldehyd. Užíval se při rituálech či oslavách jako například mešní víno. U člověka způsobuje změny ve vnímání a chování. Alkohol je návykový (tělo si na něj zvykne a vyžaduje ho víc a víc), proto se řadí mezi drogy. V přírodě vzniká kvašením, při kterém kvasinky mění cukr na oxid uhličitý a alkohol. Začne-li se kazit jablečný mošt, dělají se v něm bublinky. Mošt kvasí a přestane být sladký (cukr se přeměnil), je nakysle trpký – „navinulý“. Podobným způsobem se vyrábí jablečné víno nebo víno z vinných hroznů, které daly nápoji jméno. Víno běžně obsahuje 10 až 15 % alkoholu, pivo přibližně polovinu, vyšších koncentrací již přirozenou fermentací nelze dosáhnout, takzvané pálenky se vyrábí destilací. Po konzumaci alkoholických nápojů nesmí lidé v mnoha zemích řídit dopravní prostředky, protože by mohli být nebezpeční sobě i druhým. Člověku, který alkohol nikdy nepije, se říká abstinent.
Vliv konzumace alkoholických nápojů
Soustavným požíváním alkoholických nápojů v nadměrné míře se může vyvinout (jak duševní tak i tělesné) onemocnění – alkoholismus. Ohledně přiměřené dávky alkoholu se studie rozcházejí. Půjde však pravděpodobně o vliv systematické chyby studií, kdy do skupiny abstinentů například spadají lidé, kteří nepijí ze zdravotních důvodů.[3] Vliv na interpretaci studií také může mít, že skupina slabých konzumentů alkoholu má zdravější zdravotní styl, takže se jen zdá, že mírná konzumace alkoholických nápojů prospívá zdraví.[4] Některé alkoholické nápoje (např. víno) mohou částečně organismu prospět[5] (jistými ovocnými látkami jako jsou flavonoidy), ale podle výzkumu Cincinnatské univerzity vlastní alkohol zdraví škodí i v této míře bez ohledu na typ nápoje.[6] Od malých dávek způsobuje i například karcinom prsu – dvě alkoholové jednotky (půl litru piva s 4 % alkoholu) za den zvyšují riziko této rakoviny o 24 %.[7] Malé dávky zvyšují riziko i dalších typů rakovin.[8] Alkohol způsobuje přibližně 6 % rakovin a nepomáhá proti kardiovaskulárním onemocněním.[9] Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny alkoholické nápoje klasifikuje jako prokázané karcinogeny skupiny 1 (kde je například i tabákový kouř či radioaktivita).[10][11] Alkohol způsobuje mutace DNA.[12] Způsobuje i stárnutí.[13] Za efektivní způsob snížení rizika rakoviny se považuje snížení konzumace alkoholických nápojů.[14] Proto se v jistých zemích přistupuje k varovným označování lahví podobných varováním na krabičkách cigaret.[15] Dalším negativním důsledkem požívání alkoholu je i zubní kaz.[16] Může také snižovat plodnost[17] či šanci na početí.[18] I mírná konzumace alkoholu má vliv na mozek.[19] Zhoršuje i spánek.[20]
Na základě výzkumu britského výboru ISCD (Nezávislý vědecký výbor pro drogy) je alkohol nejnebezpečnější drogou jak pro jeho uživatele, tak pro jejich okolí.[21] Alkohol způsobuje řadu onemocnění, od kardiovaskulárních a neurologických poruch až po degeneraci jater. Nepřímo způsobuje dopravní nehody, zvyšuje promiskuitní aktivity a tím i pravděpodobnost, že se lidé nakazí řadou přenosných nemocí, způsobuje i obrovské výdaje v ekonomice národa, protože se platí za léčbu pro ty, kteří trpí problémy souvisejícími s alkoholem.[22]
Podle Světové zdravotnické organizace užívání alkoholu stálo život 3 miliony lidí v roce 2016. Více než tři čtvrtiny těchto úmrtí se týkaly mužů. 28 % úmrtí způsobila zranění (nehody, násilí, apod.), 21 % zažívací potíže, 19 % kardiovaskulární nemoci a zbytek infekční choroby, rakoviny, mentální a ostatní onemocnění.[23][24] Roku 2020 alkohol způsobil 740 tisíc případů rakoviny.[25]
V České republice podle vládních odhadů z roku 2019 alkohol pije denně asi 600 tisíc lidí.[26] Vliv na zdraví má také, jak nárazově se alkohol pije.[27]
.svg)
Konzumace pouhého půllitru piva významně ovlivňuje řidičské schopnosti.[28] Přesto má většina států nenulový limit.[29] Trendem ale je limity alkoholu snižovat,[30][31] protože se tím snižují následky nehod.[32]
Uhlíková stopa průmyslu na alkoholické nápoje se odhaduje ročně na emise 1,5 Gt oxidu uhličitého,[33] což je podobně jako emise z produkce cementu, tady zhruba 4 % světových emisí.[34]
Příklady alkoholických nápojů
.png)
- pivo
- spontánně kvašená piva
- svrchně kvašená piva (pšeničné pivo, ale)
- spodně kvašená piva (ležáky)
- s pivem míchané nápoje
- medovina
- víno
- šumivé víno – sekt
- červené víno
- bílé víno
- růžové víno
- perlivé víno
- vinné míchané nápoje
- ovocná vína
- koňaky
- brandy
- burčák
- sake
- lihoviny
- koktejly – nápoje smíchané z několika různých alkoholických i nealkoholických nápojů
- Piña Colada, Big Apple, Swiming Pool, Tequila Sunrise, červené víno s kolou, Sex on the beach
Alkoholické nápoje podle příležitosti
Odkazy
Reference
Literatura
- ANGEROVÁ, Jindřiška; SŮRA Jaroslav. ABC – víno, lihoviny. 2., upr. vyd. Praha: ALE, 1991. ISBN 80-900793-0-X.
- HAMILTON, Andy. Chlast za hubičku. Praha: Levné knihy, 2012. ISBN 978-80-7309-224-5.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu alkoholický nápoj na Wikimedia Commons 
Téma Alkohol ve Wikicitátech
Encyklopedické heslo Líhové nápoje v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Kniha Výroba alkoholických nápojů ve Wikiknihách
.jpg){kind=link}