Zářivý výkon

Běžnou otázku osvětlení prostředí člověka řeší inženýři osvětlovací technikou, jednou z hlavních veličin je právě světelný tok.

Sběr světla

V současnosti intenzivně probíraným tématem jsou obnovitelné zdroje energie, jedním z nich je právě sluneční světlo: Na povrch Země dopadá cca 1300 W energie na m², z toho cca 800 W ve formě světla. Na orbitě jsou intenzity a toky ještě mnohem vyšší. I v běžném životě se již dnes setkáváme s fotovoltaikou.

Astronomie

Zářivý výkon (také zářivost, luminosita) je souhrnný výkon, který vyzařuje hvězda do okolního prostoru. Značka je L, jednotka watt, avšak u hvězd kromě Slunce obvykle používáme jako jednotku zářivý výkon Slunce, kde ${\displaystyle L_{\odot }}$ =3,827×10²⁶W (někdy značíme L_S nebo L₀). Výkony jiných hvězd pak poměřujeme touto poměrnou jednotkou.

Zářivý výkon lze vyjádřit pomocí absolutní hvězdné velikosti

${\displaystyle {\frac {L}{L_{\odot }}}={\sqrt[{5}]{100}}^{M_{\odot }-M}}$

nebo podle Stefanova–Boltzmannova zákona

${\displaystyle L=4\pi R^{2}\sigma T^{4}\,}$

kde R je poloměr hvězdy, σ Stefanova–Boltzmannova konstanta a T povrchová teplota hvězdy.

Pomocí známých hodnot Slunce můžeme vzorec přepsat do tvaru:

${\displaystyle {\frac {L}{L_{\odot }}}={\left({\frac {R}{R_{\odot }}}\right)}^{2}{\left({\frac {T}{T_{\odot }}}\right)}^{4}}$

Zářivý výkon některých hvězd

Tepelné záření je jednou ze tří možností vytápění:

• translačně - přesunem celého hmotného média, např. pomocí parovodů,
• vedením tepla - vzájemným dotykem, což reprezentuje např. tepelná propustnost zdiva a oken,
• právě zářením - nebo též sáláním, např. z akumulačních kamen.

Sběr tepla

Opět lze zachycovat energii Slunce a to i jeho tepelnou složku: Tak lze vyhřívat bazény a prodlužovat jejich letní sezónu nebo teplo zachycovat tepelnými kolektory na střechách a svádět ho do budov do výměníků a akumulátorů.

• absolutně černé těleso
• chromatika a teplota barvy
• třetí Kirchhoffův zákon - zákon tepelného záření
• tři Kirchhoffovy zákony spektrografie