Švihovská vrchovina
Nástroje
Obecné
Tisk/export
Na jiných projektech
Švihovská vrchovina | |
---|---|
Výhled z Radyně na Klabavskou pahorkatinu na severovýchodě celku, v popředí město Starý Plzenec | |
Nejvyšší bod | 773 m n. m. (Koráb) |
Rozloha | 1424 km² |
Střední výška | 460,3 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Plzeňská pahorkatina |
Sousední jednotky | Plaská pahorkatina Křivoklátská vrchovina Hořovická brázda Brdská vrchovina Blatenská pahorkatina Šumavské podhůří Šumava Všerubská vrchovina Podčeskoleská pahorkatina |
Podřazené jednotky | Chudenická vrchovina Merklínská pahorkatina Klatovská kotlina Radyňská vrchovina Rokycanská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Česko |
Švihovská vrchovina na mapě Česka | |
Povodí | Berounka |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VB-3 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Švihovská vrchovina je geomorfologický celek, tvořící jižní část Plzeňské pahorkatiny. Rozkládá se na jihozápadě Čech, kde zaujímá převážnou část okresu Plzeň-jih a přilehlé oblasti okresů okolních (jihozápad okresu Rokycany, jihovýchodní polovici okresu Plzeň-město, severozápad okresu Klatovy a východní okraj okresu Domažlice. Nejvyšší vrchol tvoří hora Koráb u Kdyně.
Na území Švihovské vrchoviny leží dvě středně velká města, Klatovy a Rokycany, z dalších menších sídel např. Přeštice (při hranici s Plaskou pahorkatinou), Holýšov, Nýrsko, Janovice nad Úhlavou, Starý Plzenec, Blovice, Spálené Poříčí, Mirošov a Hrádek.
Švihovská vrchovina jako celek spadá do povodí řeky Berounky, která však sama protéká mimo popisované území. V rámci celku se vodní toky obecně sbíhají k jeho severnímu okraji, za nímž leží Plzeňská kotlina; vyčleňují se tak tři významnější dílčí povodí: Největší v jihozápadní a centrální části Švihovské vrchoviny vytváří řeka Radbuza se svými pravými přítoky Merklínkou a Úhlavou). Z jihovýchodu území sbírá vody řeka Úslava a severovýchodní okraj Švihovské vrchoviny odvodňuje říčka Klabava.
Švihovská vrchovina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na pět podcelků a čtrnáct okrsků:
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |