Hořovická brázda | |
---|---|
Nejvyšší bod | 479 m n. m. (Borek) |
Délka | 58 km |
Rozloha | 245,59 km² |
Střední výška | 348,3 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Hořovická pahorkatina |
Sousední jednotky | Říčanská plošina, Hřebeny, Brdy, Rokycanská pahorkatina, Zbirožská vrchovina, Karlštejnská vrchovina |
Podřazené jednotky | Holoubkovská kotlina, Komárovská brázda, Zdická brázda, Hostomická kotlina, Řevnická brázda |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Česko |
Povodí | Berounka |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VA-4A |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hořovická brázda je protáhlá, asi 58 km dlouhá a v průměru 8 km široká sníženina ve středních Čechách. Táhne se od západu k východu mezi Brdskou vrchovinou na jihu a Zbirožskou a Karlštejnkou vrchovinou na severu – na západě začíná u Holoubkova (východně od Rokycan), na východě končí na jižním okraji Prahy u Radotína, ve střední části vybíhá severovýchodním směrem výběžek k Berounu.
Hořovická brázda je složena zejména z ordovických břidlic, prachovců, jílovců, pískovců, a křemenců a vytváří zřetelný pruh řidčeji zalesněné a hustěji osídlené krajiny mezi vrchovinami na jihu a na severu. Střední sklon je 3°45', svažuje se severovýchodním směrem, kterým také protéká řada vodních toků. V západní části je to zejména Červený potok, ve střední části Litavka a na východě Berounka.
Hořovickou brázdou odedávna probíhají významné dálkové trasy. Již ve středověku to byla zemská stezka spojující Prahu s Norimberkem, dnes je to zejména železniční trať Praha-Plzeň a dálnice D5. Mezi významná sídla v Hořovické brázdě patří například Hořovice, Žebrák, Zdice, Beroun, Řevnice či Černošice.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |