Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský z Vchynic a Tetova | |
---|---|
Václav Norbert Oktavián Kinský | |
Nejvyšší kancléř Českého království | |
Ve funkci: 6. červen 1705 – 1711 | |
Panovník | Josef I. |
Předchůdce | Jan František Bruntálský z Vrbna |
Nástupce | Jan Václav Vratislav z Mitrovic |
Český kancléř | |
Ve funkci: 9. prosinec 1703 – 6. červen 1705 | |
Panovník | Leopold I. |
Nástupce | Jan Václav Vratislav z Mitrovic |
Nejvyšší zemský komorník Českého království | |
Ve funkci: 30. duben 1696 – 1704 | |
Panovník | Leopold I. |
Předchůdce | Jan Bedřich z Trauttmansdorffu |
Nástupce | Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat |
Prezident rady nad apelacemi | |
Ve funkci: 17. březen 1688 – 1690 | |
Panovník | Leopold I. |
Nástupce | Václav Vojtěch ze Šternberka |
Tajný rada | |
Ve funkci: 1689 – 3. ledna 1719 | |
Narození | 1. dubna 1642 |
Úmrtí | 3. ledna 1719 (ve věku 76 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Choť |
|
Rodiče | Jan Oktavián Kinský z Vchynic a Tetova (1604–1679) a Markéta Magdalena z Porcia a Brugnera (1608–1654) |
Děti | František Ferdinand (1678–1741) Štěpán Vilém (1679–1749) Filip Josef (1700–1749) Josef Jan Maxmilián (1705–1780) František Karel (1709–1734) |
Příbuzní | bratr: František Oldřich Kinský z Vchynic a Tetova (1634–1699) sestra: Sylvie Kateřina, provdaná Šliková († 1713) švagr: František Josef Šlik (1656–1740) vnuk: Leopold Ferdinand Kinský z Vchynic a Tetova (1713–1760) vnuk: František Josef Kinský z Vchynic a Tetova (172–1752) vnuk: František Oldřich Kinský z Vchynic a Tetova (1726–1792) vnuk: Jan Josef Maxmilián Kinský z Vchynic a Tetova (1734–1790) děd: Václav Vchynský (Kinský) z Vchynic a Tetova (1572–1626) babička: Eliška Krajířová z Krajku († 1626) |
Zaměstnání | politik |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1712 rakouský Řád zlatého rouna (č. 610) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (německy Wenzel Norbert Octavian Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau; 1. dubna 1642 Praha – 3. ledna 1719 Praha) byl český šlechtic a politik z rodu Kinských. Dlouhodobě zastával vysoké funkce ve správě Českého království, nakonec byl nejvyšším kancléřem (1705–1711) a v roce 1712 získal Řád zlatého rouna. Dědictvím a nákupy shromáždil rozsáhlý majetek v různých částech Čech. Statky byly po jeho smrti rozděleny mezi pět synů.
Narodil se jako mladší syn Jana Oktaviána Kinského (1604–1679) a jeho manželky Markéty Magdaleny z Porcie (1608–1654). Po vystudování práv na pražské univerzitě vstoupil do státní služby, svou kariéru zahájil jako rada apelačního soudu (1676). V letech 1688–1690 byl prezidentem apelačního soudu. Od roku 1689 byl tajným radou a jako vysoký státní úředník zároveň členem sboru královských místodržících. V letech 1690–1696 byl nejvyšším zemským sudím a pak v letech 1696–1704 nejvyšším zemským komořím, v roce 1703 byl též císařským zplnomocněncem u českého zemského sněmu. V roce 1705 byl povolán do Vídně a stal se dvorský kancléřem a tuto funkci vykonával do roku 1711. Přibližně od roku 1707 pobýval znovu častěji v Čechách, z funkce byl odvolán po nástupu Karla VI. a tehdy definitivně opustil Vídeň. V roce 1712 se stal rytířem Řádu zlatého Rouna.[1]
Po otci zdědil panství Česká Kamenice (1679), které se na přelomu 17. a 18. století díky rozvoji sklářství stalo prosperujícím hospodářským celkem.[2], po starším bratru Františku Oldřichovi později převzal Chlumec nad Cidlinou spolu s pražským palácem v Nerudově ulici. Sám mezitím koupil dva domy na Hradčanech v ulici Pohořelec, které sjednotil do podoby barokního paláce. Ve Vídni koupil v roce 1705 palác od rakouského kancléře Filipa Ludvíka Sinzedorfa.[3] Pro zajištění početného potomstva přistoupil počátkem 18. století k velkým obchodním transakcím, jimiž významně rozšířil rodový majetek. Jako věřitel Jana Felixe Brandsteina převzal v roce 1704 Koloděje nad Lužnicí, o rok později koupil v severních Čechách panství Sloup za 280 000 zlatých. Od Trauttmansdorffů získal v roce 1709 panství Choceň. V roce 1712 koupil od Talmberků panství Rataje nad Sázavou. Poslední velkou transakci provedl krátce před svou smrtí, v roce 1718 koupil od Bruntálských z Vrbna hrad Rychmburk s městem Rosice a 22 vesnicemi. Další akvizice (Prčice, 1713; Chocenice, 1715) měly jen krátkodobý charakter a dědicové Václava Norberta je prodali brzy po jeho smrti. Jako aktivní stavebník se Václav Norbert Oktavián angažoval především v Chlumci nad Cidlinou, kde nechal postavit loretánskou kapli, budovu Majorátu a mariánský sloup.[4] Po roce 1710 podnikl stavební úpravy na zámku v Chocni.[5]
Díky soustavnému růstu majetku a problematickým vztahům se syny změnil Václav Norbert Oktavián několikrát svou závěť, její poslední verze pocházela z roku 1717. Podle pozůstalostního inventáře zanechal svým potomkům majetek v hodnotě téměř 2 700 000 zlatých a jednalo se o jeden z největších komplexů v Čechách. Nejstarší dva synové Bernard František Antonín a Jan Václav Oktavián byli z dědictví prakticky vyloučeni a odškodněni jen drobnými statky a finanční hotovostí. Třetí syn František Ferdinand převzal fideikomis Chlumec nad Cidlinou spolu s pražským palácem v Nerudově ulici (součástí fideikomisu byla také knihovna a stříbrný servis), dále pak zdědil panství Kratonohy. Další syn Štěpán Vilém, pozdější první kníže Kinský, zdědil panství Rataje nad Sázavou, Rosice, Rychmburk a Choceň. Panství Česká Kamenice a Sloup zdědili společně synové z druhého manželství Filip Josef a Josef Jan Maxmilián. Nejmladší syn František Karel převzal jako dědický podíl Prčici a Koloděje nad Lužnicí.
Byl dvakrát ženat, poprvé se oženil v roce 1668 s hraběnkou Annou Marií Barborou Bořitovou z Martinic (1652 – 6. (nebo snad 15.) prosinec 1694 Jawor), dcerou Maxmiliána Valentina Bořity z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha) a jeho manželky (sňatek 30. 9. 1645) Anny Kateřiny Bukůvkové z Bukůvky († 17. 10. 1681 / 1685). Podruhé se oženil 3. června 1697 s Marií Annou Terezií z Nesselrode zu Ereshoven († 6. 10. 1716). Z obou svazků vzešlo 15 dětí, z prvního manželství devět, z druhého šest.
[Děti z 1. manželství:]
[Děti z 2. manželství: ]
Předchůdce: Jan František Bruntálský z Vrbna | nejvyšší kancléř Českého království 1705–1711 | Nástupce: Jan Václav Vratislav z Mitrovic |