Pojetí řádu se v jednotlivých taxonomických systémech velmi měnilo. Starší taxonomické systémy měly řád často úžeji vymezen, protože odlišovaly více menších řádů, např. šáchorotvaré (Cyperales), sítinotvaré (Juncales), Restionales a další. Např. Tachtadžjanův systém do lipnicotvarých řadí pouze čeleď lipnicovité (Poaceae). Cronquistův systém řád nezná, čeleď lipnicovité řadí pod šáchorotvaré. Systém APG II sem řadí cca 17 čeledí.
Jsou to převážně byliny, zřídka netypické dřeviny. Listy jsou většinou jednoduché, střídavé, přisedlé, zřídka řapíkaté, někdy vytváří přízemní růžice, většinou s listovými pochvami. Čepele jsou nejčastěji čárkovité, nedělené, celokrajné nebo s pilovitým okrajem a se souběžnou žilnatinou. Mohou to být jednodomé i dvoudomé rostliny, květy mohou být jednopohlavné nebo oboupohlavné. Květy jsou většinou v různých jednoduchých nebo složených květenstvích, zřídka jednotlivé. Okvětí je někdy normálně vyvinuto, někdy rozlišeno i na kalich a korunu, např. bromeliovité. Pro řád je však typické velké zastoupení rostlin s okvětím nenápadným, někdy přeměněným, zakrnělým až chybějícím, např. lipnicovité, šáchorovité a četné další. Tyčinky jsou nejčastěji 3 nebo 6, ale může jich být i jiný počet. Gyneceum se skládá nejčastěji ze 3 plodolistů, řidčeji z jiného počtu, nejčastěji je synkarpní. Plodem bývá nejčastěji tobolka, bobule, nažka či obilka.
.jpg){kind=link}