Aframon rajské zrno

druh rostliny

Aframon rajské zrno (Aframomum melegueta), česky též aframom melegueta,[2] je rostlina z čeledi zázvorníkovitých. Semena se používají jako koření a jsou známá pod jmény pepř malaguinejský, guinejská zrnka či guinejský kardamom. Mají štiplavou chuť podobnou černému pepři s náznaky citrusů.

Jak číst taxoboxAframon rajské zrno
alternativní popis obrázku chybí
Aframon rajské zrno na ilustraci z roku 1813
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádzázvorníkotvaré (Zingiberales)
Čeleďzázvorníkovité (Zingiberaceae)
Rodaframon (Aframomum)
Binomické jméno
Aframomum melegueta
(Roscoe) K. Schum., 1904
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aframon rajské zrno je vytrvalá rostlina, která roste podél západního pobřeží Afriky. Dosahuje výšky asi 1,5 metru. Listy mají délku asi 35 cm a šířku asi 15 cm, jsou výrazně žilkované. Květy jsou trubkovité, zygomorfní, vyvíjejí se z nich asi 5 až 7 cm dlouhé lusky, které obsahují množství malých červenohnědých semen. Jejich štiplavá chuť je způsobena obsahem aromatických ketonů, jako je (6)-paradol. Naopak silice, které dávají chuť blízce příbuznému kardamomu, se vyskytují pouze ve stopovém množství.

Semena jsou běžně využívána v kuchyni západní a severní Afriky, jinak se zřídkakdy používají. Do Evropy se semena dostala ze severní Afriky a během středověku tvořila náhradu za černý pepř, protože byla levnější. Během portugalské koloniální expanze v 15. století dosáhl Joao Alfonso de Averiro Beninu a do Lisabonu odtud přivezl „guinejský pepř“. Od té doby se s kořením poprvé masivně obchodovalo po moři, ale v dlouhodobém horizontu začala jeho popularita upadat kvůli otevření obchodních cest s Indií, díky čemuž bylo možné dovážet do Evropy skutečný pepř.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aframomum_melegueta na anglické Wikipedii a Paradieskörner na německé Wikipedii.

Externí odkazy