Aquilaria malaccensis

Aquilaria malaccensis je mohutný stálezelený strom dorůstající výšky až 40 metrů a průměru kmene 1,5 až 2,5 metru. Borka je hladká, bělavá. Listy jsou jednoduché, střídavé, podlouhle eliptické až kopinaté, tužší, na obou stranách lesklé, 7,5 až 12 cm dlouhé a 2,5 až 5,5 cm široké, na bázi klínovité až tupé, na vrcholu zašpičatělé. Žilnatina je zpeřená, tvořená 12 až 16 páry postranních žilek. Řapík je 4 až 6 mm dlouhý. Květy jsou uspořádány v úžlabním květenství, tvořeném několika okolíky složenými z asi 10 květů. Květy jsou zelené nebo špinavě žluté, zvonkovité, pětičetné, 5 až 6 mm dlouhé. Kališní cípy jsou 2 až 3 mm dlouhé, rozestálé, asi tak dlouhé jako kališní trubka. Tyčinky jsou 1 až 2 mm dlouhé, s krátkými nitkami. Semeník je drobný, 1 až 1,5 mm dlouhý, hustě chlupatý, na vrcholu s téměř přisedlou hlavatou bliznou. Plodem je lokulicidní tobolka kapkovitého tvaru, 3 až 4 cm dlouhá, obsahující 1 nebo 2 semena. Semena jsou asi 10 mm dlouhá, na vrcholu se 4 mm dlouhým zobanem.^[2][3]

Druh Aquilaria malaccensis je rozšířen v tropické jižní a jihovýchodní Asii. Roste v severovýchodní Indii, Bangladéši, Bhútánu, Indonésii, Malajsii, Myanmaru, Filipínách, Singapuru a Thajsku.Nejčastěji roste ve smíšených lesích v nadmořských výškách od 0 do 850 metrů, v příhodných lokalitách v nadmořské výšce přes 1 000 metrů. Na stanoviště není vybíravý a roste na dobře odvodněných půdách na svazích hor i v blízkosti bažin.^[3][4]

Pro získání ceněného vonného dřeva jsou vyhledávány stromy napadené houbou Phaeoacremonium parasitica, případně jsou podhoubím této houby uměle infikovány. Mycelium prorůstající dřevem dráždí rostlinu k vyměšování vonné pryskyřice. Napadené jádrové dřevo je tmavé a těžké, zatímco zdravé dřevo je světlé a poměrně lehké.^[5]

Druh byl v minulosti hodně těžen v téměř celém svém areálu rozšíření.V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je veden jako zranitelný. Je rovněž zařazen v seznamu CITES. V Indii je veden jako kriticky ohrožený (roste pouze v severovýchodní Indii ve státech Assam, Manípur, Méghálaj a Tripura) a jeho vývoz je zakázán.^[4] V Indonésii a Malajsii je těžba agarwood regulována, plnou ochranu má v Bhútánu, Myanmaru, Filipínách, Singapuru a Thajsku.^[3]

Převážná většina dřeva na trhu pochází z divoce rostoucích stromů.^[4] V současnosti je dřevo Aquilaria malaccensis nahrazováno dřevem příbuzných stromů, zejména Aquilaria filaria a Gyrinops ledermannii z Papuy Nové Guiney.^[3]

Strom Aquilaria malaccensis je těžen pro vysoce ceněné vonné dřevo, známé jako agar, agarwood, eaglewood, aloeswood, gaharu nebo kalamabak. Po dřevu je poptávka zejména ve východní Asii a na Středním východě. Je využíváno zejména v medicíně, parfumerii a jako vykuřovadlo.^[3] Destilací se získává vonný olej (silice), známý jako agar oil.^[6] Strom o stáří 80 let poskytuje asi 6 až 9 kg oleje.^[5]

Rostlina je v tradiční indické medicíně používána jako adstringens, karminativum, lék proti astma, průjmu a úplavici. Dále je využívána při dně, revmatismu, ochrnutí, jako stimulans při sexuální vyčerpanosti a jako mast na kožní onemocnění.^[6]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aquilaria malaccensis na Wikimedia Commons
• Taxon Aquilaria malaccensis ve Wikidruzích