Bianca Andreescuová

Narodila se roku 2000 v kanadském městě Mississauga, součásti aglomerace Velkého Toronta, do rodiny rumunských imigrantů.^[4] Otec, profesí inženýr, nastoupil v Kanadě do zaměstnání krátce po dokončení studií na Transylvánské univerzitě v Brašově.^[5] Matka, která absolvovala Univerzitu v Craiově, začala pracovat na pozici chief compliance officer v torontské společnosti Global Maxfin Investments.^[6]

Tenis začala hrát v sedmi letech v Pitești, pod vedením Gabriela Hristache, kdy se rodina vrátila zpět do Rumunska.^[4][7] O několik let později přesídlila znovu do Kanady. Mladá hráčka trénovala v tenisovém oddílu Ontario Racquet Club v Mississauze.^[4] V jedenácti letech byla přijata do Národního tréninkového programu v Torontu, organizovaného tenisovým svazem Tennis Canada.^[4]

Na Rogers Cupu 2016 ji podpořila v přechodu k profesionálkám Simona Halepová a poskytla rady.^[8]

Bydlí v Torontu. Střední jméno Vanessa získala po herečce a zpěvačce Vanesse Williamsové.^[9] V důsledku časové zaneprázdněnosti tenisem dokončila středoškolské vzdělání na torontské Bill Crothers Secondary School dálkově prostřednictvím internetu.^[10] Přezdívána je jako „Bibi“. Plynně hovoří rumunsky a anglicky. Její výchovu v Kanadě vedly rumunské babičky.^[6]

V juniorském tenisu ovládla Orange Bowl 2014 v kategorii 16letých po finálové výhře nad Dominique Schaeferovou jako čtvrtá Kanaďanka v řadě.^[11] O rok později přidala na témže turnaji titul mezi 18letými. Po Mary Joe Fernandezové^[12] a Chris Evertové se stala třetí juniorkou, která dokázala vyhrát dvakrát za sebou v různých věkových kategoriích.^[10] Semifinále juniorské dvouhry si zahrála na Australian Open 2017 a ve čtyřhře triumfovala s Američankou Carson Branstineovou.^[13] Červnová juniorka French Open 2017 znamenala další deblovou trofej s Branstineovou a čtvrtfinálovou účast ve dvouhře.^[14]

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2015, když na turnaj v kanadském Gatineau s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve dvouhře prošla až do finále, když na její raketě postupně dohrály 429. žena klasifikace Elizabeth Halbauerová, 288. hráčka světa Barbora Štefková, 206. v pořadí Šúko Aojamová a 275. singlistka žebříčku Victoria Rodríguezová. V boji o titul ji zdolala 155. žena klasifikace Alexa Glatchová ze Spojených států.^[15] Navazující týden získala další divokou kartu do kvalifikace Rogers Cupu 2015, kde se vůbec poprvé objevila na túře WTA. V úvodní fázi podlehla Bělorusce Olze Govorcovové.^[2]

Na okruhu WTA Tour debutovala ve Wimbledonu 2017. Vyjma grandslamu pak odehrála první hlavní soutěž na srpnovém Citi Open 2017 ve Washingtonu, D.C., kam obdržela divokou kartu. Premiérového vítězného zápasu dosáhla nad Italkou Camilou Giorgiovou. Ve druhé fázi vyřadila třináctou hráčku žebříčku Kristinu Mladenovicovou, čímž se stala první tenistkou narozenou v roce 2000 a později, která porazila členku elitní světové dvacítky.^[16] Ve čtvrtfinále dohrála na raketě Němky Andrey Petkovicové po třísetovém průběhu.^[17]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu Wimbledonu 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Kayla Dayová, Akiko Omaeová a Viktória Kužmová. V úvodním kole dvouhry však nenašla recept na další Slovenku Kristínu Kučovou.^[1]

2019: Vítězka US Open a členka první světové pětky

Sezónu otevřela debutovým startem na aucklandském ASB Classic jako 152. hráčka žebříčku, kde postoupila z kvalifikace. Na její raketě postupně dohrály Němka Laura Siegemundová, nejvýše nasazená a členka první světové desítky Caroline Wozniacká, turnajová šestka Venus Williamsová a třetí nasazená Sie Šu-wej.^[18] Až ve finále nestačila na obhájkyni trofeje Julii Görgesovou, přestože získala úvodní sadu.^[19][20] Druhý grandslamový start v hlavní soutěži přišel na Australian Open, kde jí v kvalifikačním kole skrečovala Tereza Smitková. Premiérové grandslamové výhry dosáhla nad Američankou Whitney Osuigweovou, startující na divokou kartu, aby ji ve druhém kole vyřadila lotyšská turnajová třináctka Anastasija Sevastovová.

Z Austrálie odletěla do Spojených států. Debutovou trofej v sérii WTA 125K pak vybojovala na nově zařazeném Oracle Challenger Series, konaném v závěru ledna v Newport Beach.^[21] Po finálovém vítězství nad Jessicou Pegulaovou učinila průlom do elitní světové stovky žebříčku WTA, když se v jeho vydání z 28. ledna 2019 posunula ze 106. na 68. místo. Přeskočila i Bouchardovou a poprvé se stala kanadskou jedničkou.^[1][22] Do semifinále prošla na únorovém Abierto Mexicano Telcel v Acapulku, kde ji stopku vystavila Američanka Sofia Keninová.^[23] Po skončení soutěže se posunula na nové kariérní maximum, 60. místo světové klasifikace.^[24]

Průlom v kariéře přišel na březnovém BNP Paribas Open v Indian Wells, turnaji z kategorie Premier Mandatory. V úvodním klání zdolala ve třech sadách Rumunku Irinu-Camelii Beguovou, poté vyřadila dvacátou druhou nasazenou Dominiku Cibulkovou, kvalifikantku Stefanie Vögeleovou a turnajovou osmnáctku Wang Čchiang. Ve čtvrtfinále přehrála Garbiñe Muguruzaovou a ani mezi poslední čtveřicí ji nezastavila světová šestka Elina Svitolinová.^[25] Ve finálovém duelu zdolala, přes křeče ve třetím setu, německou turnajovou osmičku Angelique Kerberovou a na okruhu WTA Tour si připsala premiérové turnajové vítězství. Z pozice šedesáté hráčky světa se v Indian Wells stala první šampionkou startující na divokou kartu a v osmnácti letech také nejmladší vítězkou od triumfu Sereny Williamsové v roce 1999. Bodový zisk ji katapultoval na 24. příčku žebříčku.^[26][27][28]

Na navazujícím Miami Open jí los do úvodního kola přisoudil opět Beguovou, jíž znovu porazila, tentokrát ovšem až po odvrácení mečbolu. Ve druhé fázi oplatila acapulskou porážku Keninové a v rozmezí několika dnů následně opět vyřadila světovou čtyřku Kerberovou.^[29] Po ztrátě první sady v osmifinále proti turnajové jedenadvacítce Anett Kontaveitové, utkání v úvodu druhého setu skrečovala pro poranění pravého ramene. Skončila tak její 10zápasová neporazitelnost.^[30]

V důsledku zranění ramene byla nucena vynechat většinu antukové sezóny.^[31] Vrátila se červnovým grandslamem French Open, kde startovala jako dvacátá druhá nasazená. Po vítězství v třísetové bitvě nad Marií Bouzkovou odstoupila před druhým kolem s Keninovou.^[32] Pro nedoléčené zranění pak nehrála ani na travnatých turnajích.^[33]

Na torontském Rogers Cupu, turnaji z kategorie Premier 5, postoupila do finále po výhrách nad světovou pětkou Kiki Bertensovou, třetí hráčkou žebříčku Karolínou Plíškovou a Američankou Sofií Keninovou. V závěrečném utkání po čtyřech gemech skrečovala světová desítka Serena Williamsová pro bolest zad. Druhým singlovým titulem se na Canada Masters stala první kanadskou šampionkou od Faye Urbanové a roku 1969.^[34] Zápasová bilance výher a proher od ledna 2019 činila 38–4. Bodový zisk ji posunul na nové kariérní maximum, 14. místo žebříčku. Do sezóny přitom vstoupila jako hráčka z poloviny druhé světové stovky a více než čtvrt roku byla nucena vynechat.^[35]

Na US Open přijížděla v roli světové patnáctky. Na cestě do finále na její raketě postupně dohrály Katie Volynetsová, Kirsten Flipkensová, Caroline Wozniacká, Taylor Townsendová, Elise Mertensová a Belinda Bencicová. V rozhodujícím duelu o titul pak přehrála americkou světovou osmičku Serenu Williamsovou po dvousetovém průběhu, čímž navýšila sezónní poměr výher proti členkám elitní desítky na 8–0. Stala se tak prvním kanadským vítězem ve dvouhře grandslamu, a to již při čtvrté účasti na turnajích velké čtyřky, čímž vyrovnala rekord Moniky Selešové z French Open 1990 (v roce 2021 překonaný Raducanovou). Jako první v historii zvítězila ve Flushing Meadows při debutu v hlavní soutěži. V 19 letech byla prvním tenistou narozeným v roce 2000 či později, jenž triumfoval v grandslamové dvouhře (muži stále čekali na vítěze narozeného po roce 1990),^[36] nejmladším šampionem grandslamu od titulu Světlany Kuzněcovové na US Open 2004 a prvním teenagerem s trofejí ze singlu majoru od Marie Šarapovové na US Open 2006. Premiérově pronikla do elitní světové desítky žebříčku WTA, na 5. místo.^[37][38]

Sérii vítězství prodloužila třemi výhrami na pekingském China Open na šestnáct utkání, ve čtvrtfinále ale neudržela proti Japonce Naomi Ósakaové náskok setu a zaznamenala tak první prohru v dokončeném zápase od začátku března. Jednalo se i o její první porážku s hráčkou z první desítky hodnocení.^[39] Dostatečný bodový zisk jí zajistil premiérovou účast na Turnaji mistryň poprvé konaného v Šen-čenu. Jako turnajová a světová čtyřka v prvním duelu nevyužila na podání mečbol proti Simoně Halepové^[40] a po ztrátě prvního setu s Karolínou Plíškovou zápas skrečovala pro poranění levého kolena.^[41] Přestože jí pravidla umožňovala dohrát skupinu zápasem se Svitolinovou, kvůli zranění z turnaje odstoupila.^[42]

2020: Pokračující zranění a koronavirová pauza

Pro přetrvávající zranění kolena z Turnaje mistryň 2019 vynechala první měsíce sezóny včetně účasti na Australian Open. Ani na Indian Wells Masters nebyla připravená obhajovat trofej. Březnový turnaj byl následně zrušen pro pandemii koronaviru a profesionální sezóna přerušena až do začátku srpna.^[43][44] V polovině téhož měsíce se jako obhájkyně trofeje odhlásila z US Open pro dlouhodobý výpadek, kvůli němuž se nebyla schopná dostat do zápasového rytmu a vrátit na obvyklou herní úroveň.^[45][46] Odhlášením ze závěrečného grandslamu roku French Open zároveň ukončila sezónu,^[47] ve které nenastoupila k žádnému soutěžnímu utkání. Díky změně systému žebříčku WTA, kdy od března nebyly odečítány žádné bodové zisky z předchozího roku, však zakončila sezónu na 7. místě.

2021: Návrat na dvorce a další zranění

Na kurty se vrátila po odhlášení z Grampians Trophy až grandslamovým Australian Open. Svůj první soutěžní zápas po více než 15 měsících zvládla, když porazila Rumunku Mihaelu Buzărnescuovou. Ve druhém ji zastavila úřadující světová jednička ze čtyřhry Sie Šu-wej, na níž uhrála jenom pět her. Po brzkém vyřazení z grandslamu přijala divokou kartu do Phillip Island Trophy, taktéž konaného v Melbourne Parku. Po třísetových výhrách nad Brengleovou a Beguovou a skreči Dijasoou postoupila do semifinále, kde nevyužila mečboly proti Marii Bouzkové. Pro zranění nohy se pak odhlásila z podniků v Adelaide, Dauhá a Dubaji.^[48]

Znovu se představila až na Miami Open v roli osmé nasazené. Na její raketě postupně dohrály kvalifikantka z druhé světové stovky Tereza Martincová, osmadvacátá nasazená Amanda Anisimovová, světová třináctka Garbiñe Muguruzaová a nenasazená Sara Sorribesová Tormová. V semifinále pak v noční bitvě přehrála Řekyni Marii Sakkariovou až v tiebreaku rozhodující třetí sady, přestože soupeřka podávala v závěru třetí sady na postup. Finálovou soupeřkou byla světová jednička Ashleigh Bartyová. V průběhu zápasu si však Kanaďanka podvrtla kotník za stavu 3–6, 0–4 byla donucena zápas skrečovat.^[49]

Do Mutua Madrid Open nenastoupila pro pozitivní test covid-19.^[50] Kvůli protipandemickým pravidlům italské vlády musela vynechat i navazující Rome Masters a Emilia-Romagna Open.^[51] Jejím jediným přípravným turnajem se tak stal pouze podnik ve Štrasburku. V první dvou kolech přehrála 279., respektive 259. hráčky světa Lázarovou Garcíaovou a Zanevskou. Jednalo se o její vůbec první výhry v hlavní soutěži antukové turnaje pořádaného na okruhu WTA. Před čtvrtfinálovým duelem z turnaje odstoupila. V prvním kole French Open ji vyřadila pozdější semifinalistka Tamara Zidanšeková poměrem 7–9 ve třetím setu, přestože ve třetím setu podávala na vítězství a k postupu jí chyběly dva body.^[52]

Travnatý berlínský turnaj přinesl porážku ve druhém kole od Alizé Cornetové. Ve stejné fázi pak skončila v Eastbourne po porážce od Anett Kontaveitové. Wimbledon pak znamenal další prohru v prvním kole majoru, když po dvou týdne opět podlehla Cornetové, když tentokrát uhrála jen tři hry. Následně oznámila, že se nezúčastní olympijského turnaje.^[53]

Ženská dvouhra: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	2019	US Open	tvrdý	Serena Williamsová	6–3, 7–5

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalistka	2023	French Open	antuka	Michael Venus	Miju Katová Tim Pütz	6–4, 4–6, [6–10]

Dvouhra: 6 (3–3)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	6. ledna 2019	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Julia Görgesová	6–2, 5–7, 1–6
Vítězka	1.	17. března 2019	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Angelique Kerberová	6–4, 3–6, 6–4
Vítězka	2.	11. srpna 2019	Toronto, Kanada	tvrdý	Serena Williamsová	3–1skreč
Vítězka	3.	7. září 2019	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Serena Williamsová	6–3, 7–5
Finalistka	2.	3. dubna 2021	Miami, Spojené státy	tvrdý	Ashleigh Bartyová	3–6, 0–4skreč
Finalistka	3.	25. června 2022	Bad Homburg, Německo	tráva	Caroline Garciaová	7–6(7–5), 4–6, 4–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	17. září 2017	Québec, Kanada	koberec (h)	Carson Branstineová	Tímea Babosová Andrea Hlaváčková	3–6, 1–6

Dvouhra: 1 (1–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	27. ledna 2019	Newport Beach, Spojené státy	tvrdý	Jessica Pegulaová	0–6, 6–4, 6–2

Dvouhra: 9 (5–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	2. srpna 2015	Gatineau, Kanada	tvrdý	Alexa Glatchová	4–6, 3–6
Vítězka	1.	14. srpna 2016	Gatineau, Kanada	tvrdý	Elizabeth Halbauerová	6–2, 7–5
Finalistka	2.	23. října 2016	Saguenay, Kanada	tvrdý (h)	CiCi Bellisová	4–6, 2–6
Vítězka	2.	26. února 2017	Rancho Santa Fe, Spojené státy	tvrdý	Kayla Dayová	6–4, 6–1
Vítězka	3.	2. dubna 2017	Santa Margherita di Pula, Itálie	antuka	Bernarda Peraová	6–7(8–10), 6–2, 7–6(10–8)
Finalistka	3.	1. dubna 2018	Kōfu, Japonsko	tvrdý	Luksika Kumkhumová	3–6, 3–6
Finalistka	4.	8. dubna 2018	Kašiwa, Japonsko	tvrdý	Luksika Kumkhumová	3–6, 6–7(4–7)
Vítězka	4.	24. října 2018	Florence, Spojené státy	tvrdý	Mari Ósakaová	6–4, 2–6, 6–3
Vítězka	5.	28. listopadu 2018	Norman, Spojené státy	tvrdý	María Camila Osorio Serranová	6–1, 6–0

Čtyřhra: 4 (3–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	14. srpna 2016	Gatineau, Kanada	tvrdý	Charlotte Robillard-Milletteová	Mana Ajukawová Samantha Murrayová	4–6, 6–4, [10–6]
Finalistka	1.	22. října 2016	Saguenay, Kanada	tvrdý (h)	Charlotte Robillard-Milletteová	Elena Bogdanová Mihaela Buzărnescuová	4–6, 7–6(7–4), [6–10]
Vítězka	2.	29. října 2017	Saguenay, Kanada	tvrdý (h)	Carol Zhaová	Francesca Di Lorenzová Erin Routliffeová	bez boje
Vítězka	3.	22- července 2018	Gatineau, Kanada	tvrdý	Carson Branstineová	Hsu Chieh-yu Marcela Zacaríasová	4–6, 6–2, [10–4]

Čtyřhra juniorek: 2 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	2017	Australian Open	tvrdý	Carson Branstineová	Maja Chwalińská Iga Świąteková	6–1, 7–6(7–4)
Vítězka	2017	French Open	antuka	Carson Branstineová	Olesja Pervušinová Anastasja Potapovová	6–1, 6–3

Dvouhra

• 2017 – Fed Cup Heart Award^[55]
• 2017 – kanadská tenistka roku^[56]
• 2019 – WTA - nováček roku^[57]
• 2019 – Cena Loua Marshe (Sportovec roku Kanady)^[58]
• 2019 – Cena Bobbie Rosenfeldové (Sportovkyně roku Kanady)^[59]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bianca Andreescu na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bianca Andreescuová na Wikimedia Commons
• Bianca Andreescuová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Bianca Andreescuová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Bianca Andreescuová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Bianca Andreescuová na X (dříve Twitteru)
• Bianca Andreescuová na Instagramu