Chaluhy

Chloroplasty chaluh obsahují chlorofyl a a c, a navíc barviva betakaroten, fukoxantin a violaxantin. Zásobními látkami jsou hlavně chrysolaminaran, oleje a mannitol.^[1] Jsou to mnohobuněčné vodní organismy navenek podobné rostlinám, ale ve skutečnosti jsou jim evolučně velice vzdálené. Buněčné stěny obsahují celulózu a alginové látky; mezi buňkami bývají póry či plazmodezmata.^[2]

Mají článkové tělo tvořené vláknitou či dokonce pletivnou stélkou, která může dorůstat délky až 60 m (rod Macrocystis^[1]). V této podobě dokonce obsahují primitivní vodivá pletiva.^[3]

Pro chaluhy je typická rodozměna, tedy střídání gametofytu a sporofytu. Obvykle se gametofyt pozná od sporofytu vzhledem, ale u řádu Ectocarpales je rodozměna izomorfní a obě stadia vypadají shodně. Gametofyt bývá různě omezován a u řádu Fucales se dokonce stává zcela závislým na sporofytu (vyrůstá na specializovaných sporofytních útvarech, konceptakulech).^[1]

Pohlavní rozmnožování je izogamie, anizogamie či oogamie. Nepohlavně jsou schopné se rozmnožovat pomocí zoospor.^[1]

Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými řády podle současných představ (2010)^[4][5][6] lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:

Jsou potravou pro vodní živočichy. Využívají se také ke konzumaci, k výživě zvířat, jako palivo, získává se z nich jód.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hnědé řasy na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo chaluha ve Wikislovníku
• Taxon Phaeophyceae ve Wikidruzích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.