Džoser

egyptský faraon 3. dynastie

Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první[9] panovník 3. dynastie[1] ve starověkém Egyptě na počátku[1] Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši), řecky Tosorthros. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př. n. l.[2]

Džoser
Necerichet (Horovo jméno),[1] Tosorthros (řecky)[1]
Džoser  hlava sochy v Egyptském muzeu v Káhiře
Džoser 
hlava sochy v Egyptském muzeu v Káhiře
Doba vlády2592–2566 př. n. l.[2],[3]

20 let (Beckerath)

19 let (Turínský královský papyrus),[4] asi i [1]

29 let (Manehto)[1][4]
Rodné jméno
<
D45
r
Y1
S12
>

Džoser nebu
Horovo jméno
G5<h1
R8D21
F32
h1>O33
Jméno obou paní
G16R8D21
F32
S14A
Zlatý Hor
G8N33
S12
ManželkaHetephernebtej[5]
PotomciImhotep (?),[6]Intkaes (dcera)[7]
OtecChasechemuej
MatkaNimaathap (Nimaat Hapi)[8]
Narození28. století př. n. l.
Úmrtí2566 př. n. l.
Hrobkastupňovitá pyramida v Sakkáře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda

Džoserova pyramida
Dřevěná deska z hrobky Hesirea

Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický, neomezený monarcha. Z nápisu ve Vádí Hammámat víme, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Maghara[10]). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem.[1] Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.[1] Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Hladové stély, jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.

Významní hodnostáři faraona Džosera

Titulatura faraona na podstavci jeho sochy; Egyptské muzeum Káhira

Džoserova pyramida

Související informace naleznete také v článku Džoserova pyramida.

Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[13] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[13] Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha)[13]. Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.[14]

Imhotep dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[13] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[15]

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Sanacht
Egyptský král
2592–2566 př. n. l.
Nástupce:
Sechemchet