Džoser
Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první[9] panovník 3. dynastie[1] ve starověkém Egyptě na počátku[1] Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši), řecky Tosorthros. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př. n. l.[2]
Džoser | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Necerichet (Horovo jméno),[1] Tosorthros (řecky)[1] | ||||||||||||
Doba vlády | 2592–2566 př. n. l.[2],[3] 20 let (Beckerath) 19 let (Turínský královský papyrus),[4] asi i [1] 29 let (Manehto)[1][4] | |||||||||||
Rodné jméno |
Džoser nebu | |||||||||||
Horovo jméno |
| |||||||||||
Jméno obou paní |
| |||||||||||
Zlatý Hor |
| |||||||||||
Manželka | Hetephernebtej[5] | |||||||||||
Potomci | Imhotep (?),[6]Intkaes (dcera)[7] | |||||||||||
Otec | Chasechemuej | |||||||||||
Matka | Nimaathap (Nimaat Hapi)[8] | |||||||||||
Narození | 28. století př. n. l. | |||||||||||
Úmrtí | 2566 př. n. l. | |||||||||||
Hrobka | stupňovitá pyramida v Sakkáře | |||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vláda
Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický, neomezený monarcha. Z nápisu ve Vádí Hammámat víme, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Maghara[10]). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem.[1] Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.[1] Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Hladové stély, jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.
Významní hodnostáři faraona Džosera
Džoserova pyramida
Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[13] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[13] Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha)[13]. Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.[14]
Imhotep dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[13] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[15]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Džoser na Wikimedia Commons
- Džoser (anglicky)
Předchůdce: Sanacht | Egyptský král 2592–2566 př. n. l. | Nástupce: Sechemchet |