Ligurština

Ligurština nebo janovština (místně nazývaná zeneise nebo zeneize)^[2] je galo-italský jazyk, kterým se mluví především na území bývalé Janovské republiky, dnes zahrnující oblast Ligurie v severní Itálii, části středomořského pobřežního pásma Francie, Monaka (kde se nazývá monégasque), města Bonifacio na Korsice a v obcích Carloforte na ostrově San Pietro a Calasetta na ostrově Sant'Antioco u pobřeží jihozápadní Sardinie. Je součástí galoitalského a západorománského nářečního kontinua. Ačkoli je součástí galoitalštiny, vykazuje několik rysů italsko-románské skupiny střední a jižní Itálie. Janovský dialekt, kterým se mluví v Janově, hlavním městě Ligurie, je prestižním dialektem jazyka, na němž je založen standard.

ligurština
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Itálie, Monako, Francie
Počet mluvčích	500 000[1]
Klasifikace	Indoevropské jazyky Románské jazyky Západorománské jazyky Gallo-románské jazyky Gallo-italské jazyky
Písmo	latinka
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	Monako (jako monégasque), Itálie (Ligurie)
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	není
ISO 639-3	lij
Ethnologue	lij
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Existuje dlouhá literární tradice ligurských básníků a spisovatelů, která sahá od 13. století až do současnosti, například Luchetto (janovský anonym), Martin Piaggio a Gian Giacomo Cavalli.