Lovci a sběrači

Lovci a sběrači je rovnostářský typ společnosti, která získává většinu potravy prostřednictvím lovu divokých zvířat a sběru jiné volně se vyskytující potravy – planě rostoucích rostlin a jejich plodů, hmyzu, mlžů, plžů či medu – přičemž sběr převažuje nad lovem.^[1] Mezi lovci mohl být i podstatný poměr žen.^[2][3] Strava je kalorická, ale i přes více pohybu než lidé v moderní společnosti spálí kalorií podobně.^[4] Jsou to kočovníci, neboť se musí neustále přesouvat z místa na místo v důsledku vyčerpání lovišť a zdrojů. Vyprávění příběhů učí spolupráci a rovnosti a přitom nevyžaduje moralizování náboženstvím.^[5] V jejich společnosti nerozhoduje příbuznost.^[6] V kontrastu s tím stojí hierarchické zemědělské společnosti, které získávají většinu potravy prostřednictvím pěstování a chovu domestikovaných rostlin a živočichů.

Lov a sběr je prvotním způsobem obživy rodu Homo, který byl praktikován po většinu lidské existence. Po nástupu neolitické revoluce, kdy lidé objevili zemědělství, však byli lovci a sběrači ve velké části světa nahrazeni evolučně pokročilejšími zemědělci a pastevci. Lovci a sběrači však mají lepší imunitu.^[7] Analýza DNA ukázala, že bylo časté genetické mísení se zemědělci.^[8][9]

Dnes lov a sběr jako hlavní způsob obživy praktikuje pouze minimum společností a i ty jej často doplňují pěstováním plodin či chovem zvířat. Nicméně lovci a sběrači mají více volného času než pokročilejší společnosti.^[10]