| Milan Calábek | |
|---|---|
 Milan Calábek na Novotného lávce v Praze při křtu knihy Jiřího Kuchaře Léčitelé, jasnovidci a mágové 22. září 2021 | |
| Narození | 7. listopadu 1940 Kladno, Protektorát Čechy a Morava  Protektorát Čechy a Morava |
| Povolání | dramatik, dramaturg, překladatel divadelních her; lektor, znalec oborů alternativní medicíny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Milan Calábek (* 7. listopadu 1940, Kladno) je český dramatik, dramaturg, lektor[1] a překladatel anglických a sovětských divadelních her (i prózy).[2][3] Po roce 1980 se začal věnovat zenu, buddhismu a různým disciplínám alternativní medicíny a to včetně oborů jako je: archetypální psychologie,[3] léčba změnou modelu skutečnosti,[3] hypnóza,[3] aurická typologie[3] apod.[2] V roce 1997 založil institut alternativního vzdělávání (Univerzitu Nové doby).[2]
Milan Calábek se narodil 7. listopadu 1940 v Kladně.[4] Jeho matka byla povoláním učitelka a jeho otec pracoval jako úředník.[4] Po složení maturitní zkoušky v roce 1958[1] zahájil Calábek studium v Plzni na Lékařské fakultě, ale studium nedokončil,[1] odešel do Prahy a zde prošel několika příležitostnými zaměstnáními.[4][1] V roce 1960 zahájil studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze obor dějiny divadla a teorie divadla.[4] Po několika letech studia (roky 1960 až 1966)[1] ale svoje vysokoškolské studium na FF UK neuzavřel.[4]
Jako lektor činohry Národního divadla pracoval Milan Calábek v letech 1965 až 1967[1] a v období mezi léty 1967 a 1968 vykonával funkci dramaturga v ostravském Státním divadle.[1] V letech 1968 až 1973 byl dramaturgem v Divadle Petra Bezruče v Ostravě.[4] Po návratu do Prahy dramaturgicky spolupracoval[1] s Činoherním klubem (v letech 1973 až 1974)[1] a od roku 1974 až do roku 1980 pak rovněž dramaturgicky spolupracoval[1] s Divadlem na Vinohradech.[4]
Změnu profesní orientace zahájil Milan Calábek v roce 1980, kdy opustil spolupráci s divadly. Zážitek blízkého setkání se smrtí změnil jeho životní postoje,[5] stal se abstinentem a vegetariánem[5] a začal se plně věnovat cestování, studiu buddhismu, meditační praxi,[5] etnografii jakož i praktickému provozování alternativní medicíny.[4] Také zahájil spolupráci s Psychoenergetickou laboratoří profesora Františka Kahudy a stal se viceprezidentem Filipínského léčitelského kruhu. Po sametové revoluci založil v roce 1997 Univerzitu Nové doby – institut alternativního vzdělávání.[4] V rámci rozsáhlé přednáškové činnosti doma i v zahraničí se těmto oborům i nadále intenzivně věnuje.[4]
Státní divadlo v Brně se pokusilo nastudovat Calábkovu prvotinu Lesní čtvrť, ale ještě před jejím uvedením byla Lesní čtvrť v roce 1967 zakázána.[4]
Mezi léty 1970 až 1975, kdy měl zakázáno publikovat český básník, prozaik, dramatik, herec a divadelní režisér Jiří Šotola, propůjčil Milan Calábek svoje jméno jako krycí pro jeho historizující komedii Zázrak Na louži.[4]
Calábek publikoval občasně v literárním časopisu Plamen (v roce 1962 zde Calábek uveřejnil překlad povídky Zabijáci od Ernesta Hemingwaye) a v českém literárním časopise Světová literatura, kde v roce 1963 otiskli Calábkův překlad Faulknerovy prózy Šindele pro Hospodina.[4]
Po změně profesní orientace publikuje především v periodikách, které se zabývají metodami alternativní medicína (například měsíčník Regenerace).[4]
S profesí dramaturga souvisí i Calábkova literární činnost.[4] Calábkovy antiiluzivní hry nesou znaky scénářů nebo libret a žánrově jdou tyto hry přes hranice činohry předeveším důrazným uplatněním postupů charakteristických pro hudební, taneční nebo pohybové výrazové prostředky.[4] Zároveň v nich autor dává i možnost jejich dalšího scénického dotvoření přímo na jevišti (princip divadla na divadle, obraznost sdělení nebo paralelismus tematických linií, jenž se významově vzájemně doplňují).[4] Milan Calábek většinou zpracovával starší literární a dramatické předlohy.[4]
Osoba Milan Calábek ve Wikicitátech