Požár Grenfell Tower

Budova stojí v západním Londýně v oblasti North Kensington. V rámci revitalizace oblasti a potlačení slumů bylo v roce 1967 naplánováno několik set staveb, mezi nimi i tato obytná věž. Plány schválila městská rada Kensington & Chelsey v roce 1970, stavba byla zahájena 1972 a dokončena 1974. Nová výstavba byla navržena jako nájemní byty v majetku města vhodné pro pracující třídu, navzdory plánům však podobně jako jiné projekty ve vnitřním městě začala trpět asociáním chováním, problémy s drogami, zločinem a rasovými rozbroji. V 80. letech platila oblast v době karnevalu na Notting Hillu za jednu z nejrizikovějších. Po roce 2010 zesílily snahy o nápravu poměrů, obyvatelstvo však proti plánům úřadů o regeneraci protestovalo jako proti "čištění."

Dominantní budova sídliště, Grenfellova věž, je vysoká 67 m a vyprojektovaná v brutalistním slohu. Má 24 podlaží, z nichž 20 obsahuje v každém patře 6 nájemních bytů (čtyři 2+1 a dva 1+1). V letech 2015–2016 proběhla renovace, mimo jiné výměna oken a pokrytí fasády hliníkovými deskami s polyetylénovou mezivrstvou a tepelně izolační vrstvou.

Zatímní pravděpodobnou hypotézou je požár v kuchyni, možná od přehřátého motoru nebo výměníku chladničky v jednom z bytů ve druhém patře.

Jeden z důvodů tragičnosti tohoto požáru je prý i malé protipožární zabezpečení, na které upozorňovali zdejší obyvatelé již delší dobu před incidentem^[3] jak bytový podnik (KCTMO) tak i radu městské části.

Důvodem neočekávaně rychlého rozšíření požáru (během půlhodiny byla v plamenech celá budova) mohou být jak hořlavé věci a odpad odložený na chodbách tak i neuzavřené instalační otvory v bytových jádrech po nedávné rekonstrukci bytů. Podstatné bylo šíření plamenů vnějším obložením budovy. Po změně stavebních předpisů v roce 1986 údajně už není striktně dána požární odolnost vnějších stěn londýnských bytů 1 hodina a vnější obklady nemusejí být nehořlavé ale jen nepodporující šíření ohně,^[4] přičemž u takto vysoké budovy je komínový efekt značný. Podle zpráv vzplála jedna strana budovy téměř naráz a přihlížející i zasahující byli ohrožováni padajícími kusy obložení. Agentura Reuters později přinesla zprávu, že výrobce použitých panelů doporučuje (pro jejich vysokou hořlavost a termoplasticitu) jejich použití pouze u budov o výšce pod 10 metrů. Jejich ohnivzdorná alternativa od téže firmy je o 2 libry na metr čtvereční dražší.^[5]

Občanská iniciativa GAG^[6] a po ní i londýnský starosta Sadiq Khan kritizovali předpisy správy městských domů, které radily nájemníkům pro případ požáru v domě uzavřít se ve svém bytě a vyčkat příjezdu hasičů s tím, že dveře mají požární odolnost 30 minut. Ti, kdo přežili, uvádějí, že byli varováni sousedy bušením na dveře a utekli, dokud nebyla celá budova v plamenech.

V pátek 23. června 2017 londýnská policie oznámila, že příčinou požáru byla pravděpodobně závadná lednička, která vzplála v kuchyni jednoho z nájemníků.^[7]

Vyšetřování dospělo k závěru, že v přímém důsledku požáru zemřelo 71 lidí.^[1] Počátkem roku 2018 zemřela v nemocnici na následky těžkých popálenin ještě jedna oběť, čímž počet stoupl na 72.^[8]

Reference

Související články

• Požár hotelu Olympik (Praha, 1995)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu požár Grenfell Tower na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.