Skepticismus

Rozsah filosofického skepticismu je od pochybnosti o možnosti filosofického řešení až po agnosticismus a nihilismus. Všichni antičtí filosofičtí skeptici se shodují v názoru, že poznání je možné jen díky apriorním předpokladům, které nelze odvodit ze smyslové zkušenosti, a proto je nutné jeho pravdivost neustále ověřovat. V klasické filosofii odkazuje skepticismus na osobnostní rysy školy „Skeptikoi“ – filosofů, o kterých se říkalo že „nic netvrdili, ale že se jenom domnívali“.[1] V tomto smyslu zastává filosofický skepticismus názor, že je třeba se vyvarovat postulátu konečné pravdy. Jediný systematický zdroj z této doby je od Sexta Empirika, protože většina antických skeptiků nezanechala žádné písemnosti, nebo se jejich spisy nezachovaly.

V moderní době se ve vědeckých kruzích používá pojem skepticismus (též vědecký nebo racionální skepticismus) pro kritické zkoumání jakýchkoliv teorií, kterými se věda zabývá, a vlastně odmítání jejich apriorního přijímání. Základní myšlenkou racionálního skepticismu je, že pokud se neprokáže opak, nelze u jakýchkoliv tvrzení nebo teorií předpokládat pravdivost. Dále racionální skepticismus požaduje, aby byla každá teorie skutečně vědecká, tj. aby měla některé důležité atributy (např. falzifikovatelnost, vnitřní konzistence, shoda s pozorováním). Na veřejnosti je racionální skepticismus prezentován zejména při zkoumání pseudovědeckých a nevědeckých teorií. Celosvětově je toto hnutí reprezentováno např. organizací CSI a v České republice pak klubem Sisyfos.

Náboženský skepticismus se zaměřuje na pochybnosti týkající se víry, například existence božských stvoření nebo zázraků. Náboženští skeptici nemusí být nutně ateisti nebo agnostici.

Termín pseudoskepticismus popisuje myšlení, které se zdá být skeptické, ale skeptické není. Tento termín zpopularizoval Marcello Truzzi a definoval pseudoskeptiky jako osoby, jejichž názory jsou spíše negativní, než agnostické, a přesto se považují za skeptiky.^[1][2] Rektor arizonské univerzity Rochus Boerner popisuje pseudoskeptiky spíše jako "bez víry", než "nevěřící",^[3] a fyzik princetonské univerzity Gregory N. Derry popisuje myšlení pseudoskeptiků jako ".. směřující k myšlenkám, které souvisí s jejich předjímaným závěrem.^[4]

Reference

Literatura

• Sextus Empiricus, Outlines of Pyrrhonism, R.G. Bury (trans.), Prometheus Books, Buffalo, NY, 1990.
• ISBN 0-674-99204-0 Diogenes Laertius: Lives of Eminent Philosophers
• ISBN 0-7914-3067-7 Grimes John, A Concise Dictionary of Indian Philosophy, SUNY Press 1996, New York
• ISBN 978-0-691-09550-9 Gregory N. Derry, What Science Is and How It Works, Princeton University Press 2002
• ISBN 80-7198-062-5 Filipský J., Liščák V., Heroldová H. a kol., Lexikon východní moudrosti, Votobia Olomouc 1996

Související články

• Seznam skeptických organizací
• Filosofický skepticismus
• David Hume
• Nihilismus
• Věda
• Pseudověda
• Pyrrhón z Élidy
• Sextus Empiricus
• Český klub skeptiků SISYFOS

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu skepticismus na Wikimedia Commons
• Téma Skeptik ve Wikicitátech
• Responses to skepticism
• Excerpts from the "Outlines of Pyrrhonism" by Sextus Empiricus
• Attempted refutation of external-world scepticism. Recently published books by philosopher Olaf M. Müller
• Article: Skepticism and Denial by Stephen Novella MD, The New England Journal of Skepticism
• Classical Skepticism Archivováno 3. 2. 2010 na Wayback Machine. by Peter Suber.
• On the Impossibility of Real A Priori Knowledge
• Český klub SISYFOS - oficiální stránky
• Proč jsou skeptici skeptičtí