Spála
Spála, zastarale šarlach[1] (lat. scarlatina) je infekční onemocnění způsobené streptokokem Streptococcus pyogenes, streptokokem skupiny A. Nejčastěji postihuje děti ve věku od pěti do 15 let. Nákaza se šíří kapénkovou infekcí vzduchem, méně často pak i přímým kontaktem s nakaženou osobou nebo kontaminovanými předměty. Mezi příznaky patří bolest v krku, horečka, bolest hlavy, zduření lymfatických uzlin a charakteristická vyrážka.[2] Obličej je zarudlý a vyrážka je červená a bledne.[3] Typický se na dotek zdá jako brusný papír, jazyk může být červený a hrbolatý.[2] Vyrážka vzniká v důsledku poškození kapilár exotoxiny produkovanými S.pyogenes.[4] Na tmavěji pigmentované kůži může být vyrážka těžko rozeznatelná.[5]
spála | |
---|---|
Minimální inkubační doba | 2 d |
Maximální inkubační doba | 5 d |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Spála se objevuje u malého počtu lidí, kteří mají streptokoka v krku nebo streptokokové kožní infekce. Bakterie se obvykle šíří kašláním nebo kýcháním. Může se také šířit, když se člověk dotkne předmětu, na kterém jsou bakterie, a pak se dotkne úst nebo nosu. Diagnóza se obvykle potvrzuje kultivací výtěrů z krku.[2]
Proti spále neexistuje vakcína. Prevencí je časté mytí rukou, nesdílení osobních předmětů a zdržování se v době nemoci mimo dosah jiných osob. Onemocnění je léčitelné antibiotiky, která zmírňují příznaky a šíření a zabraňují většině komplikací. Výsledky léčby spály jsou obvykle dobré. Mezi dlouhodobé komplikace v důsledku spály patří onemocnění ledvin, revmatická horečka a artritida.[2]
Ještě na počátku 20. století byla spála hlavní příčinou úmrtí u dětí, ale již před druhou světovou válkou a zavedením antibiotik se její závažnost snižovala, snad v důsledku lepších životních podmínek, zavedení lepších kontrolních opatření nebo poklesu virulence bakterií.[6][7] V posledních letech se objevují známky odolnosti baktérií na antibiotika. Například v roce 2011 propukla spála v Hongkongu a v roce 2014 ve Spojeném království a výskyt onemocnění se ve Spojeném království mezi lety 2014 a 2018 zvýšil o 68 %. Výzkum zveřejněný v říjnu 2020 ukázal, že infekce bakterie třemi viry vedla ke vzniku virulentnějších kmenů těchto bakterií.[8]
Inkubační doba spály je 2–5 dnů, výjimečně 7 dnů.
Symptomy
- horečka
- únava
- bolavý krk a nezvyklé zbarvení jazyka
- angína – zánět mandlí obvykle vzniká chvíli po vzestupu horečky
- bolení hlavy
- zvracení
- vyrážka – objevuje se asi 12–24 hodin po první horečce a to nejdříve v podbřišku, později na trupu a rychle se šíří dál
- kůže se často loupe – obvykle nejčastěji ve 2.–4. dnu dochází k zvýšenému odlučování pokožky, vyrážka může být velmi zarudlá až krvavá a velmi svědí
Léčba
- Léčit spálu je možno pouze nasazením antibiotik, a to co nejdříve.
- podávání penicilinu cca 10 dnů
- současné podávání paracetamolu, např. Panadol, Paralen apod. pro snížení teploty
- klid na lůžku
- v případě loupání pokožky promazávání vhodným krémem
- očkování na spálu neexistuje
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scarlet fever na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo spála ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu spála na Wikimedia Commons
- Šarlach v medicíně
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.