Ostrov Haţeg je název dávno zaniklého ostrovního ekosystému z období svrchní křídy, rozkládajícího se v době asi před 70 miliony let na území dnešního Rumunska (okolí města Haţeg). Je známé především jako bohaté východoevropské naleziště fosilií "ostrovních" dinosaurů a jejich současníků.[1]
Obří ptakoještěr Hatzegopteryx - příklad zástupce megafauny ekosystémů "Ostrova Haţeg".
Šlo o velký ostrov u pobřeží v tehdejším moři Tethys. Nejzajímavější zkameněliny zde představují již více než sto let pozůstatky neptačích dinosaurů i jiných obratlovců konce druhohorní éry. Ty zkoumal již na počátku minulého století maďarskýpaleontolog baron Franz Nopcsa. Ostrov byl vytvořen tektonickým zdvihem v průběhu alpínského vrásnění a vytvořila se na něm unikátní přírodní společenstva. Početné jsou nálezy kosterních fosilií i zkamenělých vajec a hnízdišť.[2]
Výzkum bioerozivních známek na fosiliích v sedimentech tohoto souvrství ukazuje, že kvalitu fosilií poznamenala činnost mikroorganismů, hmyzu, rostlin i dravých obratlovců.[3] Vyskytovali se zde také multituberkulátní savci.[4] Žilo zde také množství druhů ptakoještěrů, například obří druh Hatzegopteryx thambema a možná ještě větší, dosud formálně nepopsaný exemplář, označovaný neformálně jako "Drákula".[5]
Mezi nejzajímavější obyvatele dávného ostrova patřili nepochybně tzv. trpasličí dinosauři. Ti skutečně představovali zmenšenou obdobu jejich velkých příbuzných z pevninských ekosystémů, jde tedy o ukázku ostrovního nanismu. V současnosti je z pradávného ostrova známo asi deset rodů dinosaurů a jeden obří ptakoještěr (Hatzegopteryx thambema, představující naopak ukázku ostrovního gigantismu).[6] Mezi popsané taxony patří například:
Csikia, Z., and M. J. Benton (2010). An island of dwarfs — Reconstructing the Late Cretaceous Haţeg palaeoecosystem. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 293 (3-4): 265-270.
Grigorescu, D. (2005). Rediscovery of a 'forgotten land': The last three decades of research on the dinosaur-bearing deposits from the Haţeg Basin. Acta Palaeontologica Romaniae. 5: 191-204.