Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu. Název pochází z řeckého názvu Persis, staropersky Pársa, název oblasti dnes zvané Fárs.
Jako Novoperská říše se pak nazývá Sásánovská říše (224 n. l. – 651). Naopak se tak neoznačuje relativně krátké období Seleukovské říše vzniklé z rozpadu Alexandrova dědictví ani následná Parthská říše po staletí ovládaná Peršanům příbuznými Parthy.
Kromě těchto klasických starověkých říší se název perská říše používá i pro další, pozdější státy na území dnešního Íránu.
Pojem „perská říše“ staří Peršané pro svůj stát nikdy nepoužívali. Za Achaimenovců oficiální pojmenování říše neexistovalo vůbec a perští vyslanci se uchylovali k opisům typu „země náležející králi“, jak o tom svědčí spartsko-perská smlouva z let 412–411 př. n. l., dochovaná u Thúkydida. Oficiální označení říše nebylo v té době nutné, protože moc perských vládců neměla na Středním východě ani ve Středomoří konkurenta.
Jednotící název státu byl zaveden až za novoperské říše ve 3. století n. l., kdy se monarchie potřebovala vymezit vůči svému římskému protějšku ve Středomoří. Tak vznikl zcela nový termín Érán šahr (říše Árjů), jenž svými etnickými i náboženskými konotacemi dobře vyhovoval vládnoucímu rodu Sásánovců. V titulatuře králů na mincích a nápisech se objevila dualistická formule král králů Éránu a Anéránu (tj. Neíránu), nahrazující dosavadní jednoduchý titul král králů, popř. velký král. V pozdní fázi sásánovské epochy lze v panovnické titulatuře zaznamenat sílící tendence k univerzalismu (pán a král celé země apod.).
.svg){kind=small}
.jpg){kind=link}