Krymský chanát

; vlajka	; znak
Geografie	; Krymský chanát (světle zelená) v roce 1600
	; Krymský chanát (světle zelená) v roce 1600
Hlavní město	Orda-i muazzam Kirkyir, Eski Qirim, Bachčisaraj (od 1532)
Rozloha	150 000 km²
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Krymští Tataři, Arméni, Benátčané, Janované, Řekové, Karaimové, Krymští Gótové
Jazyky	kypčacké (krymská tatarština, nogajština aj.), osmanská turečtina, čagatajština (literatura), italština, řečtina, krymská gótština
Náboženství	sunnitský islám
	Státní útvar
Státní zřízení	volená monarchie
Mateřská; země	Osmanská říše (1475–1774 vazalství)
Vznik	1449
Zánik	1783 – ruská anexe Krymu
Závislá; území	{{{Podřízené celky}}}
	Státní útvary a území
	Zlatá horda
	Theodorské knížectví
	Velká horda
	Ejálet Kefe
	Tavrická gubernie

Krymský chanát (krymskotatarsky قريم خانلغى, Qırım Hanlığı, Къырым Ханлыгъы, rusky Крымское ханство), oficiálně Velká horda a Dešt-i Kipčak (krymskotatarsky اولوغ اوردا و دشت قپچاق, Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq), byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783, rozkládající se na území poloostrova Krym při pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.

Historie

Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. V roce 1532 bylo centrum chanátu přeneseno do Bachčisaraje.^[1] Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Krymský chanát na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1]