Àwọn èdè Folta-Niger
(Àtúnjúwe láti Volta-Niger languages)
Ninu iyasoto àwọn èdè Áfríkà, awon ede Volta-Niger tàbí Ìwọòrùn Bẹ́núé-Kóngò tàbí Ìlàòrùn Kwa lopojulo ninu awon ede ibatan Atlántíkì-Kóngò, pelu awon sistemu ikosoto oro-oruko to wopo ninu awon ede àwọn èdè Atlántíkì-Kóngò.
Volta–Niger | |
---|---|
Ìwọòrùn Bẹ́núé-Kóngò Ìlàòrùn Kwa | |
Ìpínká ìyaoríilẹ̀: | Ìwọòrùn Áfríkà; Ìlàòrùn Ghánà, Àrin Nàìjíríà |
Ìyàsọ́tọ̀: | Niger-Kóngò
|
Àwọn ìpín-abẹ́: | Akpes Ayere–Ahan Gbe yeai (= Defoidi+) noi ? Ukaan |
Some important branches of the Volta–Niger and Benue–Congo families are concentrated in Nigeria, Cameroon, and Benin. |
Àyọkà yìí tàbí apá rẹ̀ únfẹ́ àtúnṣe sí. Ẹ le fẹ̀ jù báyìí lọ tàbí kí ẹ ṣàtúnṣe rẹ̀ lọ́nà tí yíò mu kúnrẹ́rẹ́. Ẹ ran Wikipedia lọ́wọ́ láti fẹ̀ẹ́ jù báyìí lọ. |
Itokasi
- Wolf, Paul Polydoor de (1971) The Noun Class System of Proto-Benue–Congo (Thesis, Leiden University). The Hague/Paris: Mouton.
- Williamson, Kay (1989) 'Benue–Congo Overview', pp. 248–274 in Bendor-Samuel, John & Rhonda L. Hartell (eds.) The Niger–Congo Languages — A classification and description of Africa's largest language family. Lanham, Maryland: University Press of America.
🔥 Top keywords: Ojúewé Àkọ́kọ́Wikipedia:Nípa WikipediaOgun Àgbáyé Ẹlẹ́ẹ̀kejìWikipedia:Èbúté ÀwùjọÈbúté:Àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ ìwòyíPàtàkì:SearchWikipediaÀsà oge ṣíṣẹ́ ní ilè yorùbáỌ̀rọ̀-Orúkọ (Èdè Yorùbá)Èdè YorùbáÀṣà YorùbáÀwọn ọmọ Áfíríkà Amẹ́ríkàFáìlì:Adeniran Ogunsanya.jpgBobriskyWikipedia:Abẹ́ igiPraguePàtàkì:ÀwọnÀtúnṣeTuntunLinda IkejiWikipedia:Àyọkà pàtàkìPàtàkì:ÀwọnÀfikúnMiMọ́remí ÁjàṣoroFáwẹ̀lì YorùbáPornhubOwe YorubaÀmìọ̀rọ̀ QREre idarayaISO 8601Ògún LákáayéOrúkọ YorùbáÈdè Gẹ̀ẹ́sìIṣẹ́ Àgbẹ̀OSI modelIlẹ̀ọba Aṣọ̀kanẸ̀ka:Àwọn Àyọkà pẹ̀lú ìjúwe ṣókíÌgbéyàwóHTMLKikan Jesu mo igi agbelebuÀrokòISBN