Andrej Rubljov (tenista)

ruský tenista

Andrej Rubljov (rusky: Андрей Андреевич Рублёв, Andrej Andrejevič Rubljov, * 20. října 1997 Moskva) je ruský profesionální tenista a olympijský vítěz smíšené čtyřhra z tokijských her. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál patnáct singlových a čtyři deblové turnaje, včetně „doublu“ na Open 13 2022. Na challengerech ATPokruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2] Jako první muž otevřené éry prohrál úvodních deset grandslamových čtvrtfinále, mezi French Open 2020 a Australian Open 2024.[3][4]

Andrej Rubljov
Rubljov na Monte-Carlo Masters 2023
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození20. října 1997 (26 let)
Místo narozeníMoskva, Rusko[1]
BydlištěMoskva, Rusko[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost65 kg[1]
Profesionál od2014[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek21 659 040 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů307–165
Tituly15 ATP, 1 challenger, 4 Futures
Nejvyšší umístění5. místo (13. září 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2021, 2023, 2024)
French Openčtvrtfinále (2020, 2022)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
US Openčtvrtfinále (2017, 2020, 2022, 2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůsemifinále (2022)
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů79–77
Tituly4 ATP, 2 challengery, 1 Futures
Nejvyšší umístění46. místo (30. října 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2019)
US Open3. kolo (2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2021)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryZlatá medaile zlato (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2021)
ATP Cupvítěz (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240123a23. ledna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlatoTokio 2020smíšená čtyřhra

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2021 na 5. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2023 na 46. místě. Trénují ho Fernando Vicente s Albertem Martínem. Dříve tuto roli plnil Sergej Taraševič.[1]

V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 baráží 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v níž vyhrál čtyřhru i dvouhru za rozhodnutého stavu 4:1 pro Rusko. V ročníku 2021 byl součástí vítězného ruského týmu. Do roku 2024 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 12–5 ve dvouhře a 8–5 ve čtyřhře.[5]

Juniorská kariéra

Juniorským debutem se pro něj stal ve třinácti letech turnaj v Lucemburku. Již při druhé účasti vybojoval první trofej, když triumfoval ve Phoenixu po vítězství nad Tunisanem Skanderem Mansourim.[6] V prosinci 2012 získal vavřín z floridského Orange Bowlu.[6]

V sezóně 2013 následoval titul na jihoafrickém NWU PUKKE/RVTA Junior ITF 1 Cupu v Potchefstroomu. Do čtvrtfinále prošel na Australian Open 2014. Na grandslamovou trofej dosáhl na dvouhře French Open 2014, když jako čtvrtý nasazený ve finále zdolal španělskou turnajovou sedmičku Jaumeho Antonia Muñara Clara.[6] V deblové soutěži Roland Garros došli s Američanem Stefanem Kozlovem do semifinále. Po turnaji se 9. června 2014 stal juniorskou světovou jedničkou. Ve Wimbledonu 2014 mu překvapivou porážku ve třetím kole přivodil až 1 842. hráč žebříčku van Rijthoven z Nizozemska.[7] Ve wimbledonské čtyřhře hráli s Kozlovem v roli nejvýše nasazeného páru. Ve finále však byli poraženi brazilskými juniory Orlandem Luzem a Marcelem Zormannem.[8]

Na Letních olympijských hrách mládeže 2014 v Nankingu nastoupil do všech třech soutěží. Z dvouhry si odvezl bronzovou medaili po výhře nad Japoncem Džumpejem Jamasakim. Stříbrný kov vybojoval ve čtyřhře s Karenem Chačanovem, když ve finále nenašli recept na Brazilce Luze se Zormannem. V mixu pak vypadli s Darjou Kasatkinovou ve druhém kole. V závěru roku 2014 byl vyhlášen juniorským mistrem světa ITF.

Juniorskou kariéru ukončil v dubnu 2015 trofejí z premiérového ročníku mistrovské události ITF Junior Masters v Čcheng-tu. V závěrečném duelu přehrál Američana Taylora Fritze po dvousetovém průběhu.[9]

Profesionální kariéra

Na okruhu ITF debutoval v červenci 2013 turnajem v bulharském Chaskovu, kde skončil ve čtvrtfinále na raketě Francouze Mathiase Bourguea. O měsíc později si jako patnáctiletý zahrál první finále v Minsku, kde byl nad jeho síly Bělorus Jegor Gerasimov. Premiérový titul si připsal v listopadu 2013 z floridského Bradentonu po finálové výhře nad Lotyšem Mārtiņšem Podžusem.

Rubljov na Rolex Paris Masters 2019

Premiérovým startem na okruhu ATP Tour se stal Delray Beach International Tennis Championships 2015, kde jej ve druhém kole vyřadil Američan Steve Johnson. Na události série Masters Miami Open zdolal Španěla Pabla Carreña Bustu, aby následně podlehl favorizovanému Johnu Isnerovi. Z kvalifikace do hlavní soutěže postoupil na antukovém Barcelona Open. V úvodní fázi přehrál španělského hráče Fernanda Verdasca a ve druhém nenašel recept na třináctého nasazeného Itala Fabia Fogniniho. Vítězstvím nad Finem Jarkko Nieminenem během Geneva Open, v sedmnácti letech zopakoval Nadalův výkon, a to vyhrát v juniorském věku (do 18 let) zápas alespoň na pěti událostech okruhu ATP Tour v jedné sezóně. Rafael Nadal tohoto výsledku dosáhl v roce 2004.[10][11]

Grandslamovým debutem se stal US Open 2015, kde zvládl tři kvalifikační kola. V hlavní soutěži na úvod nestačil na jihoafrickou turnajovou patnáctku Kevina Andersona po čtyřsetovém průběhu. Premiérový titul z okruhu ATP Tour si odvezl z říjnové čtyřhry Kremlin Cupu 2015, když na divokou kartu s Dmitrijem Tursunovem ve finále porazili dvojici Radu Albot a František Čermák až v rozhodujícím supertiebreaku. Na červencovém Croatia Open Umag 2017 pak vybojoval první trofej ve dvouhře, když ve finále přehrál italskou turnajovou čtyřku Paola Lorenziho po dvousetovém průběhu. Stal se tak sedmým šťastným poraženým vítězem turnajů ATP v historii a prvním od triumfu Rajeeva Rama v Newportu 2009. Bodový zisk mu v následném vydání žebříčku ATP zajistil debutový posun do elitní světové padesátky na 49. místo [12][1]

První čtvrtfinále na majoru si zahrál během US Open 2017, kde ve druhém kole vyřadil sedmého nasazeného Grigora Dimitrova a ve čtvrté fázi turnajovou devítku Davida Goffina. Následně jej vyřadil první hráč žebříčku a pozdější vítěz Rafael Nadal, jemuž odebral jen pět gamů. Stal se tak nejmladším čtvrtfinalistou US Open od Andyho Roddicka a ročníku 2001. Do finále se probojoval na úvodním ročníku závěrečného turnaje sezóny pro hráče do 21 let, Next Generation ATP Finals 2017 v Miláně, kde podlehl Jihokorejci Čong Hjonovi, na něhož nestačil už v základní skupině. Turnaj se odehrával ve formátu Fast4 tenisu bez bodového ohodnocení.[13][14]

Bekhend na Monte-Carlo Masters 2022

V době zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 hrál závěr Dubai Tennis Championships 2022. Po semifinálové výhře nad Polákem Hubertem Hurkaczem napsal na kameru vzkaz: „No war please“.[15] Ve finále zdolal českého kvalifikanta Jiřího Veselého po dvousetovém průběhu a vybojoval jubilejní desátý singlový titul. Navázal jím na šest dní starý triumf z Open 13 Provence 2022 v Marseille.[16][17]

První titul z kategorie Masters získal na Monte-Carlo Rolex Masters 2023. Ve finále zdolal dánskou světovou osmičku Holgera Runeho poměrem 7–5 ve třetím setu, když otočil nepříznivý vývoj 1–4 na gamy.[18]

Po pětisetové bitvě postoupil přes Kazachstánce Alexandra Bublika mezi poslední osmičku Wimbledonu 2023, čímž zkompletoval čtvrtfinálové účasti na grandslamech. Poté však nestačil na světovou dvojku Novaka Djokoviće a jako první tenista v otevřené éře prohrál osm úvodních grandslamových čtvrtfinále, do nichž nastoupil.[19] Čtvrtfinálový souboj nezvládl ani na devátý pokus na US Open 2023, kde jej vyřadil Daniil Medveděv.[3]

Soukromý život

Narodil se roku 1997 v ruské metropoli Moskvě do rodiny profesionálního boxera a později restauratéra Andreje Rubljova a tenisové trenérky Mariny Marenkové,[20] která se podílela na vedení např. Anny Kurnikovové.

K roku 2015 jej trénoval běloruský kouč Sergej Taraševič. V rámci přípravy studoval Raonicův servis, Nadalovu hru nohou a pohyb či Federerovu herní lehkost a forhend.[6]

Utkání o olympijské medaile

Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlato)

Stavrokmísto konánípovrchspoluhráčsoupeřkyvýsledek
Zlato2020Tokio, Japonskotvrdý Anastasija Pavljučenkovová Jelena Vesninová
Aslan Karacev
6–3, 6–7(5–7), [13–11]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–3 D; 1–3 Č)
ATP Tour 500 (5–4 D)
ATP Tour 250 (9–2 D; 3–0 Č)

Dvouhra: 24 (15–9)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.23. července 2017Umag, Chorvatskoantuka Paolo Lorenzi6–4, 6–2
Finalista1.6. ledna 2018Dauhá, Katartvrdý Gaël Monfils2–6, 3–6
Finalista2.28. července 2019Hamburk, Německoantuka Nikoloz Basilašvili5–7, 6–4, 3–6
Vítěz2.20. října 2019Moskva, Ruskotvrdý (h) Adrian Mannarino6–4, 6–0
Vítěz3.11. ledna 2020Dauhá, Katartvrdý Corentin Moutet6–2, 7–6(7–3)
Vítěz4.18. ledna 2020Adelaide, Austrálietvrdý Lloyd Harris6–3, 6–0
Vítěz5.27. září 2020Hamburk, Německoantuka Stefanos Tsitsipas6–4, 3–6, 7–5
Vítěz6.18. října 2020Petrohrad, Ruskotvrdý (h) Borna Ćorić7–6(7–5), 6–4
Vítěz7.1. listopadu 2020Vídeň, Rakouskotvrdý (h) Lorenzo Sonego6–4, 6–4
Vítěz8.7. března 2021Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h) Márton Fucsovics7–6(7–4), 6–4
Finalista3.18. dubna 2021Monte Carlo, Monakoantuka Stefanos Tsitsipas3–6, 3–6
Finalista4.20. června 2021Halle, Německotráva Ugo Humbert3–6, 6–7(4–7)
Finalista5.22. srpna 2021Cincinnati, Spojené státytvrdý Alexander Zverev2–6, 3–6
Vítěz9.20. února 2022Marseille, Francietvrdý (h) Félix Auger-Aliassime7–5, 7–6(7–4)
Vítěz10.26. února 2022Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdý Jiří Veselý6–3, 6–4
Vítěz11.24. dubna 2022Bělehrad, Srbskoantuka Novak Djoković6–2, 6–7(4–7), 6–0
Vítěz12.16. října 2022Gijón, Španělskotvrdý (h) Sebastian Korda6–2, 6–3
Finalista6.4. března 2023Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdý  Daniil Medveděv2–6, 2–6
Vítěz13.16. dubna 2023Monte Carlo, Monakoantuka Holger Rune5–7, 6–2, 7–5
Finalista7.23. dubna 2023Banja Luka, Bosna a Hercegovinaantuka Dušan Lajović3–6, 6–4, 4–6
Finalista8.25. června 2023Halle, Německotráva Alexandr Bublik3–6, 6–3, 3–6
Vítěz14.23. července 2023Båstad, Švédskoantuka Casper Ruud7–6(7–3), 6–0
Finalista9.15. října 2023Šanghaj, Čínatvrdý Hubert Hurkacz3–6, 6–3, 6–7(8–10)
Vítěz15.7. ledna 2024Hongkong, Čínatvrdý Emil Ruusuvuori6–4, 6–4

Čtyřhra: 7 (4–3)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.25. října 2015Moskva, Ruskotvrdý (h) Dmitrij Tursunov Radu Albot
František Čermák
2–6, 6–1, [10–6]
Finalista1.1. dubna 2018Miami, Spojené státytvrdý Karen Chačanov Bob Bryan
Mike Bryan
6–4, 6–7(5–7), [4–10]
Finalista2.3. listopadu 2019Paříž, Francietvrdý (h) Karen Chačanov Pierre-Hugues Herbert
Nicolas Mahut
4–6, 1–6
Vítěz2.březen 2021Dauhá, Katartvrdý Aslan Karacev Marcus Daniell
Philipp Oswald
7–5, 6–4
Finalista3.16. října 2021Indian Wells, Spojené státytvrdý Aslan Karacev John Peers
Filip Polášek
3–6, 6–7(5–7)
Vítěz3.20. února 2022Marseille, Francietvrdý (h) Denys Molčanov Raven Klaasen
Ben McLachlan
4–6, 7–5, [10–7]
Vítěz4.6. května 2023Madrid, Španělskoantuka  Karen Chačanov Rohan Bopanna
Matthew Ebden
6–3, 3–6, [10–3]

Finále Next Gen ATP Finals

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.11. listopadu 2017Milán, Itálietvrdý (h) Čong Hjon4–3(7–5), 3–4(2–7), 2–4, 2–4

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (1–2 D; 2–0 Č)
Futures (4–2 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 9 (5–4)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.20130817a17. srpna 2013Minsk, Běloruskotvrdý Jegor Gerasimov6–7((2–7), 6–4, 4–6
Vítěz1.20131117a17. listopadu 2013Bradenton, Spojené státyantuka Mārtiņš Podžus3–6, 7–6(8–6), 6–3
Vítěz2.20140308a8. března 2014Aktobe, Kazachstántvrdý (h) Jaraslav Šyla6–4, 3–6, 6–3
Vítěz3.20140531a31. května 2014Moskva, Ruskoantuka Stanislav Vovk6–0, 6–4
Finalista2.20141101a1. listopadu 2014Tartu, Estonskokoberec (h) Dzmitrij Žirmont4–6, 2–6
Vítěz4.20141220a20. prosince 2014Santo Domingo, Dominikánská republikatvrdý Mitchell Krueger6–2, 6–4
Vítěz5.20160306a6. března 2016Quimper, Francietvrdý (h) Paul-Henri Mathieu6–7(6–8), 6–4, 6–4
Finalista3.20161113a13. listopadu 2016Mouilleron-le-Captif, Francietvrdý (h) Julien Benneteau5–7, 6–2, 3–6
Finalista4.20170129a29. ledna 2017Rennes, Francietvrdý (h) Uladzimir Ignatik7–6(8–6), 3–6, 6–7(5–7)

Čtyřhra: 5 (3–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.20130714a14. července 2013Plovdiv, Bulharskoantuka Jaraslav Šyla Alexandr Lazov
Laslo Urrutia Fuentes
6–4, 3–6(8–10)
Vítěz1.20140518a18. května 2014Teplice, Českoantuka Andriej Kapas David Škoch
Robin Staněk
7–5, 6–2
Finalista2.20140531a31. května 2014Moskva, Ruskoantuka Denis Macukjevič Jegor Gerasimov
Stanislav Vovk
6–2, 4–6(8–10)
Vítěz2.20150208a8. února 2015Dallas, Spojené státytvrdý (h) Denys Molčanov Hans Hach Verdugo
Luis Patiño
6–4, 7–6(7–5)
Vítěz3.20150704a4. července 2015Padova, Itálieantuka Michail Jelgin Federico Gaio
Alessandro Giannessi
6–4, 7–6(7–4)

Finále soutěží družstev: 2 (2–0)

Stavč.soutěžpovrchspoluhráčisoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.2.–7. února 2021
ATP Cup
Melbourne, Austrálie
tvrdý Daniil Medveděv
Aslan Karacev
Jevgenij Donskoj
Matteo Berrettini
Fabio Fognini
Simone Bolelli
Andrea Vavassori
Vincenzo Santopadre
2–0
Vítěz2.5. prosince 2021
Davis Cup
Madrid, Španělsko
tvrdý (h) Daniil Medveděv
Aslan Karacev
Karen Chačanov
Jevgenij Donskoj
Marin Čilić
Nino Serdarušić
Borna Gojo
Mate Pavić
Nikola Mektić
2–0

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz2014French Openantuka Jaume Munar6–2, 7–5

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2014Wimbledontráva Stefan Kozlov Orlando Luz
Marcelo Zormann
4–6, 6–3, 6–8

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Turnaj20142015201620172018201920202021202220232024SRV–P
Australian OpenAAA2. kolo3. kolo1. kolo4. koloČF3. koloČFČF0 / 820–8
French OpenAA2Q1. koloAAČF1. koloČF3. kolo0 / 510–5
WimbledonA2Q2Q2. koloA2. koloNH4. koloAČF0 / 49–4
US OpenA1. kolo1QČF1. kolo4. koloČF3. koloČFČF|0 / 821–8
výhry–prohry0–00–10–06–42–24–311–39–410–314–44–10 / 2550–25
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrey Rublev (tennis) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra20240422a22. dubna 2024
Poř.tenistabodyposun
1.  Novak Djoković (SRB)9 990
2.  Jannik Sinner (ITA)8 660
3.  Carlos Alcaraz (ESP)8 145
4. Daniil Medveděv7 085
5.  Alexander Zverev (GER)5 425
6.  Casper Ruud (NOR)4 480
7.  Stefanos Tsitsipas (GRE)4 030
8. Andrej Rubljov3 830
9.  Hubert Hurkacz (POL)3 675
10.  Grigor Dimitrov (BUL)3 595
Ženská dvouhra20240422a22. dubna 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.  Iga Świąteková (POL)10 560
2.  Aryna Sabalenková7 848
3.  Coco Gauffová (USA)7 258
4.  Jelena Rybakinová (KAZ)6 293
5.  Jessica Pegulaová (USA)4 870
6.  Maria Sakkariová (GRE)4 195
7.  Markéta Vondroušová (CZE)4 090 1
8.  Čeng Čchin-wen (CHN)4 000 1
9.  Ons Džabúrová (TUN)3 533
10.  Jeļena Ostapenková (LAT)3 438
Mužská čtyřhra20240422a22. dubna 2024
Poř.tenistabodyposun
1.  Matthew Ebden (AUS)7 990
2.  Rohan Bopanna (IND)7 810
3.  Marcel Granollers (ESP)7 130 1
 Horacio Zeballos (ARG)7 130
5.  Rajeev Ram (USA)6 585 2
6.  Joe Salisbury (GBR)6 630
7.  Wesley Koolhof (NED)6 480 2
8.  Ivan Dodig (CRO)6 230
9.  Austin Krajicek (USA)6 230
10.  Neal Skupski (GBR)5 510
Ženská čtyřhra20240422a22. dubna 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.  Sie Šu-wej (TPE)8 565
2.  Elise Mertensová (BEL)8 345
3.  Storm Hunterová (AUS)7 695
4.  Gabriela Dabrowská (CAN)6 495
5.  Erin Routliffeová (NZL)6 160
6.  Laura Siegemundová (GER)5 680
7.  Ellen Perezová (AUS)5,275 1
 Nicole Melichar-Martinezová (USA)5,275
9. Věra Zvonarevová4,983
10.  Luisa Stefaniová (BRA)4,655 1