Chronologie fotografie

Chronologie fotografie. V tomto zevrubném přehledu jsou vzestupně seřazená důležitá data v historickém vývoji fotografie a kinematografie.

Druhá dochovaná stálá fotografie na světě, Nicéphore Niépce: Pohled z okna v Le Gras, 1826
První snímek s člověkem, Louis Daguerre, 1838 nebo 1839
Stužka, první barevná fotografie, James Clerk Maxwell, 1861
Foto z roku 1877, Louis Ducos du Hauron, francouzský pionýr barevné fotografie; je vidět, jak se překrývají jednotlivé pigmenty žluté, červené a azurové v systému subtraktivních barev
Fotografická vizitka s potiskem na přední straně, Kateřina Šechtlová, kolem roku 1877, autor: Ignác Šechtl
Kinematograf bratří Lumièrů při projekci
Mareyho fotografická puška z roku 1882

Prvopočátky fotografických objevů

Pro vývoj bylo důležité objevení principů camery obscury, laterny magicy a položení optických a chemických základů fotografie.

  • 5. století př. n. l. – čínský filozof Mo Ti popsal princip jevu, při kterém světlo procházející malým otvorem do temné místnosti vytvoří na protější stěně převrácený obraz předmětů před otvorem.[1][2]
  • 350 př. n. l.Aristoteles popsal ve svém díle princip camery obscury.
  • 1020 – Arabský fyzik, matematik a filozof Muhammad ibn al-Hasan ibn al-Hajtham, známý jako Alhazen, se zabýval lomem a odrazem světla a čočkami. Používal přitom desku s dírkou, před kterou vyrovnal svíčky. Jejich obraz se promítal na druhé straně desky a Alhazen zakrýváním svíček zjistil, že obraz levé svíčky se promítne vpravo, z čehož odvodil, že světlo se šíří přímočaře. Arabové používali v astronomii při určování polohy Slunce nebo slunečních zatmění přístroj nazvaný později camera obscura.[1]
  • 1457 – V katedrále ve Florencii nechal matematik a astronom Paolo Toscanelli vsadit do jednoho z oken bronzovou destičku s dírkou, kterou se promítal obraz Slunce na podlahu katedrály, kde byly značky s jejichž pomocí se určoval čas.[1]
  • 1485Leonardo da Vinci popsal ve svém spisu Codex Atlanticus (na kterém pracoval v letech 1478–1519) praktické pokusy s využitím jevu, který nazval camera obscura čili temná místnost, a na jejich základě odvodil vztah mezi funkcí oka a perspektivou.[1]
  • 1545 – V díle De Radio Astronomico et Geometrico holandský astronom Regnie Gemma Frisius uveřejnil první nákres camery obscury, s jejíž pomocí o rok dříve pozoroval zatmění Slunce.[1]
  • 1550Girolam Cardan zabudoval do vstupního otvoru camery obscury skleněnou čočku a tím výrazně zjasnil přenášený obraz.[1]
    • Gemma Frisius vsadil čočku do vstupního otvoru camery obscury, aby zvýšil světelnost.
  • 1558 – Neapolský vědec Giovanni Battista della Porta ve svém díle Magia Naturalis zveřejnil ucelený popis camery obscury. Pro obveselení promítal svým hostům obrazy herců na stěnu s takovým úspěchem, že ho inkvizice málem dostala na hranici.[1]
  • 1568Giambattista della Porta vynalezl clonku ke zlepšení ostrosti kresby jednoduché spojné čočky.
  • 1565 – Georg Fabricius objevil chlorid stříbrný.[1]
  • 1568 – Daniel Barbaro zlepšil ostrost kresby jednoduché spojné čočky camery obscury zavedením clonky.[1]
  • 1614 – Angelo Sála objevil, že dusičnan stříbrný v prášku po osvětlení Sluncem zčerná.[1]
  • 1620Jan Kepler vyvinul přenosnou verzi camery obscury, která se stala vítanou pomůckou malířů krajin.[1]
  • 1646 – Byla vynalezena laterna magica.
  • 1685 – Johan Zahn popsal vliv čoček o různých ohniskových vzdálenostech na velikost promítnutého obrazu a využití matnice.[1]

V následujících desetiletích vznikaly různé modifikace camery obscury, podle účelu, kterému měly sloužit. Pro vědce, malíře nebo jako turistické atrakce. Vznikaly přístroje se systémem zrcadel pro nepřevrácený obraz, malé kapesní, velké umístěné na rozhlednách a majácích.[1]

18. století

  • 1725 nebo 1727Johann Heinrich Schulze smíchal směs křídy, zředěné kyseliny dusičné a dusičnanu stříbrného, směs na světle zfialověla. Zjistil tak, že soli stříbra jsou citlivé na světlo. Tento objev demonstroval veřejně pomocí láhve naplněné směsí vápna nasyceného roztokem dusičnanu stříbrného, na kterou umístil šablonu s vystřiženým písmenem a postavil ji na dobře osvětlené místo. Po určité době šablonu odstranil a ve směsi se na osvětlených místech objevilo příslušné písmeno.[1]
  • 1729 – Chester Moore Hall vynalezl první achromát, kombinaci dvou skel s různými disperzními vlastnostmi.
  • 1757John Dollond podložil teoreticky achromatizaci objektivu, průměr cca 8–10 cm.
    • Giacomo Battista Beccaria objevil citlivost chloridu stříbrného na světlo.[1]
  • 17657. března se narodil Nicéphore Niépce, francouzský vynálezce, průkopník fotografie († 5. července 1833)
  • 1771 – 14. května se narodil Thomas Wedgwood anglický vynálezce a průkopník fotografie († 10. července 1805).
  • 1777 – Švédský chemik Carl Wilhelm Scheele objevil černání chloridu stříbrného UV paprsky. Přo jeho vystavení světlu rozloženému hranolem na spektrum docházelo k rychlejšímu černání v oblasti modrých a fialových paprsků. Zjistil také, že zčernání chloridu stříbrného je způsobeno vyredukováním kovového stříbra.[1]
  • 17927. března se narodil John Herschel, anglický matematik, vynálezce kyanotypie a astronom († 11. května 1871)
  • 1798 – zjištěna citlivost některých sloučenin chromu na světlo.[1]

19. století

Byly položeny základy fotografické techniky – „vynález“ fotografie v dnešním pojetí.

  • 180011. února se narodil William Henry Fox Talbot, anglický vynálezce fotografie a procesu talbotypie, autor prvního negativu († 1877).
  • 1802Camera obscura byla použita k vykreslení obrazu.
    • Vznikly první obrazy vykreslené na papír nebo bílou kůži impregnovanou dusičnanem či chloridem stříbrným, které však ještě neuměli ustálit. Průkopníci jako Thomas Wedgwood nebo sir Humphry Davy dokázali zachytit listy rostlin a jiné plošné předměty. Obrazové siluety vzniklé po osvětlení však neuměli dlouhodobě zachovat a ty časem zčernaly nebo zmizely.[1]
  • 1805 – 10. července zemřel Thomas Wedgwood anglický vynálezce a průkopník fotografie (nar. 14. května 1771).
  • 1811Joseph Nicéphore Niepce (1765–1833) se společně s bratrem Claudem snažil objevit spolehlivou reprodukční techniku. Zabýval se novou metodou kamenotisku – litografií, vynalezenou českým hercem Aloisem Františkem Senefelderem.[1]
  • 1813 – Niepce ponořil papír do roztoku chloridu sodného a pak ho propláchl v roztoku dusičnanu stříbrného, aby se vysrážel chlorid stříbrný. Poté, co ho exponoval, objevil se na papíru negativní obraz. Ovšem jen na krátko, protože bez ustálení proces pokračoval dokud celý papír nezčernal. Po tomto částečném neúspěchu začal Niepce experimentovat se zinkovými deskami potřenými rozpuštěným asfaltem, s cílem trvale zachytit obraz zprostředkovaný camerou obcsurou.[1]
  • 1814 – Sir Humprey Davy objevil citlivost jodidu stříbrného na světlo.[1]
  • 1816Nicéphore Niépce objevil citlivost na světlo u asfaltové vrstvy nanesené na kovovou desku. Konečně vyřešil problém s ustálením – využil vlastnosti přírodního asfaltu, který působením světla tvrdne a stává se nerozpustným v některých organických rozpouštědlech. Podařilo se mu tak obrazy zachytit, ustálit a vyleptat a zhotovil tak nejstarší heliogravuru. Promítal na desky prosvícené rytiny, ale dalšího praktického užití tato metoda neměla, protože citlivost byla malá a expozice na slunečním světle trvala osm hodin.
  • 1819John Herschel zveřejnil proceduru na výrobu sirnatanu sodného (1839 jej použil Daguerre pro ustálení, rozpouštěl jím chlorid stříbrný).
  • 1820Louis Jacques Mandé Daguerre (1787–1851), vyučený malíř divadelních dekorací, vytvořil a provozoval dioráma – kulisy složené z několika průsvitných pláten za sebou. Využíval přitom i camery obscury.
  • 1822Nicéphore Niépce prováděl první fotografické pokusy, vytvořil první fotografii na kovu. Byla to první historicky doložená heliografie – kopie rytiny papeže Pia VII. (deska se však rozbila ještě za Niépcova života) a našel způsob, jak obraz získaný heliografií rozmnožit. Zhotovil kopii rytiny místo na skle na cínové nebo později měděné desce a kresbu na místech nechráněných asfaltem leptal do hloubky. Z takto získané tiskové formy mohl tisknout obrázky na papír. Tato tisková technika se nazývá heliogravura.[1]
    • Nicéphore Niépce vynalezl irisovou clonu – základní prvek fotoaparátu. Tato plynule proměnná clona funguje podobně jako duhovka oka (tedy iris).
Nejstarší fotografie na světě s motivem mladého chlapce, který vede koně do stájí z roku 1825, autor: Nicéphore Niépce
  • 1824 – Na pokusech zachytit obraz z camery obscury začal pracovat Louis Daguerre.[1]
  • 1825 – Nicéphore Niépce pořídil nejstarší dochovanou fotografii na světě s motivem mladého chlapce, který vede koně do stájí.[3]
  • 1826 – Nicéphore Niépce pořídil druhou ustálenou fotografii městské krajiny Pohled z okna v Le Gras pomocí citlivého asfaltu. Cínová fotografická deska se v kameře obskuře exponovala 8 hodin. Je to první dochovaná světlu odolná fotografie – přímý pozitiv.
  • 1827 – Cestou za svým nemocným bratrem se Joseph Nicéphore Niepce zastavil v Paříži, kde se setkal s Daguerrem. Měl s sebou několik výsledků svých experimentů s heliografií. Navázal také přátelský vztah s botanikem Franzem Bauerem, pro kterého napsal krátké pojednání „Notice sur l'Heliographie“. Navštívil Královskou akademii a žádal finanční podporu pro své experimenty. Jeho žádost však byla zamítnuta, údajně proto, že odmítl společnosti prozradit detaily svého objevu.[1]
  • 1829 – Korespondence mezi Niepcem a Daguerrem nabývala na intenzitě. Niepce pokračoval v experimentech se stříbrem, postříbřenými měděnými deskami a jódovými výpary a získal obrazy v relativně krátkém čase 30 minut. Chystal se uveřejnit kompletní popis heliografického postupu, ale Daguerre ho od tohoto kroku odradil.[1]
    • 5. prosince – čtyřiašedesátiletý Joseph Nicéphore Niepce a dvaačtyřicetiletý Louis Jacques Mandé Daguerre uzavřeli smlouvu o spolupráci a společném využití vynálezu, který nazvali heliografie (kreslení světem).
  • 1832Charles Wheatstone zavedl geometrické základy stereoskopického vidění a závislosti disparace na vnímání hloubky. Zpočátku prováděl testy na kreslených obrázcích se stereoskopy vlastní konstrukce, využívající zrcátek a optických hranolů, později pokračoval v testech s fotografií. Dokázal, že pokud jsou obrazy pro obě oči stejné, jeví se ploché a hloubku získají pokud obsahují paralaxu.[1]
  • 1833 5. července – V sedm hodin večer Josef Nicephore Niepce náhle zemřel ve svém domě v Saint Loup de Varennes. V okamžiku jeho smrti nebyl žádný z jeho objevů a vynálezů v oblasti fotografie oficiálně uznaný.[1]
  • 1834William Fox Talbot začal pracovat na kopírování, podařila se mu stálá fotografie jeho vlastním procesem talbotypie. Snažil se trvale uchovat obrazy z cest po Itálii a experimentoval s přístroji camera obscura a camera lucida. Použil obyčejný dopisní papír, který natřel slabým roztokem soli a usušil, poté natřel slabým roztokem dusičnanu stříbrného a opět usušil, čímž vznikla vrstvička chloridu stříbrného. Na takto připravený papír pokládal různé neprůhledné předměty a papír asi půl hodiny ozařoval slunečními paprsky a poté ustálil v silném roztoku kuchyňské soli a později ferrokyanidu draselného a ještě později thiosíranu sodného. Vzniklé negativy nazval sciagrafy – kresbami stínu.[1]
  • 1835 – V srpnu William Fox Talbot pořídil první negativ na světě. Jednalo se o snímek Arkýřové okno v Lacock Abbey. Vznikl princip negativ – pozitiv. Pokryl negativ tenkou vrstvou vosku a prosvítil na papír upravený stejným postupem. Tím získal pozitiv. Snímky pořízené touto cestou sice nebyly příliš kvalitní, ale byly prvním krokem ke svitkovým filmům a kinofilmům.[1]
    • Charles Wheatstone zkonstruoval přístroj pro pozorování stereoskopických dvojic kreslených obrazů.[1]
  • 1837 – Daguerre pořídil první portrétní daguerrotypii (5,8 × 4,5 cm), portrét naturalistického malíře a svého přítele Nicolase Hueta, v roce 1837 tedy dva roky před oficiálním uznáním objevu.[4]
Arkýřové okno v Lacock Abbey – nejstarší negativ na světě, který pořídil William Fox Talbot v srpnu roku 1835, sbírka National Media Museum
Joseph Saxton: Centrální střední škola ve Filadelfii, (anglicky: Philadelphia Central High School), daguerrotypie 25. září 1839; první fotografie pořízená v USA
Jedna z prvních zaznamenaných svatebních fotografií – svatba královny Viktorieprincem Albertem 10. února 1840
Bedřich Franz: Slavnost Božího těla na Zelném trhu v Brně, 10. června 1841, první snímek události v českých zemích a jeden z nejstarších svého druhu na světě, originál daguerrotypie je uložen v Muzeu města Brna[13]
M. V. Lobethal, první autoportrét fotografa, který inzeroval papírové fotografie a zároveň první snímek fotoateliéru na českém území z roku 1846, sbírka Prácheňského muzea v Písku
  • 1869Andrej Osipovič Karelin v roce 1869 otevřel fotografický ateliér s názvem Fotografie a malba (Фотография и живопись), který se vyznačoval tím, že byl velmi dlouhý. V něm pomocí objektivů s dlouhou ohniskovou vzdáleností portrétoval sedící osoby z velkého odstupu tak, aby nedocházelo k perspektivnímu zkreslení postavy.[38]
Fotografie El aquelarre Jeana Laurenta (1874), původní stav jedné ze zdí vily Quinta del Sordo od Francisca de Goyji. Fotomontáž vytvořená ze dvou negativů, které jsou v současné době uchovávány ve Španělském institutu kulturního dědictví.
  • 1875 – na podnět Pierra Janssena byla založena observatoř v Meudonu u Paříže, ze které se systematicky fotografovalo Slunce.
  • 1876 – Ferdinand Hurter a Vero Charles Driffield začali systematicky pozorovat vlastnosti a určovali charakteristické citlivosti fotografické emulze – položili základy denzitometrie a senzitometrie (1890).
    • Od tohoto roku se na podnět Pierra Janssena z observatoře v Meudonu u Paříže provádělo systematické fotografování Slunce a album 6000 fotografií vyšlo roku 1904.
Vysokorychlostní fotografie, Eadweard Muybridge, 1878
  • 1878Eadweard Muybridge předvedl fotografie běžícího koně klusajícího ve velké rychlosti, použil systém trip-wire.
    • 14. května O. Sarony a J. R. Johnson patentovali stroj na výrobu citlivých papírů s želatinovou vrstvou.[22][41]
Zoopraxiskop je vynález Eadwearda Muybridgeho, simulace otáčení kotoučku, 1879
Ruka s prsteny – jeden z prvních rentgenových snímků Wilhelma Röntgena, na které je ruka jeho ženy; pořídil ji 22. prosince 1895 a prezentoval profesoru Ludwigu Zehnderovi z Institutu Fyziky na Freiburské univerzitě 1. ledna 1896[64][65]
Společnost Studio Lévy and Sons pořídila roku 1895 snímek železniční nehody v Montparnasse, což bylo vlakové neštěstí, ke kterému došlo na pařížském nádraží Gare Montparnasse
F. Holland Day: Sedm posledních slov Krista, autorportréty jako Kristus s trnovou korunou, 1898

20. století

1900 – 1924

Obří fotoaparát Mamut, který postavil Lawrence v roce 1900. Kontaktní fotografie z něj měly rozměr 2,4 x 1,4 metru
Ur-Leica, muzeum fotoaparátů ve Vevey
Édouard Belin a jeho belinograf pro telefotografii z roku 1913

Oskar Barnack vynalezl tzv. kameru „Ur-Leica“, zdokonalily se nové světelné objektivy.

Střela ze vzduchovky rozbíjí žárovku

1925 – 1949

Vynálezce Anatol Josepho ve svém fotoautomatu Photomaton, asi 1927

Byla vynalezena zrcadlovka 6x6 s výměnnými objektivy, začaly vycházet první časopisy (Victor Hasselblad), dále první dvouoké zrcadlovky (Rolleiflex).

  • 1925Anatol Josepho si registroval patent na fotoautomat Photomaton.
    • Podzim – Alfred Stieglitz a Georgia O'Keeffe se odstěhovali do bytu v horním patře v hotelu Shelton Towers v New Yorku, odkud začali fotografovat a malovat výhledy. Tento rok také Stieglitz začal pracovat na cyklu Equivalents (Ekvivalenty), sérii abstraktních fotografií mraků.[85]
  • 1927Ansel Adams pořídil své první portfolio, sérii fotografií Parmelian Prints of the High Sierras obsahující významný snímek Monolith, the Face of Half Dome.
    • Charles Sheeler pořídil fotografii Criss-Crossed Conveyors, River Rouge Plant, Ford Motor Company.[86]
    • Na popud osobností, jako byli Louis Lumière nebo Léon Gaumont, otevřela École technique de photographie et de cinématographie (ETPC) - později École Louis-Lumière - své dveře a v říjnu uvítala první studenty v prostorách poskytnutých městem Paříž, na adrese rue de Vaugirard 85. Následující rok, usnesením z 27. června 1928, byla uznávána státem. Cílem této odborné školy, která rychle získala velké renomé, bylo vyškolit odborníky s technickými a odbornými znalostmi, které jsou dnes nezbytné pro kompetentní výkon různých profesí fotografie a kinematografie.
  • 1928André Kertész pořídil fotografii The Fork (Vidlička).
  • 1929André Kertész uspořádal výstavu třiceti fotografií v Au Sacre do Printemps GalleryPaříži. Byla to první samostatná výstava jednoho fotografa na světě.
    • Karl Blossfeldt v Berlíně publikoval sbírku detailních fotografií rostlin a živých věcí Urformen der Kunst: Photographische Pflanzenbilder.
  • 1930 – Johannes Ostermeier patentoval bleskovou žárovku.[88]
Charles Clyde Ebbets: Oběd na vrcholu mrakodrapu, 1932
Dorothea Langeová vyfotografovala snímek Kočující matka (portrét Florence Owensové Thompsonové)
Max Alpert: Kombat, symbol Velké vlastenecké války, velitel praporu A. Jeremenko vede své vojáky do útoku, 12. června 1942, archiv RIA Novosti
Vztyčení vlajky nad Reichstagem jako jeden z významných momentů konce druhé světové války

1950 – 1974

Pro vývoj byla důležitá integrace měření v těle fotoaparátu, měření světla přes objektiv, rozkvět zrcadlovek; začátek triumfu zoomových objektivů.

První fotografie naskenovaná do počítače, 1957
Východ Země vyfotografovaný na Štědrý den 1968

1975 – 1999

Pro vývoj bylo důležité zavedení digitální fotografie, reflexní kamery s autofokusem; automatické expozimetry se staly standardem, mnoho funkcí začala ovládat mikroprocesorová technologie.

Voyager 1 roku 1980 poslal na Zemi fotografie Saturnu
  • 1981 – listopad V časopise Vogue vyšla série fotografií Helmuta Newtona čtyř modelek They're coming!,[113] která byla vrcholem jeho série protikladů nahá/oblečená.[1]
  • 1982Robert Mapplethorpe nasnímal cyklus více než sta fotografií s modelkou Lysou Lyon, mistryní světa v kulturistice. Některé z nich se staly symbolem nové silné emancipované ženy.[1]
  • 1983 – CCD se používají v astronomických dalekohledech, začíná jejich průlom do astronomie.
  • 1984
  • 1985 – Byla předvedena Minolta 7000, první samozaostřovací jednooká zrcadlovka (AF SLR).
    • Společnost Kodak prohrála v soudním sporu se společností Polaroid, která ji v roce 1976 zažalovala za porušení patentu, když Kodak začal prodávat vlastní verzi fotoaparátu pro okamžitou fotografii. Rozhodnutí o odškodnění však padlo až po dalších pěti letech a firma Kodak musela zaplatit téměř miliardu dolarů.[1]
  • 1986 – Vědci firmy Kodak vynalezli 1-megapixelový snímač na světě.
Ellen von Unwerth, autor fotografie: Filip Naudts
  • 1987 – Německá fotografka Ellen von Unwerth dostala reklamní zakázku od magazínu Elle na džíny. Vybrala si tehdy neznámou sedmnáctiletou dívku Claudii Schiffer. Výsledek obě proslavil a Ellen von Unwerth se vypracovala mezi nejslavnější reklamní fotografy a její portrét Schifferové se stal jednou z nejslavnějších módních fotografií osmdesátých let.[1]
    • Joel-Peter Witkin zkomponoval snímek Un Santo Oscuro.[114] Jeho zřejmě nejslavnější z morbidních bizarních alegorií, která není výsledek koláže ani montáže, ale pečlivé inscenace v ateliéru, kde mu modelem stojí lidé s různými deformacemi.[1]
    • David Valdez pořídil svou nejznámější fotografii: viceprezident Bush a jeho žena Barbara obklopeni svými vnoučaty a snachou Margaretou Molster Bushovou
  • 1988 – V Japonsku byl představen elektronický fotoaparát, který namísto na film uchovává obraz na magnetický disk.[1]
    • Americký taxikář a fotograf Ryan Weideman zveřejnil svůj projekt In My Taxi, časosběrnou sérii jeho autoportrétů se zákazníky.[1]
Kodak Photo CD, 1990
  • 1990 – Kodak předvedl Photo CD, který převádí obrazy z 35-mm filmu do digitální podoby a uchovává je na kompaktním disku. Ten lze přehrát v přehrávači CD-I, CD-ROM XA, Photo CD nebo v CD-ROM XA mechanice počítače a fotografie prohlížet na televizní obrazovce nebo monitoru počítače. Kapacita disku je 100 fotografií o velikosti od 3 do 6 MB.[1]
  • 1991 – duben Sebastiao Salgado dokumentoval hašení 900 naftových vrtů, které při útěku z Kuvajtu zapálil poražený Saddám Husajn.
  • 1992 – Japonská firma Canon představila fotoaparát se samozaostřováním, které je ovlivňováno okem uživatele.
    • Fotograf a taxikář Ryan Weideman začal pracovat na projektu Cab Culture, ve kterém portrétuje kolegy taxikáře a dokumentuje svébytnou městskou subkulturu.[1]
  • 1993 – Fotografie Man Raye Skleněné slzy se stala nejslavnější na světě, když byla na aukci v Sotheby's vydražena za 122.500 britských liber.
  • 1995 – Italský fotograf Massimo Vitali začal pracovat na souboru velkoformátových fotografií Pláže.[1]
  • 1996 – Byl zaveden APS systém.
  • 1997 – Německý fotograf Michael Wesely začal pořizovat fotografie za extrémně dlouhých expozičních časů (někdy až 3 roky) fotoaparáty vlastní konstrukce.[1][116]
  • 1999 – Japonská fotografka Miwa Yanagi nasnímala sérii My Grandmothers, ve které inscenuje vize mladých modelek o jejich stáří.[1]

21. století

Členové skupiny Český dřevák (zleva doprava: Tomáš Rasl, Jan Reich, Bohumír Prokůpek, Jaroslav Beneš, Karel Kuklík, Petr Helbich) v Prokopském údolí dne 20. října 2004

Odkazy

Reference

Literatura

  • G. Ihrke: Zeitafel zur Geschichte der Fotografie. Leipzig, 1982
  • Beaumont Newhall: Geschichte der Photographie. 327 stran. Schirmer/Mosel 1998. ISBN 3-88814-319-5
  • Robert White: Discovering old cameras. Shire, 1981

Související články

Externí odkazy