Karl Ziegler
Karl Waldemar Ziegler (26. listopadu 1898 Helsa – 12. srpna 1973 Mülheim an der Ruhr) byl německý chemik, který v roce 1963 spolu s Giuliem Nattou získal Nobelovu cenu za chemii za výzkum polymerů. Zabýval se také výzkumem volných radikálů a organokovových sloučenin a byl spoluvynálezcem katalyzátoru Ziegler-Natta.
| Karl Waldemar Ziegler | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. listopadu 1898 Helsa poblíž Kasselu, Německo |
| Úmrtí | 12. srpna 1973 (ve věku 74 let) Mülheim an der Ruhr, Německo |
| Národnost | Německo |
| Alma mater | Univerzita v Marburgu |
| Pracoviště | RWTH Aachen Institut Maxe Plancka pro výzkum uhlí |
| Obor | organická chemie |
| Ocenění | Nobelova cena za chemii (1963) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Vystudoval Univerzitu v Marburgu, kde mu bylo umožněno přeskočit první dva semestry kvůli jeho předem získaným znalostem. Studia ale přerušil, protože během roku 1918 bojoval na západní frontě v první světové válce.[1] V roce 1920 získal titul Ph.D.[2] Poté krátce přednášel na Univerzitě v Marburgu a Univerzitě ve Frankfurtu. V roce 1926 se stal profesorem na Univerzitě Heidelberg, kde strávil deset let výzkumem nových postupů v organické chemii.[3] Na trivalentních uhlících zkoumal stabilitu radikálů, což ho přivedlo ke studiu organometalických sloučenin.
V roce 1936 se stal profesorem a ředitelem chemického institutu na Univerzitě Halle-Wittenberg. Mezi lety 1943 a 1969 byl ředitelem Institutu Maxe Plancka pro výzkum uhlí.[4] V roce 1949 založil Německou chemickou společnost.
V roce 1922 si vzal Marii Kurtzovou.[5] Měli spolu dvě děti, Erharta a Mariannu.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Ziegler na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Ziegler na Wikimedia Commons - (anglicky) Biografie na Nobelprize.org
.jpg){kind=link}