Pavel Durov

Do roku 2014

Narodil se v tehdejším Leningradu, část dětství strávil v italském Turíně. Už během studií filologie na Petrohradské státní univerzitě vytvořil svou první sociální síť, fórum pro studenty a učitele. Krátce po ukončení studia vytvořil společně se svým bratrem Nikolajem a spolužákem Vjačeslavem Mirilašvilim první beta verzi sociální sítě VKontaktě. Počet uživatelů sítě rychle rostl a samotný Durov začal být kvůli paralelám se vznikem Facebooku označován jako „ruský Zuckerberg“.^[3][4]

V roce 2011 započaly Durovovy neshody s ruskými státními orgány. V tomto roce odmítl žádost bezpečnostní služby FSB o zablokování profilů některých představitelů opozice na síti VKontaktě, a rovněž tak skupin, prostřednictvím kterých se organizovali účastníci tehdejších masivních povolebních protestů. V roce 2012 byl obviněn z trestného činu, ale obvinění bylo později staženo. Ve stejném roce proběhla i série transakcí, při nichž většina akcí sociální sítě přešla z původních spolumajitelů na osoby blízké představitelům vlády. V prosinci 2013 prodal svých 12 % akcií i samotný Durov; tyto akcie posléze přešly do vlastnictví prorežimní společnosti Mail.ru a Durov pak začal tvrdit, že byl k transakci donucen FSB.^{[4][pozn. 1]}

V roce 2014 oznámil odchod z vedení VKontaktě, nicméně už o tři dny později svou rezignaci stáhl. Po měsíci se nicméně z médií dozvěděl, že byl (v souladu s ruskými zákony) propuštěn, protože firmě údajně nebylo doručeno zpětvzetí jeho rezignace; tyto události údajně souvisely s jeho nedávným odmítnutím vydání uživatelských dat vůdců ukrajinského Euromajdanu. Podle samotného Durova se jednalo o nepřátelské převzetí společnosti osobami napojenými na režim prezidenta Vladimira Putina.^[4]

Po odchodu z Ruska

Krátce po ztrátě VK Durov opustil Rusko a začal se kriticky vyjadřovat o tamních poměrech. Podle svých slov byl na něj ze strany státních orgánů opakovaně vyvíjen tlak, včetně žádostí o mazání příspěvků odsuzujících ruskou anexi Krymu nebo zablokování profilu opozičníka Alexeje Navalného. Po odchodu z Ruska získal občanství malého karibského státu Svatý Kryštof a Nevis^{[pozn. 2]} a urychlil vývoj komunikační aplikace Telegram, na níž začal společně s bratrem pracovat již v Rusku. Počet jejích uživatelů velmi rychle vzrostl a od roku 2017 tak začala i „nová“ Durovova služba čelit tlaku ruských úřadů.^[4] Ve stejném roce začal v Rusku platit zákon, podle nějž se majitelé internetových komunikačních nástrojů musí v zemi registrovat a poskytnout místním tajným službám šifrovací klíč služeb.^[5] To Durov odmítl, což vedlo k soudnímu sporu^[6] a posléze (od dubna 2018) k zákazu, resp. rozsáhlému blokování služby v Rusku, týkajícího se více než 15 milionů IP adres.^[7][8] Sám Durov vývoj Telegramu i nadále financuje a podle vlastního vyjádření jej nikdy nehodlá prodat.^[4]

Durovovo jmění je odhadováno na 2,7 miliardy dolarů.^[4]

Poznámky

Reference

Související články

• Cenzura internetu v Rusku
• Roskomnadzor

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Durov na Wikimedia Commons