Západní Evropa

Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy. Přestože je toto označení často používáno, neexistuje jeho jednoznačná definice.

V průběhu dějin se totiž vnímání pojmu „západní Evropa“ měnilo v závislosti na okolnostech. V antických dobách mezi 3. a 5. stoletím n. l. byla jakožto západní Evropa vnímána Západořímská říše, která spolu s Východořímskou říší představovala dva hlavní útvary rozprostírající se na území tehdejšího Římského impéria. Jejich rozpad v roce 476/480^{[p 1]} a dlouhodobé náboženské rozkoly předznamenaly Velké schizma, které v 11. století rozdělilo evropské křesťanství na západní (katolický) proud a východní (pravoslavný, ortodoxní) proud. V širokém smyslu se tak „západní Evropa“ stala označením pro oblast západního křesťanství (uznávajícího papeže), tedy zahrnovala i Evropu severní, střední a jižní (bez Řecka).

Během novověku došlo v rámci této rozsáhlé oblasti ke zřetelné diferenciaci vývoje mezi dynamickými mocnostmi okolo Lamanšského průlivu (Anglie, Francie, Nizozemí), upadajícími středomořskými velmocemi, izolovanou a řídce osídlenou Skandinávií, rozdrobeným středem Evropy (Svatá říše římská) a nesourodými habsburskými državami. Lze tak od této doby definovat západní Evropu jako skupinu nejvyspělejších a nejbohatších zemí těžících ze silné centrální moci a přírodních a kulturních podmínek vhodných k obchodu a koloniálním výbojům (mírné klima, velká lidnatost, mnoho přirozených přístavišť s přístupem na volný oceán). V 19. století se pak v souvislosti s rozvojem velkoněmecké ideologie a konceptu Mitteleuropy („Střední Evropy“) pojetí západní Evropy komplementárně zúžilo na území západně od Německa (jak se mu zpravidla rozumí i dnes).

Po druhé světové válce se pojem přizpůsobil faktu vzniku Železné opony napříč Evropou, a během čtyř dekád tzv. studené války představovalo označení západní Evropa protiváhu vůči Východnímu bloku. V užším smyslu se jednalo o země jako první integrované do Evropských společenství (státy Beneluxu, Francie a Západní Německo), v širším pak všechny evropské země mimo Východní blok.

Po pádu železné opony a přeměně původní Západoevropské unie na Evropskou unii začala být pro Evropu uplatňována nová rozdělení, zejména z důvodu funkčního obnovení pojmu Střední Evropy. V tomto kontextu tvoří západní Evropu země Beneluxu, Francie, Irsko, Monako a Spojené království. Do klasifikace západní Evropy je též někdy zahrnováno Německo, Španělsko, Portugalsko a Itálie (a související ministáty), někdy rovněž alpské země (Rakousko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko).^[1]

Oblast leží v mírném, oceánském podnebném pásu, v reliéfu převažuje úrodná nížina nebo pahorkatiny.