Šoupálkovití

Šoupálci, představující samostatnou čeleď šoupálkovití (Certhiidae), jsou malí pěvci rozšíření v zalesněných prostředích severní polokoule a subsaharské Afriky. Mezi šoupálkovité v současné době řadíme celkem 10 druhů ve 2 rodech (Certhia a Salpornis), každý z nich přitom spadá do jedné z dvou podčeledí:

• Certhiinae – obsahuje rod Certhia se sedmi druhy rozšířenými v Evropě a Asii a jeden severoamerický druh – šoupálka amerického.
• Salpornithinae – obsahuje zbylý rod Salpornis, do kterého řadíme pouze jeden druh – šoupálka kropenatého – rozšířeného v Indii a Africe.

Šoupálkovití
Šoupálek americký (Certhia americana)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Čeleď	šoupálkovití (Certhiidae) Leach, 1820
Rody
Certhia Salpornis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šoupálci dorůstají délky mezi 12–18 cm, jsou jednotvárně, převážně hnědě zbarvení s delším, tenkým, mírně zahnutým, na konci zašpičatělým zobákem a dlouhými, zahnutými prsty s výrazně zakřivenými drápy, díky kterým dokáží obratně šplhat po kůře stromů. Zde také pátrají po potravě, kterou tvoří zejména malí bezobratlí, např. hmyz, jeho larvy či pavouci, ačkoli v malé míře požírají i bobule a semena. Při vyhledávání kořisti vždy přiletí na spodek kmene a ve šroubovnici po něm malými skoky postupně postupuje výše. Jsou monogamní a teritoriální. Zástupci rodu Certhia hnízdo budují ve škvíře mezi kůrou stromu a kmenem, šoupálci z rodu Salpornis zase ve vidlicích větví.^[1] Inkubace trvá 14–15 dnů, mláďata jsou opeřena po 15–16 dnech.^[2]