Šplhavci

Tento rozsáhlý řád zahrnuje kolem 450 druhů ptáků, z nichž nejpočetnější čeleď datlovitých tvoří zhruba polovinu z nich.^[1] Vnitřní systematika řádu je předmětem probíhajících vědeckých debat a výzkumů.^[2][3] Zásadní bylo hlavně rozpadnutí původně parafyletické čeledi vousákovití (Capitonidae) do čeledí vousáčkovití (Lybiidae), barbetovití (Megalaimidae) a bradáčkovití (Semnornithidae).^[4][5][6] Moderní taxonomie řadí ke šplhavcům následujících 9 čeledi:^[7]

• leskovcovití (Galbulidae)
• lenivkovití (Bucconidae)
• vousákovití (Capitonidae)
• bradáčkovití (Semnornithidae)
• tukanovití (Ramphastidae)
• barbetovití (Megalaimidae)
• vousáčkovití (Lybiidae)
• medozvěstkovití (Indicatoridae)
• datlovití (Picidae)

Šplhavci mají obvykle nápadný zobák: ten však může nabývat různých forem zejména v závislosti na typu přijímané potravy. Zatímco datlovití mají zobák obvykle dlouhý a ostrý, protože jim slouží k tesání do dřeva, vousákovití se živí živočišnou potravou, a mají tak spíše tlustý zobák. Tukani mají notoricky známý velký zobák, určený k získávání plodů a manipulaci s nimi.^[8]

Ti šplhavci, kteří se živí hmyzem, mají dlouhý jazyk s malými háčky. Prsty jsou u některých známých druhů přizpůsobené ke šplhání po svislých kmenech. Dva prsty v tom případě směřují dopředu a dva dozadu. Jejich silný a pružný ocas jim poskytuje oporu při šplhání a tlumí údery zobáku.

Šplhavci obývají celý svět kromě Austrálie a Antarktidy. Žijí hlavně v lesích.^[1] V ČR žije 10 druhů; všechny druhy jsou chráněné.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šplhavci na Wikimedia Commons