Jihozápadní Asie

Stát a jeho vlajka	Hlavní město	Rozloha (km²)	Počet obyvatel (odhad k 1. 7. 2002)	Hustota osídlení (ob./km²)
Arménie Arménie	Jerevan	29 800	3 330 099	111,7
Ázerbájdžán Ázerbájdžán	Baku	86 600	9 000 000	103,9
Bahrajn Bahrajn	Manáma	665	656 397	987,1
Egypt Egypt	Káhira	1 001 739	101 606 000	99
Gruzie Gruzie	Tbilisi	69 700	4 630 841	66,4
Irák Irák	Bagdád	437 072	24 001 816	54,9
Írán Írán	Teherán	1 648 195	82 021 564	41
Izrael Izrael	Jeruzalém	20 770	6 029 529	290,3
Jemen Jemen	Saná	527 970	18 701 257	30,4
Jordánsko Jordánsko	Ammán	92 300	5 307 470	57,5
Katar Katar	Dauhá	11 437	793 341	69,4
Kuvajt Kuvajt	Kuvajt	17 820	2 111 561	118,5
Kypr Kypr	Nikósie	9 250	775 927	83,9
Libanon Libanon	Bejrút	10 400	3 677 780	353,6
Omán Omán	Maskat	212 460	2 713 462	12,8
Pásmo Gazy	Gaza	363	1 203 591	3 315,7
Saúdská Arábie Saúdská Arábie	Rijád	1 960 582	23 513 330	12,0
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty	Abú Zabí	82 880	2 445 989	29,5
Sýrie Sýrie	Damašek	185 180	17 155 814	92,6
Turecko Turecko**	Ankara	756 768	57 855 068	76,5
Západní břeh Jordánu	Ramalláh	5 860	2 303 660	393,1

*Většina Egypta se nachází v Africe.
**Malá část Turecka se nachází v Evropě.

Jihozápadní Asie je ohraničena na severu Černým mořem, Kavkazem, Kaspickým mořem na východě Pamír a údolí Indu. Na jihu je obmývána Arabským mořem, Perským, Ománský, Adenským zálivem a na západě Rudým, Středozemním a Egejským mořem.

Povrch jihovýchodní Asie tvoří hornatý poloostrov Malá Asie dalším výrazně zvrásněným celkem je Íránská vrchovina. Na samém jihu leží Arabský poloostrov pokrytý převážně pouští Rub al-Chálí. Východní břeh Středozemního moře pokrývá polopouštní Levant.

Povrch

Jihozápadní Asie má velmi členitý povrch. Severní část vyplňují pásemná pohoří vytvořená v průběhu alpínsko-himálajského vrásnění, např. Taurus v Malé Asii, Arménská vysočina (nejvyšší vrchol Ararat) a na hranici Evropy a Asie Velký Kavkaz (nejvyšší vrchol Elbrus). Součástí jihozápadní Asie je i Arabský poloostrov. Má charakter náhorní plošiny, která se svažuje od západu k východu.

Vodstvo

Vzhledem k suchému aridnímu klimatu se v oblasti nenachází mnoho vodních zdrojů. Výjimku tvoří především řeky Eufrat a Tigris, které zavlažují Mezopotámskou nížinu. Další významnou řekou v oblasti je Jordán.

Většina Jihozápadní Asie je obývána muslimy, zpravidla sunnity, výjimkou je Írán, kde převažují ší'ité. Křesťanství převažuje v Gruzii, Arménii a na Kypru, Izrael je židovský stát. Oblast obývají také etnoreligiózní skupiny jako Drúzové, Mandejci, Jezídové, Zoroastriáni, Samaritáni a Alavité.

Ve většině zemí převažuje arabština, ostatními oficiálními jazyky jsou perština, turečtina, arménština nebo hebrejština.

Region je světově významný, kvůli ohromným zásobám ropy a zemního plynu v Perském zálivu.

V jihozápadní Asii se nachází velká naleziště ropy. Ta se těží hlavně na Arabském poloostrově a pobřeží Perského zálivu. Kromě ropy se na Arabském poloostrově těží zemní plyn, zlato a fosfáty. Na Arabském poloostrově se nachází největší zásoba ropy na světě. V Turecku se těží uhlí, magnezit a chrom. V ostatních státech se těží hlavně ropa a fosfáty. V JZ se těží polovina ropy na světě.^[zdroj⁠?]

Ropa se vyváží do EU a Japonska. Petrochemický průmysl (ropný) a výroba elektrické energie.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Western Asia na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jihozápadní Asie na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

.