Stát Palestina
Stát Palestina (arabsky دولة فلسطين, Dawlat Filasṭin),[2][3][4] zkráceným názvem Palestina (arabsky فلسطين, Filasṭīn), je částečně uznaný stát na Blízkém východě nárokující si suverenitu nad okupovanými palestinskými územími. Problém palestinského státu je součástí izraelsko-palestinského konfliktu.
Stát Palestina دولة فلسطين | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna فدائي | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Jeruzalém (de iure) | ||
Rozloha | 6220 km² | ||
Poloha | 32° s. š., 35°15′ v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 4 260 636 | ||
Jazyk | arabština | ||
Náboženství | 93% Islám | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | Unitární poloprezidentská republika | ||
Mezinárodní status | Částečně uznaný stát, pozorovatel OSN, uznán 138 státy | ||
Vznik | 15. listopadu 1988 (vyhlášením nezávislosti, status nečlenského státu OSN získal 29. listopadu 2012) | ||
Prezident | Mahmúd Abbás | ||
Předseda vlády | Mohammad Mustafa | ||
HDP/obyv. (PPP) | 5020[1] USD (134. na světě, 2015) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
Telefonní předvolba | +970 | ||
Národní TLD | .ps | ||
multimediální obsah na Commons |
Stát byl vyhlášený 15. listopadu 1988 v exilu v Alžírsku přijetím jednostranné deklarace nezávislosti Národní radou Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). V době přijetí deklarace nemělo OOP jakoukoli kontrolu nad územím, které si nárokovalo (v té době je ovládal Izrael).[5] Rozsahem se jednalo o nově zkonstruovaná, tzv. palestinská území[2] definovaná podle hranic z roku 1967,[6] přičemž hlavním městem se měl stát Jeruzalém.[3][4] K tomu bylo vytvořeno i pojmenování lidu arabské národnosti „Palestinci“.
Historie
Summit Ligy arabských států v roce 1974 prohlásil OOP „jediným legitimním zástupcem palestinského lidu a zdůraznil jeho právo na založení nezávislého státu“.[7] Dne 22. listopadu 1974 získala OOP pozorovatelský status „nestátní entity“ v Organizaci spojených národů,[8][9] díky čemuž měla možnost vystupovat před Valným shromážděním OSN, ale nemohla hlasovat. Po vyhlášení nezávislosti Valné shromáždění tuto deklaraci oficiálně „vzalo na vědomí“ a od té doby používalo při zmínce o palestinském stálém zástupci název Palestina namísto Organizace pro osvobození Palestiny.[10][11] Dne 29. listopadu 2012 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 67/19, která zvýšila status palestinského zástupce na nečlenský stát (pro tento krok hlasovalo 138 zejména muslimských a evropských států, 9 hlasovalo proti a 41 se zdrželo).[12]
V roce 1993 Izrael uznal v rámci mírových dohod z Osla vyjednávací tým OOP za „zástupce palestinského lidu“ a OOP v reakci na to uznala právo Izraele na existenci v míru, přijala rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 a 338 a zřekla se „násilí a terorismu“.[13] Na základě mírových dohod z Osla vznikl prozatímní orgán Palestinská autonomie (též Palestinská samospráva), který vládne na části palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy), vymezených několika izraelsko-palestinskými dohodami z 90. let 20. století. Izrael v roce 2005 po mezinárodním nátlaku jednostranně opustil Pásmo Gazy a po převratu v roce 2007 toto území ovládá hnutí Hamás. Palestinská samospráva, vedená hnutím Fatah, tak má fakticky pouze kontrolu nad Západním břehem Jordánu. V dubnu 2011 uzavřely obě strany vnitropalestinského sporu dohodu o usmíření, ale její implementace zatím nebyla naplněna zejména pro aspirace Hamasu na ovládnutí západního břehu.[14]
K 27. září 2013 uznalo Stát Palestina celkem 134 ze 193 členských států OSN (téměř 70 %). Některé státy, které tento stát neuznaly, uznávají OOP jako zástupce palestinského lidu. Stát Palestina uznala ČSSR v roce 1988. Do té doby v ČSSR existovalo od roku 1976 zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), od roku 1983 s diplomatickým statusem. Zastoupení Palestinské národní správy (PNS) v Česku nese označení Velvyslanectví Státu Palestina[15] od února roku 1989. ČR uznala všechny státy, které ke dni 31. 12. 1992 uznávalo Československo, a to čl. 5 odst. 1 ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR,[16] tedy teoreticky i Stát Palestina. V současné době toleruje status quo palestinského zastoupení v Praze, a to přesto, že vláda reciproční vztahy se Státem Palestina neudržuje, ale jedná jen s palestinskou samosprávou. Mírové dohody z Osla z roku 1993 zahraniční zastoupení PNS sice formálně nepřipouštějí, nicméně kodifikují zachování úrovně již existujících diplomatických misí. Tento postoj je v souladu s politikou Evropské unie.[17]
Státní symboly
Vlajka
Palestinská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2, který se skládá ze tří vodorovných pruhů v barvách: černého, bílého a zeleného, s červeným klínem u žerdi, jež dosahuje do třetiny délky listu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku State of Palestine na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stát Palestina na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Palestina ve Wikislovníku