Molekulární mračno

Protože molekuly vodíku je obtížné zachytit při pozorování v infračerveném nebo rádiovém oboru, astronomové se místo toho snaží zachytit stopy jiných molekul, například oxidu uhelnatého (CO). Ten je v těchto mračnech hned po vodíku nejběžnější, přesto je ho však asi 10 000krát méně. Mezi další zaznamenané molekuly patří oxid uhličitý, voda nebo kyanovodík.^[2]

Tzv. obří molekulová mračna mohou mít hmotnost až 10 miliónu Sluncí.

Podle tzv. mlhovinové hypotézy mohou kolapsem molekulárních mračen vznikat nové hvězdy a kolem nich rotující planetární soustavy. Spouštěcím mechanismem může být například výbuch blízké supernovy. Stejným způsobem zřejmě před asi 4,6 miliardami let vznikla i sluneční soustava.^[3]

V roce 2018 zjistila soustava radioteleskopů ALMA spolu s Herschelovou vesmírnou observatoří, že tato mračna obsahují oblasti s vyšší hustotou hmoty – tenké a dlouhé filamenty. Hvězdy vznikají přednostně v těchto filamentech.^[4][5]

Reference

Související články

• Mlhovina
• Mlhovinová hypotéza
• Temný molekulární oblak

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu molekulární mračno na Wikimedia Commons
• WÜNSCH, R. Temná molekulární oblaka. Nebeský cestopis [online]. Praha: Český rozhlas Leonardo, 2011-10-29 [cit. 2012-3-18]. Čas 2:20 od začátku stopáže. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-15. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.