Partenogeneze

Partenogeneze nemusí být jediná možnost rozmnožování u daného druhu, ačkoliv např. u pijavenek tomu tak je.^[2] Mšice se tedy například mohou rozmnožovat obyčejně (do horších podmínek je třeba genetická různorodost), ale za dobrých podmínek v létě se množí partenogeneticky (genetické vady se však mohou přenést na potomky). Včelí trubec se rodí z neoplozeného vajíčka (buď královny nebo z vajíčka trubčic, dělnic, které jsou schopné klást vajíčka, vždy neoplozená).

U obratlovců není partenogeneze příliš častá. Byla však popsána např. u dvou druhů žraloků.^[3] Jeden z mála partenogenetických hadů je slepák květinový,^[4] partenogeneze byla prokázána i u hroznýše královského.^[5][6] Varan komodský se rovněž může rozmnožovat partenogeneticky.^[7]

U savců se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje. Je však možné vytvořit embryo partenogenetické myši uměle, a to fúzí dvou jader ze samičích pohlavních buněk (oocytů).^[8] Pokud je změněna exprese několika genů ovládajících imprinting, tyto myši dokonce dožijí až do dospělosti a jsou plně plodné.^[9]

U hmyzu se takto rozmnožuje např. kobylka sága,^[10] cvrčík mravenčí nebo Micromalthus debilis.

• thelytokie – z neoplozeného vajíčka se vyvíjí jen samice (př. had slepák květinový, rak mramorovaný^[11])
• arrhenotokie – protiklad thelytokie, vyvíjejí se jen samci (př. včelí trubec)

• gynogeneze – samčí pohlavní buňky jsou sice přítomny, ale nesplynou, jen spouštějí vývin neoplozeného vajíčka (př. brouk vrtavec)
• hybridogeneze – jev přítomný v rozmnožování u skokana zeleného

Reference

Literatura

• Matthew Owen Moreira, Carlos Fonseca and Danny Rojas (2021). Parthenogenesis is self-destructive for scaled reptiles. Biology Letters. 17 (5): 20210006. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2021.0006

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.