Rutherfordium

chemický prvek s atomovým číslem 104

Rutherfordium (chemická značka Rf) je 12. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.

Rutherfordium
 [Rn] 5f14 6d2 7s2
(265)Rf
104
 
        
        
                  
                  
                                
                                
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, čísloRutherfordium, Rf, 104
Cizojazyčné názvylat. Rutherfordium
Skupina, perioda, blok4. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupinaPřechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost265,12
Atomový poloměrpředpokládaný 150 pm[1]
Kovalentní poloměrpředpokládaný 157 pm[2]
Elektronová konfigurace[Rn] 5f14 6d2 7s2
Oxidační číslaexperimentálně ověřené IV[2], předpokládané III[1]
Ionizační energie
Prvnípředpokládaná 579,9 kJ/mol[1]
Druhápředpokládaná 1389,4 kJ/mol[1]
Třetípředpokládaná 2296,4 kJ/mol[1]
Mechanické vlastnosti
Hustotapředpokládaná 23 g/cm3[1][2]
Skupenstvípředpokládané pevné[1][2]
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání2100 °C (předpokládaná)[1][2] °C (2 373,15 K)
Teplota varu5500 °C (předpokládaná)[1][2] °C (5 773,15 K)
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
IV (%)ST1/2ZE (MeV)P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Hf
LawrenciumRfDubnium

Rutherfordium doposud nebylo izolováno v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální vlastnosti. Při své poloze v periodické tabulce by svými vlastnostmi mělo připomínat hafnium.

Historie

Sir Ernest Rutherford

První příprava prvku s atomovým číslem 104 byla ohlášena roku 1964 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z plutonia urychlenými ionty neonu. Prvek byl poté pojmenován kurčatovium (chemický symbol Ku) na počest vedoucího sovětského jaderného výzkumu Igora V. Kurčatova.[3]

 242
94
 Pu +  22
10
 Ne →  264
104
 Rf

Vědci kalifornské university v Berkeley se neúspěšně pokoušeli opakovat výše uvedený experiment. Zato však uspěli v roce 1969, když za pomoci lineárního urychlovače částic bombardovali terče z izotopů kalifornia jádry uhlíku 12C.[4]

 249
98
 Cf +  12
6
 C →  257
104
 Rf + 4  1
0
 n

Získali nový prvek, který byl pojmenován rutherfordium na počest jaderného fyzika Ernesta Rutherforda. Uvedený název byl definitivně schválen na zasedání IUPAC v roce 1997.[5]

Izotopy

Související informace naleznete také v článku Izotopy rutherfordia.

Dnes je známo celkem 19 izotopů rutherfordia:

IzotopRok objevuReakcePoločas přeměny
253Rf1994204Pb(50Ti,n)0,048 ms
254Rf1994206Pb(50Ti,2n)0,023 ms
255Rf1974? 1985207Pb(50Ti,2n)1,68 s
256Rfg1974? 1985208Pb(50Ti,2n)6,67 ms
256Rfm12007208Pb(50Ti,2n)0,025 ms
256Rf2007208Pb(50Ti,2n)0,017 ms
256Rf2007208Pb(50Ti,2n)0,027 ms
257Rfg,m1969249Cf(12C,4n)4,4 s
258Rf1969249Cf(13C,4n)14,7 ms
259Rf1969249Cf(13C,3n)2,4 s
260Rf1969248Cm(16O,4n)21 ms
261Rfa1970248Cm(18O,5n)1,1 min
261Rfb1996208Pb(70Zn,n)68 s
262Rf1996244Pu(22Ne,4n)2,3 s
263Rfa1990?248Cm(18O,3n)10 min
263Rfb2004248Cm(26Mg,3n)8 s
264Rfb?
265Rfb1,0 min
266Rf (?)2006237Np(48Ca,3n)?
267Rf2003/2004238U(48Ca,3n)?
268Rf (?)2003243Am(48Ca,3n)?

Odkazy

Reference

Literatura

  • Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Související články

Externí odkazy