Rutherfordium

Rutherfordium
(265)	Rf
	104
	↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Rutherfordium, Rf, 104
Cizojazyčné názvy	lat. Rutherfordium
Skupina, perioda, blok	4. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupina	Přechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS	53850-36-5
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	265,12
Atomový poloměr	předpokládaný 150 pm
Kovalentní poloměr	předpokládaný 157 pm
Elektronová konfigurace	[Rn] 5f14 6d2 7s2
Oxidační čísla	experimentálně ověřené IV, předpokládané III
Ionizační energie
První	předpokládaná 579,9 kJ/mol
Druhá	předpokládaná 1389,4 kJ/mol
Třetí	předpokládaná 2296,4 kJ/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota	předpokládaná 23 g/cm3
Skupenství	předpokládané pevné
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	2100 °C (předpokládaná) °C (2 373,15 K)
Teplota varu	5500 °C (předpokládaná) °C (5 773,15 K)
Bezpečnost
	; Radioaktivní
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Rutherfordium (chemická značka Rf) je 12. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.

Rutherfordium doposud nebylo izolováno v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální vlastnosti. Při své poloze v periodické tabulce by svými vlastnostmi mělo připomínat hafnium.

Historie

První příprava prvku s atomovým číslem 104 byla ohlášena roku 1964 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z plutonia urychlenými ionty neonu. Prvek byl poté pojmenován kurčatovium (chemický symbol Ku) na počest vedoucího sovětského jaderného výzkumu Igora V. Kurčatova.^[3]

242
94 Pu + 22
10 Ne → 264
104 Rf

Vědci kalifornské university v Berkeley se neúspěšně pokoušeli opakovat výše uvedený experiment. Zato však uspěli v roce 1969, když za pomoci lineárního urychlovače částic bombardovali terče z izotopů kalifornia jádry uhlíku ¹²C.^[4]

249
98 Cf + 12
6 C → 257
104 Rf + 4 1
0 n

Získali nový prvek, který byl pojmenován rutherfordium na počest jaderného fyzika Ernesta Rutherforda. Uvedený název byl definitivně schválen na zasedání IUPAC v roce 1997.^[5]

Izotopy

Dnes je známo celkem 19 izotopů rutherfordia:

Izotop	Rok objevu	Reakce	Poločas přeměny
²⁵³Rf	1994	²⁰⁴Pb(⁵⁰Ti,n)	0,048 ms
²⁵⁴Rf	1994	²⁰⁶Pb(⁵⁰Ti,2n)	0,023 ms
²⁵⁵Rf	1974? 1985	²⁰⁷Pb(⁵⁰Ti,2n)	1,68 s
²⁵⁶Rf^g	1974? 1985	²⁰⁸Pb(⁵⁰Ti,2n)	6,67 ms
²⁵⁶Rf^m1	2007	²⁰⁸Pb(⁵⁰Ti,2n)	0,025 ms
²⁵⁶Rf^m²	2007	²⁰⁸Pb(⁵⁰Ti,2n)	0,017 ms
²⁵⁶Rf^m³	2007	²⁰⁸Pb(⁵⁰Ti,2n)	0,027 ms
²⁵⁷Rf^g,m	1969	²⁴⁹Cf(¹²C,4n)	4,4 s
²⁵⁸Rf	1969	²⁴⁹Cf(¹³C,4n)	14,7 ms
²⁵⁹Rf	1969	²⁴⁹Cf(¹³C,3n)	2,4 s
²⁶⁰Rf	1969	²⁴⁸Cm(¹⁶O,4n)	21 ms
²⁶¹Rf^a	1970	²⁴⁸Cm(¹⁸O,5n)	1,1 min
²⁶¹Rf^b	1996	²⁰⁸Pb(⁷⁰Zn,n)	68 s
²⁶²Rf	1996	²⁴⁴Pu(²²Ne,4n)	2,3 s
²⁶³Rf^a	1990?	²⁴⁸Cm(¹⁸O,3n)	10 min
²⁶³Rf^b	2004	²⁴⁸Cm(²⁶Mg,3n)	8 s
²⁶⁴Rf^b			?
²⁶⁵Rf^b			1,0 min
²⁶⁶Rf (?)	2006	²³⁷Np(⁴⁸Ca,3n)	?
²⁶⁷Rf	2003/2004	²³⁸U(⁴⁸Ca,3n)	?
²⁶⁸Rf (?)	2003	²⁴³Am(⁴⁸Ca,3n)	?

Odkazy

Reference

Literatura

Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu rutherfordium na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo rutherfordium ve Wikislovníku

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Search