Palladium

Palladium
106	Pd
	46
	↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Palladium, Pd, 46
Cizojazyčné názvy	lat. Palladium
Skupina, perioda, blok	10. skupina, 5. perioda, blok d
Chemická skupina	Přechodné kovy
Koncentrace v zemské kůře	0,007 5 až 0,01 ppm
Vzhled	Šedivě bílý kov
Identifikace
Registrační číslo CAS	7440-05-3
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	106,42(1)
Atomový poloměr	137 pm
Kovalentní poloměr	139 pm
Van der Waalsův poloměr	163 pm
Iontový poloměr	80 pm
Elektronová konfigurace	[Kr] 4d10
Oxidační čísla	0, I, II, IV, VI
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	2,20
Ionizační energie
První	804,4 KJ/mol
Druhá	1870 KJ/mol
Třetí	3170 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava	Krychlová plošně centrovaná
Molární objem	8,56×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota	12,023 Kg/dm3
Skupenství	Pevné
Tvrdost	4,75
Tlak syté páry	100 Pa při 2117K
Rychlost zvuku	(20 °C) 3070 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost	71.8 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	1554,9 °C (1 828,05 K)
Teplota varu	2962,85 °C (3 236 K)
Skupenské teplo tání	16,74 KJ/mol
Skupenské teplo varu	362 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita	25,98 Jmol−1K−1
Elektromagnetické vlastnosti
Elektrická vodivost	9,5×106 S/m
Měrný elektrický odpor	(20 °C) 105,4 nΩ·m
Standardní elektrodový potenciál	0,987 V
Magnetické chování	Paramagnetický
Bezpečnost
	; GHS02 ; GHS07; Varování
R-věty	R11, R36/37/38
S-věty	S7/9, S16, S26, S36
Izotopy
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Palladium (chemická značka Pd, latinsky Palladium) je drahý kov šedivě bílé barvy. Ve skupině drahých kovů se vyznačuje největší reaktivitou. Nalézá uplatnění především při výrobě průmyslových katalyzátorů a jako součást slitin pro dentální a šperkařské využití.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Palladium izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston. V roce 1804 jej pojmenoval podle planetky Pallas objevené roku 1802. Jedná se o ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. Společně s rhodiem a rutheniem patří do triády lehkých platinových kovů. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí, i když téměř vždy ve směsi s jinými drahými kovy.

Odhad průměrného obsahu palladia v zemské kůře činí přibližně 0,0075–0,01 ppm (mg/kg). Údaje o koncentraci v mořské vodě nejsou dostupné, protože tato hodnota leží pod mezí detekce i těch nejcitlivějších analytických technik. Předpokládaný výskyt palladia v okolním vesmíru je uváděn přibližně jako 1 atom Pd na 30 miliard atomů vodíku.

Snadno se rozpouští v lučavce královské i koncentrované kyselině dusičné. Zajímavá je schopnost palladia pohlcovat značné objemy plynného vodíku. Palladium vykazuje také dobré katalytické vlastnosti a to jak ve sloučeninách, tak jako kovové.

Využití

Zásadní využití má palladium v chemickém průmyslu, kde se v nejrůznějších podobách používá jako velmi účinný katalyzátor v řadě organických syntéz. Nejčastěji se přitom uplatňuje při hydrogenacích organických sloučenin, kdy je do molekuly zaváděn atom vodíku. Společně s platinou se využívá i v katalyzátorech výfukových plynů ^[zdroj?], které slouží k odstranění nežádoucích látek jako nespálených uhlovodíků a oxidu uhelnatého z výfukových plynů.

V omezené míře se palladium používá jako součást slitin pro výrobu šperků, především tzv. bílého zlata, kde slouží jako náhrada levnějšího avšak potenciálně toxického niklu. Poměrně rozšířené jsou dentální slitiny na bázi palladia a stříbra, které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi zlata.

Palladium se také (i když ne tak často) obchoduje jako drahý kov(investiční kov), podobně jako zlato, stříbro, platina nebo rhodium.

Platidlo a hodnota

Palladium je sice drahým kovem, kujným, vhodným pro ražbu, ale pro ražbu mincí nebyl a ani není moc oblíbený, pro svoji spíše šedou barvu. V současné době se používají platinové a palladiové mince spíše jako sběratelské, či investiční mince. Mince z palladia se razí spíše v malých rozměrech.Cenu palladia tak z velké části určuje nedostatek kovu díky poptávce automobilového průmyslu způsobené přísnějšími ekologickými normami a na druhé straně omezený objem těžby.

XPD je kód 1 trojské unce palladia jako platidla podle standardu ISO 4217.

Mineralogie

Vyskytuje se ryzí a bývá v určitém procentu vždy přítomno v horninách obsahujících platinu a rhodium. Suverénně největším dodavatelem palladia na světový trh je Rusko, které těží na Sibiři 44 % světové produkce palladia. Za ním následuje Jižní Afrika se 40 %, Kanada s 6 % a USA s 5 %. Jde o jediné velké producenty tohoto prvku^[3]^[4]

Poměrně často doprovází palladium v malém procentu rudy niklu a mědi a je při metalurgickém zpracování těchto rud také získáváno. Několik ložisek tohoto typu je vytěžováno především v Kanadě.

Světová produkce

Produkce Palladia (kg)^[5]
Pořadí (2015)	Stát	1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015
—	Celosvětově	99,200	112,000	111,000	119,000	123,000	174,000	174,000	179,000	181,000	182,000	188,000	219,000	224,000	219,000	204,000	192,000	202,000	215,000	201,000	203,000	193,000	208,000
1	Rusko Rusko	40,000	48,000	48,000	47,000	47,000	85,000	94,000	90,000	84,000	74,000	74,000	97,400	98,400	96,800	87,700	83,200	84,700	86,000	82,000	80,000	83,000	80,000
2	Jižní Afrika Jižní Afrika	44,000	49,400	48,900	55,900	57,300	63,600	55,900	61,000	64,000	72,800	78,500	84,900	85,000	86,500	75,500	75,100	82,200	82,000	74,000	75,000	58,400	73,000
3	Kanada Kanada	7,000	7,100	5,270	4,810	4,810	8,592	8,600	8,800	11,500	11,500	12,000	13,000	14,000	10,500	15,000	6,500	6,700	14,000	12,200	16,500	20,000	24,000
4	Spojené státy	6,440	5,260	6,100	8,400	10,600	9,800	10,300	12,100	14,800	14,000	13,700	13,300	14,400	12,800	11,900	12,700	11,600	12,400	12,300	12,600	12,400	12,500
5	Zimbabwe Zimbabwe	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	4,000	4,200	4,390	5,680	7,000	8,200	9,000	9,600	10,100	10,000
—	Ostatní země	1,800	2,200	2,730	2,890	2,930	7,000	5,360	7,400	6,900	9,700	9,900	9,900	8,210	8,120	9,500	9,230	9,540	12,200	11,500	8,900	9,000	8,000

Odkazy

Reference

Literatura

Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu palladium na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo palladium ve Wikislovníku

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Search