Nihonium

chemický prvek s atomovým číslem 113

Nihonium (chemická značka Nh) je transuran připravený alfa rozpadem moscovia.

Nihonium
 předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p1
(založeno na thalliu)
(284)Nh
113
 
        
        
                  
                  
                                
                                
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, čísloNihonium, Nh, 113
Cizojazyčné názvyangl. Nihonium
Skupina, perioda, blok13. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupinaneznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost284,18
Elektronová konfiguracepředpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p1
(založeno na thalliu)
Mechanické vlastnosti
Skupenstvípředpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
Izotopy
IV (%)ST1/2ZE (MeV)P
278Nhumělýα274Rg[1]
282Nhumělýα278Rg[2]
283Nhumělýα279Rg[3]
284Nhumělý0,48 sα280Rg[4]
285Nhumělý5,5 sα281Rg[5]
286Nhumělý20 sα282Rg[6]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Tl
KoperniciumNhFlerovium

Historie

1. února 2004 publikoval tým ruských fyziků z Dubny a amerických vědců z Lawrence Berkeley National Laboratory zprávu o přípravě nihonia (ununtria) a moscovia (ununpentia).[7][8]

 48
20
 Ca +  243
95
 Am →  287,288
 Mc →  283,284
 Nh

29. září existenci prvku potvrdili japonští vědci, kteří provedli jadernou syntézu atomů zinku a bismutu.[9]

 70
30
 Zn +  209
83
 Bi →  279
113
 Nh →  278
113
 Nh +  1
0
 n

Detekce  278
113
 Nh však vycházely z jeho rozpadových řad, ve kterých se jeden z produktů kaskády rozpadů alfa, dubnium-262, rozpadal spontánním štěpením, což neumožňovalo jeho jednoznačnou identifikaci a tedy i identifikaci Uut. Proto společná komise IUPAC a IUPAP dosud Uut jako nově objevený prvek neuznala. Až v roce 2012 se však vědeckému týmu japonského výzkumného ústavu RIKEN podařilo vzniklé  278
113
 Nh dostatečně dobře identifikovat postupnou kaskádou rozpadů alfa až na mendelevium-254.[10][11][12]

V prosinci 2015 IUPAC potvrdila splnění kritérií, Uut uznala za objevené týmem RIKEN a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.[13][14] Tým RIKEN již dříve navrhoval názvy japonium (podle Japonska, země kde byla existence prvku potvrzena) a rikenium (podle názvu vědeckého ústavu, který ji potvrdil),[15] tým z Dubny becquerelium na počest francouzského fyzika Henriho Becquerela.[16] Konečným návrhem objevitelů byl název nihonium a značka Nh. Nihon je jedním ze způsobů, jak v japonštině říci jméno země objevitelů, Japonska, jakožto „země vycházejícího slunce“ (japonsky 日本国, ni hon koku).[17][18] Tento návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi[17] a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.[19]

Jde o první prvek pojmenovaný týmem nebo vědcem z Asie.[20]

Izotopy

Doposud (2018) jsou známy následující izotopy nihonia:

IzotopRok objevuReakcePoločas přeměny
278Nh2004209Bi(70Zn,n)0,24 ms
279Nh?
280Nh?
281Nh?
282Nh2006237Np(48Ca,3n)0,07 s
283Nh2003243Am(48Ca,4n)100 ms
284Nh2003243Am(48Ca,3n)0,48 s
285Nh5,5 s
286Nh20 s
287Nh?

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy