S’-čchuan
S’-čchuan (česky tradičně Sečuán nebo Sečuánsko, čínsky 四川; pinyin: sìchuān; tibetsky སི་ཁྲོན་; wylie: Si khron; překlad: Čtyři řeky) je provincie v Čínské lidové republice.
Provincie S’-čchuan 四川省 (Sìchuān shěng) སི་ཁྲོན་ཞིང་ཆེན (Si khron zhing chen) | |
---|---|
Přírodní rezervace Ťiou-čaj-kou v S’-čchuanu | |
Geografie | |
Hlavní město | Čcheng-tu |
Status | provincie |
Souřadnice | 30° s. š., 103° v. d. |
Rozloha | 485 000 km² |
Nejvyšší bod | Miňa Gangkar (7 556 m n. m.) |
Časové pásmo | UTC+08:00 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 80 500 000 (2011) |
Hustota zalidnění | 166 obyv./km² |
HDP/obyv. | 4 046 |
Jazyk | čínština, tibetština (úřední), dále Yi, Hakka a další s'čchuanské dialekty |
Národnostní složení | Chanové, Tibeťané, Chuejové, Iové a další |
Náboženství | buddhismus, islám (Chuejové) |
Správa regionu | |
Stát | Čína |
Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
Podřízené celky | 18 městských prefektur, 3 autonomní prefektury, 1 subprovinční město |
Vznik | 1955 |
Měna | RMB |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | CN-SC |
Telefonní předvolba | (+86) |
Označení vozidel | 川 Chuān, 蜀 Shǔ |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Západní část dnešní provincie tvoří historické části Tibetu Kham a Amdo. Téměř shodná část území byla v době Čínské republiky považována za součást prefektury Si-kchang, ta ji ale nikdy fakticky neovládala, protože území bylo součástí Tibetského státu nebo bylo zcela nezávislé. Během Čínské občanské války mezi komunisty a nacionalisty vedly skrz provincii i cesty Dlouhého pochodu. Do roku 1997 bylo součástí provincie i město Čchung-čching, které je dnes samostatně městem pod ústřední správou na úrovni provincie.
V provincii S´čchuan bylo nalezeno mnoho druhů dinosaurů. Fosilie pravěkých obratlovců z této oblasti byly po staletí využívány v čínské tradiční medicíně a byly považovány za kosti legendárních draků.[1]
Geografie
Provincie S’-čchuan hraničí s autonomní oblastí Tibet na západě, s provinciemi Čching-chaj na severozápadě, Kan-su na severu, Šen-si na severovýchodě, městem pod ústřední správou na úrovni provincie Čchung-čching na východě a dále provinciemi Kuej-čou na jihovýchodě a Jün-nan na jihu.Velká část provincie se nachází na Sečuánské pánvi. Pánev obklopují vysoká pohoří, zvláště na západě provincie, kde poté navazují na Tibetskou náhorní plošinu.Oblast je bohatá na zemětřesení, zemětřesení v roce 2008 je jedno z nejhorších v moderních dějinách Číny.Provincií protéká Dlouhá řeka, která zde přibírá mnoho svých přítoků – Ja-lung-ťiang, Min-ťiang, Tchuo-ťiang, Ťia-ling-ťiang a další. V provincii je víc než 1000 jezer.Přibližně polovinu rozlohy provincie zabírají autonomní prefektury – tibetské Kardze, tibeto-čchiangská Ngawa a iská Liang-šan. Tibetské Kardze patří k tibetské části zvané Kham zatímco Ngawa patří k tibetskému Amdo.
Doprava
Kvůli své nepřístupnosti byl dříve S'čchuan hůře dosažitelný. Dnes skrz provincii vedou dálnice a železnice spojující ji se zbytkem Číny. Důležitá je i vodní doprava, splavných je přes 4000 km řek. V posledních letech se v hlavním městě Čcheng-tu zprovoznilo metro.
Ekonomika
S'čchuan je silná zemědělská oblast, důležitými surovinami je rýže a obilí.Provincie je důležité středisko těžkého průmyslu, elektroniky a textilu. Také se zde vyrábí víno, které představuje až 20% celkové čínské výroby. HDP provincie za rok 2011 činilo 340 miliard USD, což je 2 545 USD na obyvatele.
Demografie
Čínským obyvatelům provincie se říká 巴蜀人 (Pa-su) nebo Sečuáňané, jejichž národ je podskupina Chanů. Pa-su tvoří 95 % obyvatel, mluví jiným dialektem čínštiny a mají vlastní kulturu a zvyky. Dále žije v provincii 14 Čínou rozpoznaných národností, mezi ně patří Iové, Tibeťané, Čchiangové a Miaové, dohromady necelých 5 milionů obyvatel. Do roku 1997, kdy bylo součást provincie i město Čchung-čching byl S'čchuan nejlidnatější provincií ČLR.
Kultura
Jazyky
Většina obyvatel východní a střední části S'čchuanu a města Čchung-čching používá tzv. sečuánštinu (四川话, Sì-chuān-huà), kterou si osvojilo i mnoho jiných národností v oblasti jako druhý jazyk. Přestože je sečuánština klasifikována jako dialekt standardní čínštiny, liší se od ní po fonologické stránce, má rozdílnou slovní zásobu a dokonce i gramatiku. Sečuánština má sama o sobě několik dalších dialektů. Podle statistik mluví šečuánštinou až 120 milionů lidí, pokud by tedy byl klasifikován jako samostatný jazyk, byl by 10.nejpoužívanější jazyk na světě.Většina z místních národností má také vlastní jazyky. Nejrozšířenější jsou dialekty tibetštiny, jazyk národa Iů a mnoho dalších.
Kuchyně
Sečuánská kuchyně je v Číně i po světě velmi známá, především díky pikantnosti a ostrosti. Hodně se používá česnek a pepř sečuánský. Další nejpoužívanější ingredience jsou zázvor, badyán, chilli papričky a mnoho dalších výrazných chutí. V S'čchuanu také vynalezli mnoho omáček, které se postupně rozšířily do celé Číny. Ze S'čchuanu také pochází celosvětově známé kung-pao, mapo tofu, „ohnivý kotlík“ (火锅; chuo-kuo; Hot pot), kořeněné kuře Laziji (辣子鸡) a mnoho dalších.
Turistika
V provincii je mnoho chráněných území a památek světového dědictví UNESCO.
- E-mej-šan a Lešanský Buddha
- Přírodní rezervace Wo-lung
- Čching-čcheng a Tuťiangjenský zavlažovací systém
- Ťiou-čaj-kou
- Chuang-lung
Osobnosti
- V blízkosti města Čcheng-tu strávil dětství čínský básník Li Po
- V hlavním městě se narodil známý spisovatel 20. století Li Jao-tchang známý jako Pa Ťin
- V provincii se narodil komunistický politik Teng Siao-pching
Administrativní členění
Mapa provincie | # | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | Počet obyvatel (2010) | ||
---|---|---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | pchin-jin | ||||
Subprovinční město | ||||||
9 | Čcheng-tu | 成都市 | Chéngdū Shì | Čching-jang | 14 047 625 | |
Městské prefektury | ||||||
3 | Mien-jang | 绵阳市 | Miányáng Shì | Fu-čcheng | 4 613 862 | |
4 | Kuang-jüan | 广元市 | Gǔangyúan Shì | Li-čou | 2 484 125 | |
5 | Nan-čchung | 南充市 | Nánchōng Shì | Šun-čching | 6 278 622 | |
6 | Pa-čung | 巴中市 | Bāzhōng Shì | Pa-čou | 3 283 771 | |
7 | Ta-čou | 达州市 | Dázhōu Shì | Tchung-čchuan | 5 468 092 | |
8 | Ja-an | 雅安市 | Yǎ'ān Shì | Jü-čcheng | 1 507 264 | |
10 | Te-jang | 德阳市 | Déyáng Shì | Ťing-jang | 3 615 759 | |
11 | Suej-ning | 遂宁市 | Sùiníng Shì | Čchuan-šan | 3 252 551 | |
12 | Kuang-an | 广安市 | Guǎng'ān Shì | Kuang-an | 3 205 476 | |
13 | Mej-šan | 眉山市 | Méishān Shì | Tung-pcho | 2 950 548 | |
14 | C’-jang | 资阳市 | Zīyáng Shì | Jen-ťiang | 3 665 064 | |
15 | Le-šan | 乐山市 | Lèshān Shì | Š’-čung | 3 235 756 | |
16 | Nej-ťiang | 内江市 | Nèijiāng Shì | Š’-čung | 3 702 847 | |
17 | C’-kung | 自贡市 | Zìgòng Shì | C’-liou-ťing | 2 678 898 | |
18 | I-pin | 宜宾市 | Yíbīn Shì | Cchuej-pching | 4 472 001 | |
19 | Lu-čou | 泸州市 | Lúzhōu Shì | Ťiang-jang | 4 218 426 | |
21 | Pchan-č’-chua | 攀枝花市 | Pānzhīhūa Shì | Tung-čchü | 1 214 121 | |
Autonomní kraje | ||||||
1 | Kardze (tibetský) | 甘孜藏族自治州 དཀར་མཛེས་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་ | Gānzī Zàngzú Zìzhìzhōu | okres Kchang-ting | 1 091 872 | |
2 | Ngawa (tibetský a čchiangský) | 阿坝藏族羌族自治州 རྔ་བ་བོད་རིགས་ཆ་བ༹ང་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་ | Ābà Zàngzú Qiāngzú Zìzhìzhōu | okres Barkam | 898 713 | |
20 | Liang-šan (iský) | 凉山彝族自治州 | Liángshān Yízú Zìzhìzhōu | městský okres Si-čchang | 4 532 809 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků ཤོག་ངོས་ལོ་རྒྱུས། na tibetské Wikipedii a Sichuan na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu S'-čchuan na Wikimedia Commons