Vojenská intervence v Jemenu
Vojenská intervence v Jemenu je probíhající mezinárodní vojenská intervence, vedená Saúdskou Arábií, proti hútíjskému povstání v Jemenu. Byla zahájena 26. března 2015 a dosud trvá. Saúdskoarabské kódové označení vojenských akcí zní operace Decisive Storm (od 26. března do 21. dubna 2015 – tj. 3 týdny a 6 dní) a Restoring Hope (od 22. dubna 2015 do současnosti). Intervence je často vnímána jako pokračování mocenského souboje mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem v oblasti Středního východu.[6]
| Vojenská intervence v Jemenu | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| konflikt: Jemenská občanská válka a Jemenská krize | |||||
 Stav k září 2023. Hútíové a sálihovští loajalisté (Ansar Allah) Hádíovi loajalisté Al-Káida na Arabském poloostrově a Ansar al-Šaría | |||||
| Trvání | 26. března 2015 – probíhá (9 let, 1 měsíc a 1 den)
| ||||
| Místo |  Jemen | ||||
| Příčiny | postup Hútíů na Aden | ||||
| Výsledek | probíhá | ||||
| Strany | |||||
| |||||
| Velitelé | |||||
| |||||
| Síla | |||||
| |||||
| Ztráty | |||||
| |||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||
.svg){kind=small}
Pozadí
V lednu 2015 donutili šíitští Hútíové, kteří obsadili hlavní město Saná, k rezignaci jemenského prezidenta Abd Rabúa Hádího a jemenskou vládu. Na prezidenta bylo uvaleno domácí vězení, parlament rozpuštěn a nahrazen pětičlennou tzv. prezidentskou radou. Hádímu se podařilo uprchnout do Adenu, kde zorganizoval odpor z části jemu věrné armády. Avšak Hútíové s podporou bývalého prezidenta Alího Sáliha a jeho stoupenců postupovali na Aden. V této chvíli požádal Hádí mezinárodní společenství o vojenskou intervenci. Saúdská Arábie bojuje na straně oficiální vlády Mansúra Hádího, Írán podporuje hútíjské rebely.
Geografie
Dle vyjádření zástupce koalice přispělo k rozhodnutí provést intervenci také údajné přemístění části odpalovačů raket Scud, které má jemenská armáda ve výzbroji a kterých se chopili Hútíové, do oblasti severního Jemenu, odkud měly ohrožovat jih Saúdské Arábie.
Intervenční síly
Saúdská Arábie na začátku operace vyčlenila 150 000 vojáků a 100 letounů.[2] Do leteckých útoků se zapojily i stroje z Jordánska.[2] Podporu a ochotu se zapojit projevily Egypt, Maroko, Súdán a Pákistán.[2] Spojené státy americké se rozhodly poskytnout logistickou a výzvědnou pomoc, avšak nehodlají se zapojit do přímých bojů.[2]
Průběh
Vlastní intervence byla zahájena v noci z 25. na 26. března 2015 leteckými útoky vůči pozicím povstalců.[2] Dle prohlášení saúdskoarabské tiskové agentury zaútočily saúdskoarabské stroje na leteckou základnu al-Dailami, kde zničily protileteckou obranu a 4 povstalecké letouny.[34] V prvních dnech operace si měla koalice vydobýt vzdušnou nadvládu nad Jemenem.[35] Dne 27. března se do akce měly zapojit i letouny Spojených arabských emirátů.[6] V pátek 27. března mělo dojít k bombardování tří základen v provincii Marib a také kmenové území Hútíů na severu země.[3] I přes nálety obsadili Hútíové týž den přístav Šukra a pronikli tak k Arabskému moři. Pokračovaly také boje u Adenu, kde měli povstalci zaútočit na místní letiště.[6] V pátek také zachránily americké ozbrojené síly dva saúdskoarabské piloty z Adenského zálivu.[3] Saúdskoarabské námořnictvo také provedlo evakuaci několika desítek zahraničních diplomatů z Adenu do rudomořského přístavu Džidda.[35][36][37] V sobotu 28. března došlo k náletu na hútíjský konvoj s obrněnou technikou a nákladními vozidly mířící z Šukry na Aden.[37]
Saúdové zahájili svoji intervenci v Jemenu na jaře 2015 společně s koalicí dalších zemí včetně Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, ale třeba také Súdánu.[38] V noci na pátek 25. srpna 2017 došlo k náletu na jemenskou metropoli Saná. Nálet, který zasáhl dva domy na jižním předměstí Saná, podnikla letadla koalice vedené Saúdskou Arábií, která jemenské vládě pomáhá v boji proti šíitským povstalcům. Arabská koalice přiznala, že zasáhla civilisty. Údaje o počtu obětí se liší: agentura Reuters v pátek psala o nejméně 12 mrtvých civilistech, včetně 6 dětí, zatímco agentura AFP o 14 mrtvých, včetně pěti dětí, sourozenců z jedné rodiny.[39] V červnu 2018 zahájila koalice vedená Saúdskou Arábií útok na jemenský přístav Hudajda.[40]
20. dubna 2016 generální shromáždění bezpečnostního sněmu OSN ve zprávě zahrnující období ledna až prosince 2015 „(…) potvrdila šestinásobný vzrůst v počtu zabitých a zmrzačených dětí v porovnání z roku 2014, celkem s 1953 dětskými oběťmi (785 zabitých, 1168 zraněných) z toho více než 70 % chlapců a 60 % (tj. 510 zabití a 667 zranění) připadalo na koalici vedenou Saúdskou Arábií.“[41]
8. října 2016 letecké nálety Saúdy vedenou koalicí zabily 140 zranily 500 lidí – jeden z nejkrvavějších dnů války. Ve stejné době se Spojené království snažilo vyjednat se Saúdskou Arábií lukrativní smlouvu na dodávky zbraní.[42]
2. srpna 2018 přinesly The New York Times zprávu, že nejméně 30 civilistů bylo zabito Saúdy vedenou aliancí při leteckém náletu v jemenském Hudaydahu.[43] 9. srpna 2018 další letecký útok v Dahyanu zasáhl školní autobus a zavinil smrt 51 lidí, včetně školou povinných dětí, dalších 79 lidí utrpělo zranění.[44]
10. března 2021 propukl v uprchlickém táboře, vzniklém hlavně kvůli konfliktu, ve městě Saná požár. Vyžádal si 80 obětí, včetně dětí.[45]
Západní podpora
Administrativa Baracka Obamy čelila kritice ze strany některých médií za politickou a logistickou podporu vojenské intervence v Jemenu, při které došlo k útokům na civilisty a k dalším válečným zločinům ze strany arabské koalice vedené Saúdy.[46] Náměstek ministra zahraničí Antony Blinken prohlásil, že Spojené státy vytvořily společné operační centrum v Rijádu, jehož cílem je koordinace a podpora vojenských operací v Jemenu.[47] Obamova vláda byla také kritizována, že schválila prodej amerických zbraní do Saúdské Arábie v celkové hodnotě 110 miliard dolarů.[48] V podpoře saúdské vojenské intervence pokračovala i administrativa Donalda Trumpa.[49] Například americká společnost Texetron Corporation prodala Saúdské Arábii se souhlasem americké vlády 1300 kazetových pum za 641 milionů dolarů.[50]
Také britská vláda podpořila vojenskou intervenci v Jemenu a Velká Británie patří mezi největší vývozce zbraní do Saúdské Arábie,[51] vláda premiérky Mayové proto čelila kritice, že se nepřímo podílí na páchání válečných zločinů a na smrti jemenských civilistů.[52] Britský ministr zahraniční Boris Johnson v září 2016 na půdě OSN zablokoval vyšetřování válečných zločinů Saúdské Arábie v Jemenu ze strany nezávislé vyšetřovací komise OSN.[53]
Vývoz zbraní do Saúdské Arábie při návštěvě v Rijádu dojednala také německá kancléřka Angela Merkelová.[49] V dubnu 2018 na tiskové konferenci se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem obhajoval podporu Saúdské Arábie a prodej francouzských zbraní prezident Emmanuel Macron.[54]
Zbraně dodává válčícím stranám v Jemenu také Česká republika. Podle Amnesty International armáda Spojených arabských emirátů „dostává od západních států a jiných zemí dodávky zbraní v miliardové výši, které obratem posílá milicím do Jemenu, jež prokazatelně páchají válečné zločiny.“ Některé západní zbraně používá teroristická organizace al-Káida na Arabském poloostrově, která v saúdskoarabské koalici bojuje proti jemenským šíitům.[55]
Humanitární situace
V důsledku vojenského konfliktu a blokády ze strany Saúdské Arábie postihl Jemen hladomor, který si v roce 2017 vyžádal životy více než 50 000 dětí.[56] Mezi lety 2015 a 2018 zaznamenala OSN okolo 85 000 dětí, které zemřely hlady.[57] V listopadu 2017 bylo v Jemenu 3,3 milionu podvyživených dětí. Jemen také zasáhla epidemie cholery,[58] kterou se nakazilo přes milion lidí.[50] Podle údajů Yemen Data Project od března 2015 do září 2017 bombardovala Saúdy vedená koalice 356krát farmy, 174krát tržiště a 61krát skladiště jídla. Cíle sloužící k distribuci jídla byly zasaženy téměř 600krát.[50]
Boje v Jemenu si vyžádaly téměř 400 000 obětí, většinou z řad civiliního obyvatelstva.[59] Mnoho lidí přišlo o život při leteckých náletech Saúdy vedené koalice. Například v září 2015 zahynulo při náletu přes 130 svatebčanů,[60] v říjnu 2016 při leteckém útoku na pohřeb v Saná zahynulo přes 140 smutečních hostů,[61] v dubnu 2018 při leteckém náletu na svatbu zahynulo přes 40 lidí,[62] v srpnu 2018 zemřelo při saúdském útoku na školní autobus nejméně 40 jemenských dětí.[63]
Nejméně 130 zdravotnických zařízení v Jemenu bylo zničeno při náletech, které uskutečnila Saúdy vedená koalice.[64] Například 2. srpna 2018 bylo při saúdském útoku na nemocnici a rybí trh ve městě Hudajda zabito nejméně 55 lidí.[65]
Al-Kajda
Od roku 2015 uzavírá Saúdská Arábie dohody s bojovníky al-Kajdy, kterým platí, aby na straně vládního vojska bojovali proti hútíjským povstalcům.[5] Některé dohody umožnily bojovníkům al-Kajdy opustit území i s výzbrojí a bojovou technikou. Podle AP analytika Michaela Hortona: „Někteří z americké armády dobře vědí, že podporou koalice v Jemenu pomáhají i tamní odnoži al-Kajdy. Ale podpora SAE a Saúdské Arábie proti tomu, co USA vidí jako íránský expanzionismus, má přednost před bojem proti al-Kajdě.“[4]
Mezinárodní ohlasy
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
- VISINGR, Lukáš. Operace Decisive Storm: Intervence arabské koalice v Jemenu. ATM. Červen 2015, roč. 47, čís. 6, s. 14 až 17. ISSN 1802-4823.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vojenská intervence v Jemenu na Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}