Search

Zahraniční vztahy Itálie

Zahraniční vztahy Itálie jsou vztahy Italské republiky s ostatními státy. Itálie se nachází v Evropě a od svého sjednocení v roce 1860 je považována za západní velmoc. Jejími hlavními spojenci jsou státy NATO a EU, což jsou dva subjekty, jejichž je Itálie zakládajícím členem. Itálie byla přijata do Organizace spojených národů v roce 1955 a je členem a velkým podporovatelem celé řady mezinárodních organizací, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Všeobecná dohoda o clech a obchodu a Světová obchodní organizace (GATT a WTO), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Rada Evropy a Středoevropská iniciativa.

Státy, se kterými má Itálie diplomatické vztahy

V pravidelných intervalech předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, G7 a Radě EU. Je také nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Itálie je významným aktérem v oblasti Středomoří a má úzké vztahy s románsky mluvícími zeměmi v Evropě a Latinské Americe. Ačkoli se jedná o sekulární stát,[1] v Římě sídlí papež a katolická církev, která má vlastní rozsáhlou diplomatickou síť. Itálie v současnosti velí různým mnohonárodnostním silám a má po celém světě rozmístěny jednotky bojující proti organizovanému zločinu, nezákonnému obchodu s drogami, obchodování s lidmi, pirátství a terorismu.

Dějiny

Národní sjednocení

Související informace naleznete také v článcích Risorgimento, Italské království a Italská říše.
Animovaná mapa sjednocení Itálie od roku 1829 do roku 1871

Risorgimento byla éra od roku 1829 do roku 1870, během které vzniklo italské národní povědomí. Italové dosáhli nezávislosti na Rakousku a na rodu Bourbonů a v roce 1861 byla Itálie sjednocena.[2][3] Papež vyzval Francii, aby sjednocení zabránila, protože se obával, že ztráta kontroly nad Papežským státem oslabí církev a dá liberálům výhodu nad konzervativními katolíky.[4] V roce 1870 italská armáda obsadila Řím a Itálie později založila společně s Německem a Rakouskem Trojspolek (1882).

První světová válka

Související informace naleznete také v článku Vstup Itálie do první světové války.

Itálie vedla v letech 1911–1912 válku s Osmanskou říší. Výsledkem byla výhra Itálie. Do roku 1915 získala Itálie v Africe kolonii na pobřeží Rudého moře (Eritrea), velký protektorát v Somálsku a správní úřad v bývalé turecké Libyi. Mimo Afriku měla Itálie malou koncesi v Tchien-ťinu v Číně (po boxerském povstání) a na Dodekanéských ostrovech u pobřeží Turecka.

Itálie se rozhodla zúčastnit se první světové války jako stát Dohody s Francií a Velkou Británií. Toto rozhodnutí učinili premiér Antonio Salandra a ministr zahraničí Sidney Sonnino. Itálie také obsadila jižní Albánii a zřídila v Albánií protektorát, který trval až do roku 1920.[5]

Státy Dohody v roce 1918 porazili Rakouské císařství a Itálie se tak stala jedním z hlavních vítězů války. Na pařížské mírové konferenci v roce 1919 se premiér Vittorio Emanuele Orlando soustředil téměř výhradně na územní zisky, ale získal mnohem méně, než chtěl, a Italové byli obzvlášť rozhořčeni, když jim byla odepřena kontrola nad městem Rijeka. Konference pod vedením Británie, Francie a Spojených států amerických odmítla přidělit Dalmacii a Albánii Itálii, jak bylo slíbeno v Londýnské smlouvě. Itálie také nezískala žádné území z rozpadu Osmanské říše. V Itálii propukly občanské nepokoje mezi nacionalisty, kteří podporovali válku a stavěli se proti tomu, co nazývali „zmrzačené vítězství“ a levičáky, kteří byli proti válce.[6]

Fašismus (1922–43)

Související informace naleznete také v článku Fašistická Itálie (1922–1943).

Fašistická vláda, která se dostala k moci s Benitem Mussolinim v roce 1922, se snažila zvětšit velikost Italské říše a uspokojit nároky italských iredentistů. V letech 1935–36 byla Itálie při své druhé invazi do Etiopie úspěšná a sloučila svá nově dobytá území se svými staršími východoafrickými koloniemi. V roce 1939 Itálie napadla Albánii a začlenila ji do fašistického státu. Během druhé světové války (1939–45) vytvořila Itálie alianci s Německem (a nominálně také s Japonskem). Zmocnila se několika území (včetně částí Francie, Řecka, Egypta a Tuniska). Na konci války byla vytlačena ze všech svých kolonií a protektorátů.[7][8]

Republikánská éra

Související informace naleznete také v článcích Italská občanská válka a Dějiny Italské republiky.

Po občanské válce v letech 1943–1945 a následné hospodářské krizi se Itálie po referendu stala republikou,[9] zažila hospodářský zázrak, vstoupila do NATO a stala se zakládajícím členem Evropské unie.[10] Itálie získala v roce 1950 důvěru OSN pro správu Somalilandu. Když se Somálsko v roce 1960 osamostatnilo, skončila osm desetiletí dlouhá kolonialistická éra Itálie.

Vztahy podle regionu a země

Afrika

StátZačátek formálních vztahůPoznámky
Alžírsko AlžírskoViz Alžírsko-italské vztahy
  • Počátek vztahů se datuje do období Římské říše.
  • Alžírsko má velvyslanectví v Římě.
  • Itálie má velvyslanectví v Alžíru.
  • V Itálii žije přes 100 675 Alžířanů (viz Alžířané v Itálii).
Angola Angola4. června 1976Obě země navázaly diplomatické styky 4. června 1976.[11]
Benin Benin30. listopadu 1961Obě země navázaly diplomatické styky 30. listopadu 1961, kdy první velvyslanec Itálie v Dahomejském království pan Renzo Luigi Romanelli předal své pověřovací listiny prezidentu Hubertu Magovi.[12]
Burkina Faso Burkina Faso
Egypt EgyptViz Egyptsko-italské vztahy

Počátek vztahů se datuje do období Římské říše. Během druhé světové války však byly vztahy napjaté, protože Itálie napadla Egypt. Po válce se však vztahy obnovily a jsou blízké. Egypt má zastoupení v Římě a Miláně, zatímco Itálie má zastoupení v Káhiře a Alexandrii, oba státy jsou také členy Unie pro Středomoří.

Vztahy se zhoršily po únosu a zabití italského studenta Giulia Regeniho. Egypt byl italskými úřady a veřejností obviňován z nedostatečné transparentnosti.

  • V Egyptě žije asi 3 374 lidí italského původu (viz Italští Egypťané).
Eritrea EritreaViz Eritrejsko-italské vztahy
  • Eritrea byla od roku 1882 do roku 1947 italskou kolonií.
  • Eritrea má velvyslanectví v Římě.
  • Itálie má velvyslanectví v Asmaře.
  • V Eritreji žije asi 100 000 lidí italského původu (viz Italští Eritrejci).
Etiopie EtiopieViz Etiopijsko-italské vztahy
  • Etiopie byla v letech 1936 až 1947 italskou kolonií.
  • Etiopie má velvyslanectví v Římě.
  • Itálie má velvyslanectví v Addis Abebě.
  • V Etiopii žije kolem 3 400 lidí italského původu (viz Italové z Etiopie).
Jižní Afrika Jižní Afrika1929Viz Italsko-jihoafrické vztahy
Keňa Keňa1963Viz Italsko-keňské vztahy
  • Vztahy byly formálně navázány poté, co Keňa získala nezávislost na britské nadvládě.
  • Itálie má velvyslanectví v Nairobi a dva konzuláty v Malindi a Mombase.
  • Keňa má velvyslanectví v Římě.
Komory Komory1. listopadu 1976Obě země navázaly diplomatické styky 1. listopadu 1976.
Konžská demokratická republika Konžská demokratická republika
Libye Libye1947Viz Italsko-lybijské vztahy
  • V letech 1911 až 1947 byla Libye italskou kolonií.
  • Itálie má velvyslanectví v Tripolisu.
  • Libye má velvyslanectví v Římě a dva generální konzuláty (v Miláně a Palermu).
  • Viz též Italská kolonizace Libye
Mauritánie Mauritánie
  • Itálie je v Mauritánii zastoupena svým velvyslanectvím v Rabatu v Maroko.
  • Mauritánie má velvyslanectví v Římě.[18]
Somálsko SomálskoViz Italsko-somálské vztahy
  • Počátek vztahů se datuje do období Římské říše.
  • Somálsko bylo od roku 1889 do roku 1947 italskou kolonií.
  • Itálie uznává a podporuje somálskou federální vládu.
  • Somálsko má velvyslanectví v Římě.
  • Itálie má podle plánu znovu otevřít své velvyslanectví v Mogadišu.
  • V Somálsku žije kolem 1 000 lidí italského původu (viz Italští Somálci).
Tunisko Tunisko1957Viz Italsko-tuniské vztahy
Uganda Uganda1962Obě země navázaly diplomatické styky v roce 1962.[19]

Amerika

StátZačátek formálních vztahůPoznámky
Argentina Argentina1837Viz Argentinsko-italské vztahy
Belize Belize1. října 1982
  • Obě země navázaly diplomatické styky 1. října 1982.[21]
  • Belize má generální konzulát v Miláně.
  • Itálie je v Belize zastoupena prostřednictvím svého velvyslanectví v Ciudad de México a honorárního konzulátu.[22]
Bolívie Bolívie25. května 1864
  • Bolívie má velvyslanectví v Římě a generální konzulát v Miláně.
  • Itálie má velvyslanectví v La Paz.
  • V Bolívii žije asi 15 000 lidí italského původu (viz Italští Bolivijci).
Brazílie Brazílie1861Viz Brazilsko-italské vztahy
Dominika Dominika
  • Itálie je v Dominice akreditována prostřednictvím svého velvyslanectví v Caracasu ve Venezuele.[29]
Dominikánská republika Dominikánská republika
  • Dominikánská republika má velvyslanectví v Římě.
  • Itálie má velvyslanectví v Santo Domingu.
  • V Dominikánské republice žije asi 300 000 lidí italského původu.
Grenada Grenada
  • Itálie je v Grenadě akreditována prostřednictvím svého velvyslanectví v Caracasu ve Venezuele.[29]
  • Grenada má honorární konzulát ve Florencii.
Guyana Guyana1967Obě země navázaly diplomatické styky 12. dubna 1967.[30]
Chile Chile1864Viz Chilsko-italské vztahy
  • Chile má velvyslanectví v Římě a generální konzulát v Miláně.[31]
  • Itálie má velvyslanectví v Santiagu de Chile.
  • V Chile žije asi 600 000 lidí italského původu (viz Italští Chilané).
Kanada Kanada1947Viz Italsko-kanadské vztahy
Kolumbie Kolumbie1847Viz Italsko-kolumbijské vztahy
Kostarika Kostarika
  • Kostarika má velvyslanectví v Římě.
  • Itálie má velvyslanectví v San José.
  • V Kostarice žije asi 30 000 lidí italského původu (viz Italští Kostaričané).
Kuba Kuba
  • Kuba má velvyslanectví v Římě.[37]
  • Itálie má velvyslanectví v Havaně.[38]
  • Na Kubě žije asi 20 000 lidí italského původu (viz Italští Kubánci).
Mexiko Mexiko1874Viz Italsko-mexické vztahy
Paraguay Paraguay1867
  • Itálie má velvyslanectví v Asunciónu.
  • Paraguay má velvyslanectví v Římě.[41]
  • V Paraguayi žije asi 600 000 lidí italského původu (viz Italové v Paraguayi).
Peru Peru23. prosince 1874
  • Itálie a Peru mají dlouhou a velmi bohatou historii kulturních a politických vazeb.
  • Itálie má velvyslanectví v Limě.
  • Peru má velvyslanectví v Římě a generální konzuláty ve Florencii, Janově, Miláně a Turíně.[42]
  • V Peru žije 500 000 až 900 000 lidí italského původu (viz Italští Peruánci).
Salvador Salvador
  • Salvador má velvyslanectví v Římě a generální konzulát v Miláně.
  • Itálie má velvyslanectví v San Salvadoru.
  • V Salvadoru žije asi 200 000 lidí italského původu (viz Italští Salvadorci).
Spojené státy americké Spojené státy americké11. dubna 1861Viz Americko-italské vztahy

Spojené státy americké mají s Itálií zvláštní a přátelský vztah. Itálie a USA jsou spojenci v NATO a spolupracují v OSN, v různých regionálních organizacích a bilaterálně.

Podle dlouhodobých bilaterálních dohod vyplývajících z členství v NATO hostí Itálie vojenské síly USA ve Vicenze a Livornu (armáda); Avianu (letectvo); a Sigonelle, Gaetě a Neapoli – domovský přístav pro šestou flotilu amerického námořnictva. Spojené státy americké mají v Itálii umístěných asi 16 000 vojáků. Vojenská akademie NATO se nachází v Cecchignole, římské čtvrti.

  • Ve Spojených státech amerických žije asi 17 063 646 lidí italského původu (viz Italští Američané).
Uruguay Uruguay1861Viz Italsko-uruguayské vztahy
Venezuela Venezuela1861Viz Italsko-venezuelské vztahy
  • Itálie má velvyslanectví v Caracasu a konzulát v Maracaibu.
  • Venezuela má velvyslanectví v Římě a generální konzuláty v Miláně a Neapoli.
  • Ve Venezuele žije asi 5 000 000 lidí italského původu (viz Italští Venezuelané).

Asie

StátZačátek formálních vztahůPoznámky
Afghánistán Afghánistán~1919Viz Afghánsko-italské vztahy
  • Afghánistán má velvyslanectví v Římě.[44] To bylo v roce 1921 založeno jako vyslanectví a v roce 1960 bylo povýšeno na velvyslanectví.[45]
  • Itálie má velvyslanectví v Kábulu.
  • Itálie byla jedním z prvních států, které uznaly suverenitu Afghánistánu po jejím uznání Sovětským svazem v roce 1919.[46]
  • Po Německu v roce 1935 s Afghánistánem navázala úzké vztahy i Itálie. Afghánistán po většinu druhé světové války odolával výzvám Moskvy a Londýna, aby vyhostil italský a německý diplomatický sbor.[47]
  • V Itálii žili v exilu dva bývalí afghánští králové, Amanulláh Chán (sesazený v roce 1929) a Muhammad Záhir Šáh (sesazený v roce 1973).
Arménie ArménieViz Arménsko-italské vztahy
  • Arménie má velvyslanectví v Římě.[48]
  • Itálie má velvyslanectví v Jerevanu a honorární konzulát ve Gjumri.[49]
  • Itálie uznala arménskou genocidu v roce 2000.
  • V Itálii žije kolem 2 500 lidí arménského původu (viz Arméni v Itálii).
Ázerbájdžán ÁzerbájdžánViz Ázerbájdžánsko-italské vztahy
  • Ázerbájdžán má velvyslanectví v Římě.
  • Itálie má velvyslanectví v Baku.[50]
Bangladéš Bangladéš~1972Vztahy mezi dvěma zeměmi byly a jsou na velmi vysoké úrovni. Bangladéš je pro Itálii obrovským dovozním trhem.
  • Itálie má velvyslanectví v Dháce.
  • Bangladéš má velvyslanectví v Římě.
Čína Čína1970Viz Čínsko-italské vztahy

V roce 2005 oslavily Itálie a Čínská lidová republika 35. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma národy. Mohutný čínský vývoz textilu a obuvi do Itálie však údajně vyvolává rostoucí obavy.

Filipíny Filipíny1947Viz Filipínsko-italské vztahy
  • Bilaterální a diplomatické vztahy Itálie a Filipín byly navázány v roce 1947. Smlouva o přátelství byla podepsána v Římě a ratifikována v prosinci 1948.
  • Itálie má velvyslanectví v Manile.
  • Filipíny mají velvyslanectví v Římě.
Gruzie GruzieViz Gruzínsko-italské vztahy
Indie Indie1950Viz Indicko-italské vztahy

V roce 2012 se vztahy po případu Enrica Lexieho zhoršily.

  • V Indii žije kolem 15 000–⁠20 000 lidí italského původu (viz Italové v Indii).
Indonésie Indonésie1952Viz Indonésko-italské vztahy
  • Oba národy projevily silnou touhu zlepšit své vztahy, zejména v mezikulturním porozumění a obchodu.[55]
  • Indonésie uznává strategickou polohu Itálie a její důležitou roli uprostřed Středomoří. Itálie považuje Indonésii za lídra v jihovýchodní Asii.[56]
  • Vztahy mezi oběma zeměmi nejsou důležité pouze pro regionální společenství (Evropská unie a ASEAN), ale jsou také zásadní pro mezikulturní a mezináboženský dialog.[57]
  • Indonésie má velvyslanectví v Římě, které je také akreditováno pro Maltu, Kypr a San Marino.
  • Itálie má velvyslanectví v Jakartě.
Irák IrákViz Irácko-italské vztahy
  • Irák má velvyslanectví v Římě.
  • Itálie má velvyslanectví v Bagdádu a generální konzulát v Basře.
Izrael Izrael1948Viz Italsko-izraelské vztahy
Írán ÍránViz Italsko-íránské vztahy

Obchod mezi Íránem a Itálií činil v roce 2001 2,7 miliardy USD[60] a v roce 2003 3,852 miliardy eur.[61] V roce 2005 byla Itálie třetím největším obchodním partnerem Íránu.[62] Itálie byla počátkem roku 2006 hlavním obchodním partnerem Íránu v Evropské unii.[63] Přestože Itálie má stejně jako mnoho států Evropské unie velkou populaci členů MKO, oficiálně považuje skupinu za teroristickou organizaci.[64]

Japonsko Japonsko1. března 1867Viz Italsko-japonské vztahy
Jižní Korea Jižní Korea26. června 1884[68]Viz Italsko-jihokorejské vztahy

Diplomatické vztahy mezi Italským královstvím a Korejským královstvím byly navázány 26. června 1884 a znovu mezi Italskou republikou a Korejskou republikou 24. listopadu 1956.[69]

  • Itálie má s Jižní Koreou dohodu o programu Working Holiday.
  • Během korejské války Itálie vyslala zdravotnický personál na pomoc Jižní Koreji.
  • Bilaterální obchod v roce 2014
    • Vývoz 3 473 000 000 amerických dolarů
    • Dovoz 6 260 000 000 amerických dolarů
  • Bilaterální investice v roce 2014
    • Investice Jižní Koreje v Itálii 654 000 000 USD
    • Investice Itálie v Jižní Koreji 539 000 000 USD
  • V roce 2012 žilo v Itálii asi 4 054 Jihokorejců.
  • Italský premiér Mario Monti navštívil Soul v březnu 2012 v rámci Summitu o jaderné bezpečnosti.
  • Prezidentka Korejské republiky Pak Kun-hje navštívila Řím v říjnu 2014.
  • Ital má velvyslanectví v Soulu.[70]
  • Jižní Korea má velvyslanectví v Římě.[71][72]
Katar KatarViz Italsko-katarské vztahy
Kazachstán Kazachstán1992Viz Italsko-kazachstánské vztahy
  • V roce 2017 činil obchod mezi Kazachstánem a Itálií 9,6 miliardy USD, což je oproti roku 2016 nárůst o 13,5 %.[74]
  • Itálie má velvyslanectví v Astaně.
  • Kazachstán má velvyslanectví v Římě.
Libanon LibanonViz Italsko-libanonské vztahy
  • Obě země jsou členy Unie pro Středomoří.
  • Libanon otevřel v roce 1946 v Itálii vyslanectví. V roce 1955 bylo povýšeno na velvyslanectví.[75]
  • Obě země podepsaly v roce 1949 Smlouvu o přátelství, spolupráci a navigaci.[76]
  • Itálie podporovala rekonstrukci Libanonu po Taífské dohodě.[77]
  • V Libanonu žije kolem 4 400 lidí italského původu (viz Italové v Libanonu).
Maledivy Maledivy1966
  • Itálie má velvyslanectví v Kolombu, které je akreditováno také pro Maledivy.
  • Maledivy jsou v Itálii zastoupeny prostřednictvím své stálé mise při OSN v Ženevě od roku 2012.
Malajsie MalajsieViz Italsko-malajsijské vztahy
Omán Omán26. ledna 1972Obě země navázaly diplomatické styky 26. ledna 1972.[79]
Pákistán Pákistán
  • Pákistán a Itálie mají úzké vztahy ve všech oblastech. Obě země formálně udržují přátelské zahraniční vztahy.[80] V Itálii žije přes 100 000 Pákistánců, převážně v Miláně a Brescii.[81]
  • Pákistán má velvyslanectví v Římě a generální konzulát v Miláně.
  • Itálie má velvyslanectví v Islámábádu, generální konzulát v Karáčí a honorární konzulát v Láhauru.
Saúdská Arábie Saúdská ArábieViz Italsko-saúdskoarabské vztahy
  • Itálie má velvyslanectví v Rijádu a generální konzulát v Džiddě.
  • Saúdská Arábie má velvyslanectví v Římě.
Severní Korea Severní Korea4. ledna 2000[82]Viz Italsko-severokorejské vztahy
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty
  • Itálie má velvyslanectví v Abú Zabí a generální konzulát v Dubaji.
  • Spojené arabské emiráty mají velvyslanectví v Římě.
  • Ve Spojených arabských emirátech žije kolem 10 000 lidí italského původu (viz Italové ve Spojených arabských emirátech).
Srí Lanka Srí Lanka18. dubna 1950Itálie a Srí Lanka udržují silné vztahy, jejichž počátek se klade do 1. století.[83]
  • Když v roce 2004 zasáhla Srí Lanku tsunami, Itálie pomohla téměř 50 miliony eur.
  • Itálie má velvyslanectví v Kolombu.
  • Srí Lanka má velvyslanectví v Římě.
  • Odhadovaná hodnota obchodu mezi těmito zeměmi byla v roce 2009 604,49 milionů USD.
Thajsko Thajsko1870
Turecko Turecko1856Viz Italsko-turecké vztahy
Vietnam Vietnam23. března 1973Viz Italsko-vietnamské vztahy

Evropa

StátZačátek formálních vztahůPoznámky
Albánie Albánie1912Viz Albánsko-italské vztahy

Italské království v roce 1912 podpořilo albánskou deklaraci nezávislosti.

Viz též Arberešové, Italský protektorát v Albánii (1917–1920), Italská invaze do Albánie, Italský protektorát v Albánii (1939–1943) a Italští kolonisté v Albánii

  • Albánie má velvyslanectví v Římě a generální konzuláty v Bari a Miláně.
  • Itálie má velvyslanectví v Tiraně a konzuláty v Gjirokastëru, Skadaru a Vloře.
  • Itálie a Albánie mají podobnou historii, politiku a kulturu.[85]
  • V Albánii žije 25 000 lidí italského původu.[86]
  • V Itálii žijí Arberešové a až 900 000 albánských přistěhovalců.
  • Italština je po albánštině a řečtině třetím nejrozšířenějším jazykem v Albánii.[87]
  • Itálie je považována za jednoho z nejsilnějších spojenců Albánie, zejména v rámci Evropské unie.
Andorra AndorraItálie je v Andoře zastoupena prostřednictvím svého velvyslanectví v Madridu ve Španělsku a honorárního konzulátu v Andoře la Velle.
Belgie Belgie
Bělorusko Bělorusko
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Bulharsko Bulharsko1879Viz Bulharsko-italské vztahy
Černá Hora Černá Hora14. června 2006
Česko Česko
Dánsko DánskoViz Dánsko-italské vztahy
Estonsko Estonsko
Finsko FinskoViz Finsko-italské vztahy
Francie FrancieViz Francouzsko-italské vztahy
Chorvatsko Chorvatsko17. ledna 1992Viz Chorvatsko-italské vztahy
Irsko Irsko
Island Island
Kosovo KosovoViz Italsko-kosovské vztahy

Itálie uznala Kosovo 21. února 2008.[105][106] Itálie má od 15. května 2008 velvyslanectví v Prištině. Kosovo otevře velvyslanectví v Římě.

  • V Itálii žije více než 900 000 etnických Albánců, mnozí pocházejí také z Kosova.
Kypr Kypr
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko
  • Itálie je zastoupena v Lichtenštejnsku prostřednictvím svého velvyslanectví v Bernu ve Švýcarsku.
Litva Litva
Lotyšsko Lotyšsko30. srpna 1991
Lucembursko Lucembursko1902
Maďarsko Maďarsko
Malta MaltaViz Italsko-maltské vztahy
Moldavsko MoldavskoViz Italsko-moldavské vztahy
Monako Monako
Německo NěmeckoViz Italsko-německé vztahy
Nizozemsko Nizozemsko
Norsko Norsko
Polsko Polsko1919Viz Italsko-polské vztahy
Portugalsko Portugalsko1860Viz Italsko-portugalské vztahy
Rakousko RakouskoViz Italsko-rakouské vztahy
Rumunsko Rumunsko23. dubna 1873Viz Italsko-rumunské vztahy
Rusko RuskoViz Italsko-ruské vztahy

V roce 2006 Rusko a Itálie podepsaly protokol o spolupráci v boji proti zločinu a obraně občanských svobod. Vztahy mezi Ruskem a Itálií sahají daleko do minulosti. Mnoho ruských studentů přijíždí každý rok do Itálie studovat na italských univerzitách. Itálie měla také dlouhou dobu největší komunistickou stranu v západním světě s více než 2 miliony členů.

Řecko Řecko1861Viz Italsko-řecké vztahy

V moderní době obě země navázaly diplomatické vztahy v roce 1861, bezprostředně po sjednocení Itálie, a sdílejí zvláštní vztah.

San Marino San MarinoViz Italsko-sanmarinské vztahy
Severní Makedonie Severní Makedonie1991
  • Itálie má velvyslanectví ve Skopje.
  • Severní Makedonie má velvyslanectví v Římě.
  • Obě země jsou řádnými členy Rady Evropy a NATO.
Slovensko Slovensko
Slovinsko SlovinskoViz Italsko-slovinské vztahy
  • Itálie má velvyslanectví v Lublani a konzulát v Koperu.
  • Slovinsko má velvyslanectví v Římě a generální konzulát v Terstu.
  • Obě země jsou řádnými členy Evropské unie a NATO.
  • Ve Slovinsku žije asi 2 000 etnických Italů (istrijských Italů), jejichž počet se po istrijsko-dalmatském exodu snížil.
  • V Itálii žije kolem 100 000 etnických Slovinců (viz Slovinská menšina v Itálii).[121]
Spojené království Spojené královstvíViz Britsko-italské vztahy

Ačkoli byly během druhé světové války nepřátelé, Spojené království a Itálie se v průběhu historie obecně těšily vřelému a přátelskému vztahu. Oba státy jsou řádnými členy NATO, OBSE a G7.[122]

Do Itálie ročně zavítá 4 až 5 milionů britských turistů, zatímco do Spojeného království 1 milion italských turistů. V Itálii žije asi 30 000 britských státních příslušníků (viz Britové v Itálii). Ve Spojeném království žije asi 233 000 lidí italského původu (viz Italové ve Spojeném království, Italští Skotové a Velšští Italové).

Srbsko Srbsko1879Viz Italsko-srbské vztahy
Španělsko ŠpanělskoViz Italsko-španělské vztahy

Obě země navázaly diplomatické styky po sjednocení Itálie. Vztahy mezi Itálií a Španělskem zůstávají po staletí silné a přátelské díky společné politice, kultuře a historii.

  • Ve Španělsku žije asi 228 283 italských občanů (viz Italové ve Španělsku).
Švédsko ŠvédskoViz Italsko-švédské vztahy
Švýcarsko ŠvýcarskoViz Italsko-švýcarské vztahy
Ukrajina Ukrajina1992Viz Italsko-ukrajinské vztahy
Vatikán VatikánViz Italsko-vatikánské vztahy

Vzhledem k velikosti Vatikánu sídlí velvyslanectví akreditovaná u Svatého stolce na italském území. Smlouvy podepsané mezi Itálií a Vatikánem taková velvyslanectví povolují. Velvyslanectví Itálie při Svatém stolci je mezi zahraničními ambasádami jedinečné tím, že je jediným velvyslanectvím se sídlem na svém domácím území.

Svatý stolec udržuje formální diplomatické vztahy se 176 suverénními státy, Evropskou unií a Maltézským řádem; 69 diplomatických misí akreditovaných u Svatého stolce se nachází v Římě, i když tak tyto země mají dvě velvyslanectví na stejném městě, protože na základě dohody mezi Svatým stolcem a Itálií nemůže být stejná osoba akreditována současně v obou. Jasně to ukazuje skutečnost, že Itálie uznává Čínskou lidovou republiku, a proto je v Římě čínské velvyslanectví. Vatikán však Tchaj-wan uznává, a proto je v Římě také tchajwanské velvyslanectví u Svatého stolce. Protože Itálie byla první zemí, která uznala Svatý stolec jako suverénní národ, jejich velvyslanectví bylo založeno jako první.

Oceánie

StátZačátek formálních vztahůPoznámky
Austrálie AustrálieViz Australsko-italské vztahy
Nový Zéland Nový Zéland
Samoa Samoa25. května 1987Obě země navázaly diplomatické styky 25. května 1987.[130]
Vanuatu VanuatuItálie má honorární konzulát v Port Vila.

Mezinárodní instituce

Itálie je součástí OSN, EU, NATO, OECD, OBSE, Výboru pro rozvojovou pomoc, WTO, G7, G20, Unie pro Středomoří, Latinské unie, Rady Evropy, Středoevropské iniciativy, Asijsko-evropského setkání, Fóra hlavních ekonomik o energii a změně klimatu, Mezinárodní solární aliance, Sjednocení pro konsensus a několika Kontaktních skupin.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Foreign relations of Italy na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https:https://www.search.com.vn/wiki/index.php?lang=cs&q=Zahraniční_vztahy_Itálie&oldid=23620065“
🔥 Top keywords: Hlavní stranaSpeciální:HledáníMaurizio GucciJiří Ježek (cyklista)GucciFacebookIveta BartošováKlan GucciRozálie HavelkováGuccio GucciPetr FialaTomáš OtrubaExtraliga ledního hokejeSpeciální:Poslední změnyLiga mistrů UEFAPetr SepešiPetr HapkaDavid (biblická postava)Karel KrylMichal DavidAndorraSurvivor Česko & Slovensko: Titáni vs. LovciLadislav ŠtaidlDavid (Michelangelo)ČeskoMistrovství světa v ledním hokeji 2024BaleáryBig Mac IndexAmateri.czLadislav HojerSoubor:Katharina-II-von-Russland.jpgJekatěrina Ivanovna ZarinaYouTubePojištění odpovědnosti z provozu vozidlaSoubor:Catherine II after Roslin, Rokotov (1780s, Kunsthistorisches Museum).jpgKarel IV.17. dubenWikipedie:Pod lípouPraha